Nedávno sepsal několik kapitol z moderní české toponymie, zahrnul do nich místní jména, uliční názvy a literární toponyma (vlastní zeměpisná jména objektů v krajině kartograficky zakreslitelná do mapy). Zajímavou knihu vydalo nakladatelství Academia pod netuctovým názvem - Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice.

V populárně-naučném díle je čtenář několikrát zaveden na Havlíčkobrodsko. Není divu, David obhájil disertační práci na Palackého univerzitě v Olomouci na téma Toponyma na katastru města Havlíčkův Brod a již dříve spolu s brodským muzejníkem Pavlem Rousem vydal, rovněž v Academii, knihu Neviditelní svědkové minulosti - Místní a pomístní jména na Vysočině. Od roku 1999 žije v Ostravě, ale za místa svého srdce označuje Vršek u Havlíčkova Brodu, Pohled, Stříbrné Hory, Petrkov, Podlipnické kostely, Pohleď a Havlíčkův Brod, z hospod u něj vede hostinec Na Lipce ve Šmolovech. Tak to uvádí na svých webových stránkách.

Proč Sázavka?

Nová autorova kniha má širší kontext, ale pohled do rodného kraje je hojný. Čtenář se dozví, jak vzniklo toponymum Havlíčkova Borová a jak Žižkovo Pole, původně Šenfeld, jak se odstraňovala německá jména a jména s přívlastkem Německý, což je případ Havlíčkova Brodu nebo Dolní Jablonné u Přibyslavi, a v souladu s titulem knihy zavítá do Smrdova. Jak známo, vesnici tohoto jména již na mapě nebo v jizdním řádu železnice nenajdeme, nahradila ji tam Sázavka. Změna názvu byla vyvolána jazykovým „zápachem”.

Změna jmen je zbytečná

David uvádí, že ze stejného důvodu se přejmenoval Mrdákov na Mrákov a Sračkov na Malou Lípu, jen Prasetínu nebyla povolena změna na Prosetín. Smrdov však o své jméno, doložené již Léta Páně 1226, v roce 1964 přišel. Název přitom pocházel ze staročeského slova smurdi, což znamená dělný lid v zemědělství.

Jaroslav David je zjevně na straně neměnnosti historických názvů, nevyjímaje hurá vlastenecké překřtění Německého Brodu na Havlíčkův Brod.

Cituje stanovisko ministerstva vnitra, které již v roce 1925 odmítlo změnit název obce Svrabov na Svatbín s tímto zdůvodněním: „I když jméno má význam ze stanoviska estetického poněkud méně pěkný, nemá to býti ihned důvodem ke změně dosavadního jména, majícího původ v dávné minulosti. Nikomu rozumnému nenapadne tropiti si posměšky ze starého, po staletí trvajícího jména, a tam, kde jde o zlou vůli, nalezne se důvod k posměšku i po změně závadného jména”.

Zřejmě právě ztráta původnosti mnohým občanům Sázavky vadí, s nadšením proto provozují velmi čtivý a historií nabitý server www.smrdov.estranky.cz.

Ivo Havlík