V Havlíčkově Brodě je na soustředění mladých hokejistek, které jsou adeptkami na dres se lvíčkem na prsou. „Je to příjemná dovolená,“ říká s úsměvem na tváři v rozhovoru pro Deník a dodává: „Byl jsem osloven svazem, zda bych se nechtěl zúčastnit tohoto kempu. Hned jsem kývl, protože zde uvidím holky, který by se měli objevit v seniorské reprezentaci.“

Poslední dvě sezony jste vedl juniorku Slavie Praha, kde jste skončil. Znáte příčiny?
Měl jsem smlouvu podepsanou na dva roky a dál se mnou už nikdo nejednal, tak jsem zůstal na volné noze.

Nyní vedete ženskou reprezentaci České republiky. Jak se tato nabídka k Vám dostala?
Ne, že by se to dlouho připravovalo, ale měl vzniknout projekt akademie ženského hokeje, který se odkládal kvůli problémům s dotacemi z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tam jsem měl možnost také působit nebo jsem byl v užším výběru, a když to nedopadlo, tak jsem byl osloven, jestli bych netrénoval národní mužstvo žen. Této nabídky jsem se nebál a šel jsem do toho.

Vy jste dříve ženský hokej sledoval?
Moc jsem to nesledoval. Vím, že ženský Slavie hrají asi nejlepší hokej v republice a nejvíce se mi líbil zápas olympijského finále Kanada s USA. To bylo hezké utkání.

Jak vnímáte to, že budete šéfovat ženským? Jste znám tím, že pro ostřejší slovo nejdete daleko…
Už jsem někde říkal, že si budu muset dát pozor na jazyk. Doufám, že mě k něčemu takovému nevyprovokují (smích). Třeba se to jednou stane, ale budu se snažit držet, abych nezvyšoval hlas, nekřičel na ně a nepoužíval slova, která tam nepatří.

Máte za sebou první kemp, který proběhl v Benešově. Jaké jste si dovezl prvotní dojmy?
Říkal jsem to holkám i v Benešově. Ne, že bych měl strach, jakou to bude mít úroveň, ale překvapilo mě to. Myslel jsem si, že to bude slabší.

Holky vás v kabině vnímali pozitivně?
Já jsem do kabiny nechodil, já měl svojí kabinu, ale to se musíte zeptat jich. Doufám, že dobře. Konflikt jsem se žádnou neměl, to snad nešlo ani stihnout (smích).

Byla pro vás ženská hokejová kabina velká změna?
Ani bych neřekl. Hokejová kabina je pořád stejná, ať v ní sedí chlapi nebo ženské. Ženský se v ní chovají stejně jako chlapi.

Co vás v letošní sezoně čeká?
Máme za sebou seznamovací kemp v Benešově. V půlce srpna máme dvojzápas s Tornádem Moskva v Příbrami. Potom máme sraz v říjnu a v listopadu turnaj čtyř v Rusku, v prosinci turnaj čtyř v Čechách a v únoru turnaj čtyř tuším v Rakousku. Jelikož jsme se nedostali na olympiádu a v době olympiády není mistrovství světa, tak nás letos žádný vrchol sezony nečeká. Máme čas budovat tým s výhledem na příští sezonu a vyzkoušet spousty hráček, které jsou v širším hledáčku.

Přivedete nějaký mezistátní zápas do Havlíčkova Brodu?
To není otázka pro mě, ale tato sezona je už naplánovaná, takže letos to nebude.

Sledoval jste v loňské sezoně zápasy brodských Bruslařů?
Byl jsem se tady dvakrát podívat. Překvapili mě, že bojovali vlastně do posledního prodloužení a mohli postoupit do I. ligy. Abych řekl pravdu, tak jsem nesázel na to, že by měli hrát o postup. Překvapili mě a opravdu hráli dobře. Škoda toho jednoho prodloužení.

Co říkáte nově podepsaným posilám BK Jana Milfaita a Jiřího Vašíčka?
Milfi se pohybuje v I. lize dlouho, možná měl smůlu, že vždy byl na hostování a nedostával tolik šancí, co by si zasloužil. Je to výborný bruslař, hodí se jak do přesilovek, tak do oslabení, udrží kotouč. Samozřejmě nikdo po něm nemůže chtít, aby hrál souboje, protože je limitovaný postavou. No a Jirka Vašíček je obětavý kluk a jedině dobře, že jde sem, protože všichni obránci se od něj mohou učit.

Jak jste vůbec vnímal pád brodského hokeje a nyní zase vzestup díky lidem na čele s Davidem Kozlíkem?
Je jen dobře, že se tomu věnují místní lidi, škoda, že to tenkrát dopadlo, jak to dopadlo, protože zdejší podmínky a diváci by si určitě zasloužili první ligu. Bude těžké se tam dostat, teď už se tam jen postupuje, všichni tam mají farmy. Letos tam podle mě budou opět dva, tři týmy, které budou chtít jít hodně nahoru. Mluví se o Porubě, mluví se o Mostu, že bude chtít jít nazpět a Brod je třetí.

Ten loňský systém postupu byl nespravedlivý, i když si ho kluby před sezonou odsouhlasily…
Nikdo nemohl vědět, že ve finále bude Jablonec, který trénuje Demel proti Vsetínu, kde Demel sbíral největší úspěchy své hokejové kariéry. Možná mohl někdo zareagovat a říci, že si zahrajeme ještě jeden zápas na neutrální půdě, ale museli by ještě před tou baráží.

Máte za sebou kemp v Soči, kde jste byl potřetí. Na co jsou tyto kempy zaměřené?
Já tam jezdím tak půl na půl. Samozřejmě pracuji a chodím, se dívat i na kempy ruských týmů. Letos jsem se díval na práci týmů KHL a kanadských trenérů. Kempy jsou tam zaměřené jako tady na individuální činnosti a snažíme se do každého tréninku dát hry, protože na to děti nejsou zvyklé.

Můžete porovnat tréninky u nás a v Rusku? Říká se, že se u nás trénuje málo. Je tomu tak?
Možná se u nás trénuje málo, ale kvalitněji. Ruská škola je taková, že jsou schopný jedno cvičení dělat třicet minut do zblbnutí. Mají to založené na tom, že jich je strašně moc a vždycky jim z toho nějaký hokejista zbyde. My se musíme starat o každého hráče, protože jsme rádi, že ho tady máme.

Kde jste trávil dovolenou?
Já byl měsíc v Soči, kde je to něco mezi dovolenou a prací, takže jsem si tam odpočinul, byl jsem tady u maminky, tři dny v Rakousku, tři dny na jižní Moravě a pak jsem do toho hned skočil.

Radost vám určitě udělal syn Petr, který dokončil vysokou školu…
No dokončil, je tam už pět let a dokončil teprve bakaláře, tak snad ještě dodělá magistra. Chodí do školy, domů se chodí občas vyspat, občas dá vědět, kde je (smích). Takový normální čtyřiadvacetiletý kluk.

Půjde ve vašich stopách?
Chodí trénovat, byl teď v létě i na nějakých kempech. Studuje fakultu tělesné výchovy a sportu trenérství hokeje, tak uvidíme. Zedničinu neumí, nástrojaře taky ne (smích). Snad ho hokej bude bavit. Taky k tomu musí mít vztah.