Nádherně vypravenou knihu pohádek Vodníci v Čechách v těchto dnech vydalo pražské nakladatelství Brána.  Nevšední vodnické příběhy pod literárním jménem Simona Petrová sepsala Eva Vaková z Perknova a bohatě ilustrovala Zdeňka Študlarová z Vítějovic na Prachaticku, známá z dětských časopisů Sluníčko a Mateřídouška.

„Rodiče mi v dětství čítávala pohádky, já je čtu třem vnoučatům – Anežce, Adamovi a Alfrédovi – a zjišťuji, že některé knihy dětskou fantazii nerozvíjejí," říká rodačka z Lipnice nad Sázavou, která celý život pracovala v základním školství, proč začala psát pohádky.

Nakladatelství Brána knihu poslalo do knihkupectví s tímto prologem:
„Všechny děti i jejich rodiče dobře vědí, že v některých českých rybnících a řekách ještě žijí vodníci, kteří se starají o čistotu vody a o ryby, i když jim lidé jejich práci často ztěžují. Takovým vodníkem je i starý Brčálník z rybníka Hadovce. V knížce se seznámíme s jeho kamarády-vodníky, se strašidlem Hejkalem a s jejich přáteli-zvířátky. Společně prožijí spoustu veselých příhod a dobrodružství."
Hrdiny knihy jsou Brčálník, Mokřad, Bahýnko, Hejkal a Haramáš. Jejich pospolitost má místo v horním Posázaví, byť některá místní a pomístní jména autorka náznakem zašifrovala.
Pozorný čtenář však pozná, že Dvořákův Brod je ve skutečnosti Havlíčkův Brod, Lipník je Lipnice, Zlatá Trouba je Kamenná Trouba, Babíkovice jsou Babice, Okrouhlík je Okrouhlice, Vysoká Hora je Krásná Hora, Bernov je Brno. Rybník Hadovec je Hejdovec a pokud jde o tekoucí vody, Sálava je naše Sázava, pouze Perlový potok, který pramení u Plačkova a do Sázavy vtéká v Okrouhlici, zůstal pod vlastním jménem.

Jak se hastrmani  soudí s rybáři

„Šlapal podél řeky Sálavy. Jelo se mu dobře, protože pořád cítil blízkost vody. Vítr mu čechral dlouhé vlasy. Blížil se Okrouhlíku. Cestou potkal autobus, který vezl lidi do Dvořákova Brodu…", čteme v jednom příběhu. Nebo se podívejme, jak si Brčálník plánuje výlet: „Nejprve pojedu podél řeky Sálavy. Kdyby se mi zastesklo po vodě, budu ji mít nablízku. Potom zabočím k rybníku Ředkovci. Tam se pozdravím s kolegou Bahýnkem. Už dlouho jsme se neviděli. Odtud vyrazím na hrad Lipník. Zkontroluju, zda poctivě straší a nezanedbává své povinnosti strašidlo Haramáš. No a nakonec sjedu z Lipníku dolů a budu u cíle své cesty."

Čistý svět vodníků je krásný, ale také on musí čelit dnešní realitě. Například soudy řeší rozepři hastrmanů s rybáři.
„V životě jsem u žádného soudu nebyla, takže nevím, jak to v soudních síních chodí, snad jsem se nespletla," uvádí autorka.  Eva Vaková u své knižní prvotiny nezůstane, pod již přijatým literárním jménem Simona Petrová nakladatelství právě odevzdala další rukopis – Detektivní pohádky.

Ivo Havlík