Oheň tehdy vzplál hned třikrát, největší škody napáchal 19. května 1979 na stavení čp. 29. Od té doby se červený kohout vesnici vyhýbá. Nejspíše je to výsledek dobré protipožární prevence.
Starosta obce Jan Čepl přesto sbor nemíní zrušit. „Pořád mám před očima, jak hasiči celou noc plnili pytle pískem, aby přehradili velkou vodu valící se na sousední Macourov. A spolu se zelenými myslivci jsou naši modří posledním spolkem, který pořádá plesy, soutěže, přikládá ruku ke každému dílu a vychovává mládež,” oceňuje starosta.
Sbor má nádherný prapor, ale zástava nevyjadřuje přesně znak obce. Jak se to mohlo stát? Parlamentní komise zamítla podobu erbu. Žižkův palcát přikázala vypodobnit jinak a vyhodila hornický rumpál. Na hasičské vlajce se však heraldické změny už přešít nedaly.
„Útěchou nám může být, že některé poštovní známky byly vytištěny s vadami a pro filatelisty mají větší cenu, než ty bezchybné,” usmívá se starosta sboru Milan Pátek. Malá obec nevlastní cisternovou stříkačku, o to víc se hasiči starají o stacionární čerpadla. Nedávno opravili motorovou stříkačku PS 12, kterou jako notně opotřebenou vyřadila armáda.
„Budeme s ní spíše jezdit k ohni a povodním, ale jeden stroj nám nestačí. Proto jsme opravili i další, byl hodně poškozený čerpáním vody z pískem zanesených studní, a postavili jsme si ještě jinou pro požární sport, o který je u nás stále větší zájem,” říká hasič David Pátek.
Ivo Havlík