Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Bezprostředně po zisku čtvrtého mistrovského titulu futsalistů Era–Packu Chrudim propuklo v hale TJ Sokol pochopitelné nadšení. Jedním z mála, který nedával radost tak na odiv, byl Petr Mareš, tatínek dvou opor mistrovského týmu.

Jaké byly bezprostřední dojmy po rozhodujícím vítězném utkání Era–Packu?
Moje dojmy byly úplně úžasný, nejen proto, že se vyhrálo. Naprosto vynikající bylo obecenstvo, které jsem nikde nezažil a jezdím s futsalem už patnáct roků. Trénoval jsem v Havlíčkově Brodě, se kterým jsme vyhráli taky titul v roce 2001, ale nedá se to přirovnat k tomu, co se v chrudimské hale dělo. Je to prostě paráda!

Když srovnáte oba poslední tituly, na kterých se vaši synové podíleli, tak který získat bylo těžší?
Jezdil jsem sem už minulý rok, kdy tady moji kluci hostovali poprvé a těžko říci. Obecně si myslím, že obhájit titul je těžší, proto bych odpověděl, že asi ten letošní. Jsem rád, že k tomu Roman s Michalem přispěli značným dílem, před jejich výkony klobouk dolů, i když samozřejmě nechci snižovat zásluhy ostatních. Je tady parta, která táhne za jeden provaz a je dobře, že vše nezáleží jenom na jednotlivcích.

Co říkáte ocenění Romana coby nejlepšího hráče finálové série?
Myslím, že si to za své výkony zasloužil. Neříkám to jako táta, ale i jako trenér, který futsalu trochu rozumí. (úsměv) Radost mám samozřejmě z obou a jsem na ně hrdej. Jsem rád, že hrajou tady za Era–Pack.

Neměl jste strach, když Michal nastupoval po zranění, jestli si nepřivodí další zdravotní komplikace?
Určitě nějaké obavy byly, ale vypustil velký fotbal, který hraje v Havlíčkově Brodě za divizní Slovan, aby neměl takovou zátěž a dal přednost zisku dalšího triumfu. Naštěstí to dobře dopadlo!

A budete nějak oslavovat titul v rodinném kruhu?
Jedna ze snach má teď narozeniny, tak zřejmě spojíme dvě oslavy najednou.