1. KOŠETICE
(57 bodů, skóre 57:22)
Přestože Košetice prakticky celou sezonu vedly tabulku, jsou pro mnohé překvapivým vítězem. Není divu, nováček vyhrává soutěž málokdy. „Přiznám se, že pro mě to až tak velké překvapení není. Když jsem poznal mentalitu kluků, jejich chuť po vítězství a úspěchu, bylo mi jasné, že můžeme udělat velký výsledek,“ uvedl trenér Jiří Cerhan. Tým ze západu Vysočiny těžil především z vydařeného vstupu do sezony. První body ztratil až v desátém kole, kdy se na jeho hřišti radoval Bedřichov. Přesto Košetice z role nevypadly, po podzimu měly na špici pětibodový náskok, který ve zbytku odvet už uhájily. „Měly jsme sice až pátý nejlepší útok, ale dostali jsme nejméně branek ze všech. To jasně ukazuje, kde byla naše síla,“ vyzdvihl zodpovědnou hru svěřenců Jiří Cerhan a pochválil i fanoušky, kteří jeho tým hnali dopředu.

2. SPEŘICE
(53 bodů, skóre 60:35)
Ve vesnici u dálnice do značném míry změnily tvář týmu, proto je druhá příčka do jisté míry překvapením. „Áčko pro nás v této sezoně nebylo prioritou. Těmi byly dorost a béčko, do prvního týmu jsme chtěli zabudovávat mladé. Počítali jsme s tím, že jim nějaký čas potrvá, než si na soutěž zvyknou. Vše ale šlo nad očekávání, s výjimkou zápasů s Košeticemi se nám dařilo. Nakonec to vše skončilo druhým místem, které bylo nad očekávání,“ přiznal trenér Jiří Holenda. Druhá příčka měla příjemný bonus, možnost postupu do krajského přeboru. A Speřice ji využily. „Asi do soutěže nevlétneme jako Ledeč, která měla vyzrálý tým, ale obstát bysme měli. Nepočítám s tím, že budeme hrát o záchranu,“ míní Holenda.

3. SVĚTLÁ N. S.
(49 bodů, skóre 67:44)
Mise nesplněna. Ve Světlé měli před sezonou jasný cíl, a to byl okamžitý návrat do krajského přeboru. K týmu se už pošesté vrátil trenér Miloslav Kafka, který už ve třetím kole musel kousat nepříjemnou domácí porážku s Leštinou. To také neznačilo, že to nebude žádná suverénní jízda, jakou prožili „skláři“ v sezoně 2012/13, když vyhráli o 27 bodů. Nakonec brala Světlá třetí místo, a to je málo. „Jádro týmu je příliš úzké a někteří hráči měli dát fotbalu více. Tréninková účast byla velice slabá. Vzhledem k průběhu sezony musím třetí místo brát, ale cíl jsme nenaplnili,“ dodal Kafka.

4. PACOV
(45 bodů, skóre 68:44)
Po umístění na bedně sahal Pacov. V posledních dvou kolech ale nezískal ani bod a propadl se na čtvrtou příčku. „Spíš mě ale mrzí vstup do sezony, který byl hodně ovlivněn dovolenými a později i bohužel zraněními několika hráčů. Po sedmi kolech jsme měli jen pět bodů, tam jsme kontakt s čelem tabulky ztratili a už v podstatě pro nás nebylo o co hrát. Celkově spokojeni nejsme. Šikovných kluků je u nás pořád dost, ale musí si ujasnit, jestli fotbal chtějí hrát a také tomu dát něco navíc, jinak se nehneme z místa a budeme se pořád plácat tam, kde jsme,“ připomenul předseda klubu Jaroslav Praveček. Jaro bylo v pacovském podání už povedenější. Pacov téměř vše vyhrál a z devíti kol získal 24 bodů. Lví podíl na tom měl střelec Jaroslav Přibyl, který v sezoně nastřílel pětadvacet gólů.

