VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Soubor La Via vsadil na bohatý odkaz středověké a také renesanční hudby

Přibyslav – S trochou nadsázky se dá říct, že jednou z velmi sympatických vlastností hudby je i její úžasná schopnost překonávat propasti a hloubky času.

21.1.2017
SDÍLEJ:

Přibyslavský soubor La Via, který často vystupuje i ve stylových historických kostýmech, založil v roce 1994 muzikant Pavel Linka. Soubor koncertoval na mnoha místech České republiky, jeho hudbu obdivovali rovněž posluchači v Nizozemsku.Foto: La Via/archiv

Díky tónům, slovům a slokám písní z časů dávno minulých se nejen sami muzikanti a zpěváci, ale s nimi samozřejmě i posluchači, mohou docela snadno, rychle a pohodlně přenést klidně i o několik staletí zpět. A v případě přibyslavského souboru La Via to je až do středověku a do stále inspirativní doby renesance. Již u zrodu souboru stál v roce 1994 hudebník Pavel Linka.

Věděl jste už v tom zmíněném roce 1994, že se La Via vydá touto, a dnes pro ni již tak typickou cestou?
Dá se říci, že ano. Využil jsem svých předcházejících zkušeností z doby působení v královéhradeckých sborech Amabile a Smetana, respektive ještě ze sboru Janáček v Jablonci nad Nisou, a štěstí mi přálo i v tom, že jsem v Přibyslavi potkal, jak se říká, spřízněné duše. Vzájemná muzikantská chemie dobře zapůsobila a La Via byla na světě.

Jakou hudbou se La Via prezentovala a prezentuje?
Když o tom přemýšlím, tak hudba, které se La Via věnuje, by se dala rozdělit do zhruba pěti tematických podskupin. Tou první je renesanční anglická a italská vokální polyfonie. Dále jde o duchovní hudbu a chrámové skladby. Tady jako příklad mohu uvést třeba díla Adama Michny z Otradovic nebo Karla Václava Holana Rovenského. V poslední době se náš soubor dost zaměřuje i na české a evropské vánoční skladby z doby středověku až po baroko. Další podskupinou jsou pak české i evropské lidové skladby, a tou poslední, a řekněme, že prozatím i jen okrajovou, jsou spirituály.

V kolika lidech La Via obvykle na koncertech hraje a zpívá?
Většinou ve čtyřech. Společně se mnou jsou ve sboru ještě tři velmi šikovné a muzikálně nadané dámy. Díky tomu máme obsazené i jednotlivé hlasy, tedy soprán, alt, tenor i bas.

A co hudební doprovod?
Doprovázíme se sami. Nezbytný a pro naše skladby tak charakteristický hudební rámec dotvářejí hlavně kytarová loutna, niněra, zobcové flétny, perkuse, tamburíny či malý cimbálek. Příležitostně, zejména když vystupujeme v kostelech, to jsou i chrámové varhany.

Kolik skladeb máte ve svém repertoáru?
Mohu říct, že repertoár souboru je víceméně stabilní a v současné době ho tvoří asi dvě stovky písní a skladeb. Z něj pak vybíráme nejen podle potřeby, ale i podle chuti. V průběhu jednoho vystoupení, které obvykle trvá asi hodinu, zahrajeme a zazpíváme kolem pětadvaceti až třiceti skladeb.

Z jakých pramenů čerpáte? Kde historické skladby vyhledáváte?
Těch pramenů je víc. Využívám nejen svůj bohatý archiv, skladby ale vyhledávám i v rozličných našich i zahraničních sbornících a zpěvnících, čas od času se vypravím i do archivů.

Musíte skladby, které si vyberete, upravovat?
Jak kdy. U skladeb výše zmíněné vokální polyfonie to samozřejmě možné není, ale lidové písně často upravuji. A to tak, že rozepisuji notové party. Pro hlasy i pro hudební nástroje.

Společně s námi si povídá i vaše pravá ruka, členka souboru Jaroslava Janů. A té se chci zeptat, jak se do sboru dostala právě ona?
Pavel již něco málo o vzniku souboru řekl. Já, a to stejně jako všechny další současné členky, jsme se k němu přidaly naprosto přirozeně. Zpívali jsme totiž v souboru už jako děti. A nyní se situace vlastně opakuje. Společně s námi už zpívají i naše děti. (úsměv)

Pavel Linka uvedl, že La Via vystupuje ve čtyřech lidech. Považujete i vy tento počet za optimální?
Rozhodně ano. Slova o našem vzájemném a pozitivním působení muzikantské chemie už tady padla, je to ale i velmi praktické z hlediska základního chodu souboru. Ve čtyřech se daleko lépe na všem domluvíme, je to jednodušší i při cestách na koncerty a vystoupení. Samozřejmě, že za celou dobu existence souboru se v něm pár lidí vystřídalo, ale to zdravé jádro zůstává stále stejné a nechceme na tom nic měnit ani do budoucna.

Zvete si na svá vystoupení nějaké hosty?
To ne, občas se ale stane, že si naopak někdo pozve nás. Tady v Přibyslavi jsme například vystupovali společně se skupinou Spirituál kvintet, ve Vilémově pro změnu s Markétou Stivínovou či Petrem Maláskem.

