Rebelové byli jasnou volbou

Lukáši, po velkých tahanicích jste se vrátil po roce do brodského dresu. Ulevilo se vám?
Já jsem hrozně rád, že to takto dopadlo, a chtěl bych poděkovat panu Nedvědovi a Žákovi, že se jim to vše podařilo, dotáhnou do zdárného konce.

Přesto jste si mohl zahrát extraligu, neberete to jako krok zpět?
Na to se mě ptá spousta lidí, ale já byl vždy v extralize jako žolík a nikde mně neřekli, jo, my s tebou počítáme. Pro mě Brod byla jasná volba a beru to právě naopak, že zde budu vytíženým hráčem.

Takže se na novou roli v týmu těšíte?
Určitě. Já, když jsem sem jezdil ze Slavie, tak to vždy bylo na pár zápasů, a zase jsem se vracel zpět. Teď to bude jiné a nové a jsem moc rád, že tady bude Třéťa (Miroslav Třetina – pozn. autora), se kterým se znám spoustu let. Vždy, když jsme tady byli, tak ten tým šlapal, takže se těším moc.

S jakou vizí přicházíte do Brodu?
Především hrát pěkný hokej pro diváky a hrát nahoře.

Sám jste říkal, že se Miroslavem Třetinou znáte dlouho, volali jste si v průběhu jednání, jestli nakonec v Brodě skončíte?
My si voláme často. Bylo to, i když jsme hráli finálovou sérii a samozřejmě jsme bedlivě sledovali i dění okolo příchodu do Brodu. Věřili jsme oba panu Nedvědovi i Žákovi, že to nakonec dotáhnou do úspěšného konce.

Hrálo roli i to, že jste v Brodě doma a nemusíte nikam cestovat?
Samozřejmě, já jsem tady od malinka, vyrůstal jsem tady. Když mě kontaktoval pan Nedvěd, tak jsem prostě neváhal.

Jak jste se připravoval na sezonu, když v začátku letní přípravy jste ještě nic nevěděl?
Věděl jsem, že jednání budou dlouhá. My jsme skončili s Chomutovem pozdě, tak jsem si vzal delší dovolenou, protože jsem si potřeboval i psychicky odpočinout. Potom jsem bez ohledu jestli přestup dopadne nebo ne, začal trénovat tady s kluky.