5. CHOTĚBOŘ
(45 bodů, skóre 50:33)
Chotěbořská rezerva byla nováčkem I. A třídy a jejich páté místo se určitě nečekalo. Ale svěřencům Jiřího Turka vyšel vstup do soutěže, a od toho se vše odvíjelo. Prohru okusili Chotěbořští až na hřišti prvních Košetic. Důležitou roli sehrála v závěru sezony, kdy „pomohla“ k záchraně v soutěži Havlíčkovy Borové. Nejdříve dokázala v „nabité“ sestavě vyhrát v Pohledu 2:1, který hrál rovněž o záchranu, aby o týden později v domácím prostředí přenechal všechny body právě Havlíčkově Borové. „Podzim byl z naší strany lepší, na jaře to bylo výsledkově horší, ale na to, že nás novináři pasovali na outsidera, tak si myslím, že jsme obstáli,“ zhodnotil sezonu trenér Jiří Turek.

6. LEŠTINA
(43 bodů, skóre 64:37)
Nejlepší umístění za poslední čtyři roky brali v Leštině. Doposud uhrála Leština v I. A třídě dvě devátá místa, v loňské sezoně to bylo sedmé, a letos trenér David Hospodka dovedl svůj tým na historické šesté místo. Vstup do soutěže vyšel Leštině parádně. Svou formou zaskočila i ambiciózní Světlou nad Sázavou. Potom se výkony hráčů zadrhly, ale nastartovaly je vysoké výhry nad Pohledem a Lukami nad Jihlavou. Střeleckou mušku si převedli i do jarních bojů. „Měli jsme pohodovou a krásnou sezonu. Samozřejmě vládne maximální spokojenost, ale tohle je práce a vizitka našeho trenéra Davida Hospodky,“ řekl sekretář oddílu Pavel Fiala.

7. DOBRONÍN
(40 bodů, skóre 53:37)
Navázat na veleúspěšnou minulou sezonu, v níž skončili druzí, byl pro hráče Dobronína takřka nesplnitelný úkol, jelikož přišli o svého nejlepšího střelce Tomáše Sedláčka. „Předešlá sezona se asi opakovat už nikdy nebude, a i když já asi nebudu nikdy spokojený, tak musím být soudný a tu uplynulou nakonec hodnotím jako dobrou. Odpovídá výkonosti mužstva,“ říká trenér Jan Chramosta, jehož týmu moc nevyšel podzim. „Ale jaro se nám povedlo. Hlavně doma, kde jsme neztratili ani bod a porazili i Košetice a Světlou. To bylo pozitivní,“ reaguje kouč Dobronína, kterému pomohly zimní příchody zkušeného Zamazala a Padrnose.

8. BEDŘICHOV
(38 bodů, skóre 53:42)
Po podzimu přišel útlum. Bedřichov si sice jen o dvě příčky pohoršil, ale bodů získal o dost méně. „Podzim, to byl velký elán, skvělý přístup k tréninkům, panovala velká spokojenost,“ vzpomíná trenér Sokola Stanislav Muzikant. „Jenže v zimě k tomu hráči přistoupili trochu laxně, přišla i zranění, nescházeli jsme se v dostatečném počtu a už to tak nefungovalo. Měli jsme skoro celé jaro problémy sestavu slepit, a dohromady jsme se dali až v závěru,“ říká kouč. „Spokojenost je, že jsme neměli problémy se záchranou. Ale je tam i moc takových minusů. Hráči to vědí, teď je otázka, jak se k tomu postaví. Na ty problémy jsme si zadělali hlavně sami,“ dodává Muzikant.

9. KAMENICE N. L.
(37 bodů, skóre 54:50)
Slovan měl slibný vstup do sezony. Po osmém kole se propracoval na třetí příčku tabulky, ale pak přišly porážky s Havlíčkovou Borovou a ve Světlé nad Sázavou a propad do středu tabulky. Tam už sezonu dohrál. Na jaře tým uměl zazářit i zklamat. Porazil v té době ve skvělé formě hrající Pacov, remizoval v Košeticích, ale na druhé straně tu byla domácí porážka s Leštinou či odevzdané body v Havlíčkově Borové. Do další sezony půjde tým s novým trenérem, po angažmá v Košeticích se na jeho lavičku přesune zkušený Jiří Cerhan.