Jezdíte na festivaly a různé přehlídky?
Pravidelně a nějak cíleně ani ne. Spíš to necháváme na pořadatelích a vybíráme si mezi pozvánkami, které nám chodí. Pokud si ale dobře vzpomínám, tak jsme vystupovali třeba na středověkých slavnostech na Roštejně, v Jemnici nebo na Lipnici. Hráli jsme i na Harantovských slavnostech na hradě Pecka, zúčastnili jsme se řady kulturních akcí, které se konaly u příležitosti oslav výročí Karla IV., nebo i různých svatováclavských historických průvodů a podobně. Tady bych ráda připomněla, že naše vystoupení čas od času doplňujeme i recitací renesanční a lidové poezie, v menší míře i drobnými divadelními výstupy.

Kolik vystoupení v průběhu roku máte?
Nebývá to každý rok stejné. Řekla bych, že tak kolem deseti. Tradičně vystupujeme v čase Vánoc ve skanzenu na Veselém kopci u Hlinska a v havlíčkobrodské kavárně U Notáře. V Přibyslavi jsme dost často mívali i tříkrálový koncert, nebo jsme vystupovali ve starém špitále, pětkrát jsme se zúčastnili i přibyslavské akce Nocturno.

Znají vás i posluchači v zahraničí?
V nizozemském městě Mook rozhodně ano. Tam jsme vystupovali dvakrát. Poprvé sami, podruhé společně s přibyslavským jazzovým a swingovým souborem Himbeere Brombeere.

Hrajete hlavně středověkou a renesanční hudbu. Vystupujete v historických kostýmech, které tak mohou koncert pěkně doplňovat?
Ano, je to stylové a lidem i nám se to líbí. Část potřebné garderobiéry vlastníme, něco jsme si samozřejmě nechali ušít. Mimochodem, teď si vzpomínám, že La Via v kostýmech doprovázela i historicky pojatou svatbu na zámečku v Klokočově u Chotěboře. Dost často zpíváme, když už se bavíme o svatbách, i při svatebních obřadech konaných v kostelech.

Už víte, co soubor čeká v letošním roce?
Zcela přesně ještě ne. Prozatím se nám rýsuje vystoupení ve Žďáru nad Sázavou. A co bude dál, to se ještě uvidí.

Pavla Linky se v závěru ještě zeptám, jestli už La Via vydala i nějaké desky? A pokud ano, připravuje i další?
Zatím jsme vydali dvě desky. První vyšla v roce 2008 pod názvem Zpěvy časů dávných, o dva roky později jsme pak vydali CD nazvané Den přeslavný. Teď uvažujeme opět o dvojici desek. Na jedné bude znovu světská hudba, na druhé potom předvánoční.

Mohou si zájemci historickou hudbu v podání souboru La Via poslechnout, pokud tak neučiní naživo a přímo při jejích koncertech, třeba i na internetu?
Samozřejmě. Najdou ji snadno na webovém portálu bandzone.cz.

Autor: Jaromír Kulhánek

21.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Neprůstřelný je na podzim v krajském přeboru po třech kolech chotěbořský gólman Tomáš Dobrovolný (na snímku), který nepustil míč za svá záda 270 minut. Naposledy to bylo ve Speřicích, kde se s týmem radoval z výhry 1:0.

Soural: Nemá cenu dělat velké závěry, nyní je to o momentálním pocitu

Ilustrační foto.

Hanáci vyhráli také odvetu v Jihlavě

Vražda mezi cizinci: Došlo k ní na ubytovně v Humpolci

Humpolec – První letošní vražda na Vysočině se stala na začátku týdne v Humpolci na Pelhřimovsku. V pondělí časně ráno bylo na ubytovně v Pražské ulici nalezeno tělo pětačtyřicetiletého cizince bez známek života. Muž ležel na chodbě ubytovny. Pomoci mu nedokázali ani lékaři rychlé záchranné služby.

Požár zastavil výrobu v Kronospanu. Firma tvrdí, že šlo o zkrat

Jihlava – Více než deset milionů korun. Taková je bilance sobotního rozsáhlého požáru v jihlavské společnosti Kronospan v ulici Na Hranici v Jihlavě-Bedřichově. Hořela hala, ve které se zpracovávají OSB desky, dokonce musel být vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu. Oheň proto na několik dní odstavil výrobu ve firmě.

V muzeu se bude mluvit o pokladech na Vysočině

Chotěboř – Zajímáte se o poklady? Rádi o nich čtete? Nebo dokonce jste jejich vášnivým hledačem? A jak to vůbec se stavem pokladů na Vysočině vypadá? Odpovědi nejenom na tyto otázky dostanete v úterý 5. září od 17 hodin v městském muzeu v Chotěboři.

Děti si ve žďárském parku hrají v balících slámy

Žďár nad Sázavou - Na šest desítek balíků ze slámy tvoří bludiště na okraji žďárského parku Farská humna. Dočasnou venkovní hernu pro děti tam vybudoval žďárský výtvarník Michal Olšiak.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení