Na obecním úřadu v Okrouhlici můžete až do 7. října spatřit jeho díla.

Kreslit začal v podstatě už jako dítě.

„Poprvé jsem snad namaloval koně," vybavuje si s úsměvem sympatický hasič. Pak si prošel, tak jako každý teenager, přemalováváním populárních hudebních skupin. „U nás tehdy byly zakázané metalové kapely. Ty šly pochopitelně na dračku. Kreslil jsem hlavně Kiss," vzpomíná.

Výstava na obecním úřadu čítá celkem sto obrazů. Jsou to díla, která vytvořil za pětadvacet let. „Inspiraci hledám v přírodě, rád maluji například zvířata. Ale syn mě přesvědčil, že prý dokážu hodně dobře ztvárnit řeku, všechny její odstíny. Zkouším i portréty, ale to není to pravé ořechové," přiznává Josef Barták.

Přesto, že pracuje jako hasič, mnoho obrazů s touto tematikou nemá.

„Ty, co jsem namaloval, byly spíše na objednávku nebo jako dárek. Ale na druhou stranu, dobře se mi malují. Snažím se zachytit konkrétní emoci, dbám na detail. Je to pro mne jednodušší, protože vím ze své zkušenosti, jaké pocity v tom jsou," popisuje. Josef Barták měl nejdříve svůj ateliér 
v obýváku. Jak sám říká, nebyl to moc dobrý nápad. „Jelikož maluji pastelem, občas mi něco upadlo na koberec. To rozšlápnete hned, pak ten koberec podle toho vypadal. Naštěstí, moje manželka byla hodně tolerantní. Teď tam už máme plovoucí podlahu, ale já jsem si mezitím zřídil ateliér v zahradním domku. Pro jistotu," směje se.

Pepík Barták, jak mu všichni familiárně říkají, ve volném čase také včelaří. A do budoucna má také plány týkající se jeho profese.
„Rád bych příští rok zkusil soutěž Železný hasič," prozrazuje.

Erika Nováková