10. H. BROD B
(33 bodů, skóre 40:50)
Po podzimu rezerva brodského Slovanu atakovala špičku tabulky s minimální ztrátou na vedoucí Košetice. „Podzim se nám náramně povedl a byli jsme s ním nadmíru spokojeni,“ říká trenér brodské rezervy Jiří Pabousek. Jenže na jaře je úkol „juniorek“ těžší, kdy do sestav zařazují nejlepší starší dorostence, aby si vyzkoušeli dospělí fotbal, což se v konečném důsledku podepsalo i na výsledky. „Sehráli jsme spousty vyrovnaných zápasů, ve kterých nám chyběl zkušený gólový střelec, který by dokázal zlomit zápasy v náš prospěch. Na druhou nás těší výkony mladých hráčů Petra Karlíka a Cakl,“ dodal Pabousek.

11. HAVLÍČKOVA BOROVÁ
(25 bodů, skóre 28:56)
V Borové se povedl malý fotbalový zázrak. Po sedmi odehraných kolech měli svěřenci Romana Bruknera na kontě pouhý bod, výhry se dočkali až v následujícím domácím utkání, ve kterém dokázali nejtěsnějším rozdílem porazit brodskou rezervu. Celkově po podzimu měli na kontě pouhých sedm bodů a záchrana v té době byla pouze v teoretické rovině. V zimní přestávce přišel Borovou vzkřísit zkušený trenér František Polák, který s týmem na jaře uhrál osmnáct bodů, a kolo před koncem se mohla slavit záchrana. „Důležité bylo, že kluci na sobě chtěli pracovat a hodně zápasů jsme dobře uhráli po taktické stránce. Nakonec můžeme být spokojeni, protože jsme splnili cíl,“ řekl František Polák.

12. SLAVOJ POLNÁ B
(21 bodů, skóre 32:70)
Rezerva divizního „áčka“ Slavoje Polná tuhle sezonu nezvládla. Třetí od konce byla po podzimu, a třetí od konce se krčí i na konci ročníku, což nakonec znamená i pád o soutěž níž! „Situace byla kritická celou sezonu. A bohužel jsme nezvládli zápasy, které jsme zvládnout měli. S Leštinou, Pohledem a Havlíčkovou Borovou,“ hlesl trenér polenského „béčka“ Miroslav Tobolka. Je ale s podivem, že si to divizní klub nedokázal pohlídat a této šlamastice zabránit. Pendly z A-tým si pomáhal, ale ke kýžené záchraně to stejně nevedlo!

13. POHLED
(21 bodů, skóre 39:102)
V Pohledu se s I. A třídou po osmi letech loučí. Svěřenci Michala Sobotky, který po sedmi kolech nahradil odstupujícího Petra Veselku, doplatili na špatný vstup do soutěže, když se ze zisku prvních bodů radovali až v devátém kole na hřišti Slavoje Polná B. Nakonec i Pohled finišem bojoval o záchranu do posledních kol, ale rozhodly poslední dvě domácí porážky od Chotěboře B a Leštiny. „I přes sestup se dá sezona hodnotit pozitivně. Po podzimu jsme byli na odpis a najednou během pěti, šesti kol jsme se dostali na dostřel o záchranářské boje. Dalším plusem je zařazení mladých hráčů do sestavy, ať už se jedná o bratry Hospodkovi nebo Jakuba Miřátského,“ doplnil trenér Michal Sobotka.

14. LUKA NAD JIHLAVOU
(17 bodů, skóre 41:84)
Obrovské překvapení a zklamání. Loucký fotbal zažívá po solidních sezonách černé období. Po nedávném pádu z krajského přeboru se musí poroučet i z I. A třídy. Přitom soupeři tým z Jihlavska za herní projev v uplynulé sezoně vesměs chválili, jenže mladý tým kouče Hlávky doplácel na nezkušenost a obrovské individuální chyby. „Odešlo nám spoustu kluků a my to museli hrát s mladými. Ale herně nás skoro nikdo nepřehrál. My jsme hráli pěkný fotbal, jenže jsme vždycky udělali individuální chyby, a soupeři je potrestali. Vždycky jsme jim to darovali. Se sestupem už jsme byli smíření dopředu, ale je to škoda,“ hodnotí zklamaně trenér Zdeněk Hlávka.