VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zrzavý v Bratislavě: 220 milionů a nejvyšší ochrana

Bratislava/Havlíčkův Brod - Třicet let trvalo, než se do hlavního města Slovenské republiky vrátila jedna z legend moderního českého výtvarného umění - Jan Zrzavý. Galerie města Bratislavy pod názvem Malíř snů vystavuje 116 děl, z toho 89 pláten a kreseb a 27 fotografií ze soukromí umělce křtěného Sázavou.

11.4.2008
SDÍLEJ:

Daniela Púčiková a Valérie Malíková před Zrzavého obrazem Ostrov rozkoše z roku 1941. Uhel do Bratislavy zapůjčila Národní galerie v Praze. Foto: Ivo Havlík

„Bylo problematické sehnat tyto obrazy, protože galerie díla Zrzavého velmi nerady vystavují,“ poznamenal manažér a spoluautor projektu Jan Kukal. Mají totiž velkou cenu.

„Nejdramatičtější bylo zapůjčení z Roudnice nad Labem, protože tam jim ukradli Máří Magdalénu,“ vzpomněl si Kukal. Dílo z roku 1916 v hodnotě víc než 2 a půl milionu korun se totiž v roce 2002 do tamější Galerie moderního umění vrátilo až po 11 měsících, když jeden z lupičů prozradil úkryt obrazu. „V Bratislavě je toto plátno přibité a kamery ho sledují 24 hodin denně,“ ujistil Kukal o mimořádné ochraně.

Předhánějí se v superlativech

Obrazy kromě pražské Národní galerie zapůjčili i soukromníci, které přesvědčila právě vysoká pojistka - 220 milionů slovenských korun, což je rekordní částka. Pro srovnání, nedávná výstava Zrzavý na Vysočině v Havlíčkově Brodě, byť poněkud skromnější, byla podle ředitelky galerie Hany Novákové pojištěna na 15 milionů českých korun. Za zaznamenání také stojí, že obrazy byly do Bratislavy převezeny v klimatizovaných přepravkách.

Slovenský tisk se předhání ve vysokém hodnocení výstavy a přináší nejen zpravodajství, ale také subjektivní dojmy publicistů a výtvarných kritiků.
Například Ida Bibelová napsala, že Jan Zrzavý by mohlo být také jméno vojevůdce s bojovými zásluhami a ryšavou bradou. K tomu dodala: „Malíř Jan Zrzavý měl bradu, ale nikoli ryšavou, vlasy měl tmavé. I tak by mě zajímalo, zda se mu v dětství kamarádi pro jeho jméno vysmívali, zda neměl směšné přezdívky, anebo jaký měl později vztah k barvě ohnivého „červenkastého“ zlata. Zda si ryšavou barvu tak trochu nepřivlastňoval. Výstava mně odpověděla.“

K autoportrétu z roku 1908, který připomíná víc záhadného domorodého muže, tajuplně se skrývajícího za zlatistou clonou, totiž sestavovatelé katalogu k výstavě přiřadili Zrzavého vzpomínky: „Když jsme ve škole prvně malovali hlavu, seděla nám Černá Káča, proslulý model, krásná a velice slušná mladá paní, vypadala jako Italka. Nikdo ji nikdy netrefil, snad jen Švabinský ji udělal k poznání. Dovedete si představit, jak jsme to mastili. Já zase maloval na holé plátno, bez běloby, lazurovými barvami, kraplak, pařížská modř. Ke konci vyučování jsme obyčejně svoje práce zamykali do skříně, ale toho dne byla skříň uzavřena, klíč pryč. Postavili jsme tedy obrazy ke zdi a šli domů. Ve stejné místnosti vyučoval Preisler večerní akt. Jeho žáci obrátili obrazy malbou ven a chtěli, aby jim pověděl, co o nich soudí. Preisler naše práce prohlédl a řekl prý, nic to není, jen tady z toho jediného by mohlo něco být. Byla to moje práce a ve škole se pak o tom dost mluvilo. Hoši na umprum mi říkali Gaugín, vypravovalo se taky o mém divokém malování. Jednou mě chytili, ustřihli mi vlasy a dali je za rámeček s nápisem Vlasy Gaugínovy…“

Pětka z kreslení

Autorka tuto netradiční recenzi končí informací, že Zrzavý byl jako mnoho jiných geniálních osobností velmi nedisciplinovaným žákem. Už v Brodě na gymnáziu dostal pětku nejen z němčiny, ale také z kreslení. Z pražské UMPRUM ho vyloučili po prvém roce a několik let ho odmítali přijmout na Akademii výtvarných umění.

Retrospektivní výstava Jan Zrzavý – malíř snů v Mirbachově paláci v Bratislavě potrvá do 8. června. Rodáka z Okrouhlice v hlavním městě Slovenska příští rok vystřídá Josef Čapek.

Ivo Havlík

11.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Politika je v kraji pánská jízda

Základní škola Konečná se zapojila do celorepublikové akce Rosteme spolu se stromy.

Školní zahrada se změní v místo relaxace i vzdělávání

Radek Koten (SPD): Jako jediná strana prosazujeme přímou demokracii

Vysočina /ROZHOVOR/ – Lídrem vysočinské kandidátky SPD (Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura) je v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny Radek Koten. „Proč by nás měli lidé volit? Protože my máme odvahu říkat pravdu. Pojmenováváme věci tak, jak jsou. Neschováváme problémy za rádoby korektní slovíčka,“ říká politik z Vojnova Městce na Žďársku.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Stranné u Telče usmrtil dítě zemědělský stroj

Vysočina – V pondělí 16. října se ve vsi Stranná na Jihlavsku stala velká tragédie. Došlo tam k dopravní nehodě při níž zemřelo nezletilé dítě.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení