Letošní rok je Rokem baroka. Umělecky i dějinně významné období, kdysi prezentované jako doba temna, dnes lidem představuje svou krásu a magický půvab. Nejinak tomu je i v Havlíčkově Brodě, kde se fenomén baroka představuje prostřednictvím velkolepé výstavy ve zrekonstruovaných prostorách Staré radnice. Lidé zde nahlédnou do života světského i duchovního lidu a ve městě významně spjatém s barokní hudbou, nemůže chybět ani replika houslí ze 17. století.

„Letošní rok vnímáme jako Rok baroka. Město Havlíčkův Brod se tuto akci rozhodlo pojmout ve větším rozsahu,“ uvedla náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Jana Fischerová.

Důvodem je i letošní třísté výročí významného brodského rodáka, mezinárodně proslaveného barokního virtuosa a skladatele Jana Václava Stamice. Výstava se ohlíží za významem celého rodu Stamiců. Nositelé tohoto jména patřili k předním představitelům města a dokázali ho proslavit daleko za hranicemi Čech. Výstava umožňuje nahlédnout i do poslední vůle nadaného hudebníka a malíře Antonína Ignáce Stamice.

„Baroko bývalo označováno jako doba temna. V poslední době však díky četným výstavám a publikacím dochází k jeho postupné rehabilitaci. V 17. století patřil tehdejší Německý Brod k ekonomicky silným městům. Doba rozkvětu ale byla přerušena třicetiletou válkou. Městu se nevyhnuly ani morové epidemie nebo četné požáry. Největší živelnou pohromou byla povodeň z roku 1714, kdy rozvodněná Sázava zaplavila Dolní předměstí a spodní část vnitřního města. Přes finanční nesnáze v Německém Brodě vznikla celá řada zajímavých staveb a uměleckých děl,“ uvedl kurátor výstavy Aleš Veselý z Galerie výtvarného umění.

Futaba.
Futabě chybějí dělníci, chce pro ně poslat do Vietnamu

Na formování barokní doby se v Německém Brodě podílela celá řada významných osobností z řad šlechty i měšťanstva. Ani na ně výstava nezapomíná. Mezi nejvýznamnější patří děkan Jan Křtitel Seidl, který během svého působení v Brodě dal do pořádku nejen zbědovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie, který opatřil i novou sakristií a mohutnou kopulí nad presbytářem, ale zasloužil se o zvelebení i dalších zdejších církevních památek.

Expozice nahlíží také pod pokličku německobrodských řemesel, vysvětluje, jak fungovaly cechy a co měly na starosti. Nechybí ani ukázky řemeslné produkce. K vidění jsou tu archeologické památky, mapy, plány, matriky, kroniky, pečeti, hudebniny, knižní vazby, bohoslužebné náčiní, obrazy, plastiky nebo cechovní památky.

V zrekonstruovaném sále Staré radnice mohou návštěvníci obdivovat soubor zrestaurovaných lunetových obrazů, pocházející ze zrušeného kláštera bosých augustiniánů. Kolekci dominuje rozměrné plátno s námětem Poslední večeře z počátku 17. století.

Pro milovníky umění i historie bude výstava v prostorách Staré radnice otevřena do 10. září.

Nádvoří lipnického hradu.
Noční prohlídky: Na hradě v Lipnici lidé potkají i Haška