Ani letošní rok nebude jiný. V sobotu a v neděli příchozí vejdou do dvora a rázem se ocitnou před dvěma sty lety – v časech před zrušením roboty. Otevřeno bude od 10 do 17 hodin.

„Pokud to dovolí počasí, na dvoře budou k vidění i ukázky některých jarních prací a příprava polního nářadí k jarním pracím," prozradil průvodce na statku a zároveň starosta obce Jindřich Holub. Ten má od včerejška plné ruce práce, protože poklízel dvůr i stavení, připravoval nářadí, sháněl kočičky z vrby jívy. Jeho žena možná právě dnes peče tradiční jidáše a mazance.

„Přípravy necháváme na poslední chvíli. Člověk nikdy neví, jestli nenapadne sníh. A péct dřív nemá cenu, aby to bylo čerstvé," dodává Holub. Návštěvníci navíc uvidí i tradiční hospodářská zvířata, včetně kozy s kůzletem, a také kráva se má telit. „Doufám, že to nebude v sobotu nebo v neděli. To by se moc nehodilo," směje se starosta a průvodce v jedné osobě.

V sobotu dorazí na statek i folklorní soubor Škubánek ze Světlé nad Sázavou, který bude s přestávkami vystupovat od 10 do 14 či 15 hodin. Neděle pak bude spíš klidný den. Návštěvníků čeká průvodce alespoň dvě stovky, ale záleží hlavně na počasí. Když je pěkně, dorazí jich i pět stovek. V pondělí je statek zavřený, ale pokud někdo přijede, Jindřich Holub ho nevyhodí. To nemá ani v povaze. Po pomlázce prý stejně chodit nebude: „Naši předci říkali, že radost se má nechat věku, ke kterému to patří."

Podle Holuba naši předci prožívali Velikonoce více duchovně. „Dnes se jezdí orat i na Velký pátek, což bylo dřív nemyslitelné. Velikonoce nyní lidé vnímají jen v pondělí, přitom dřív pondělí žádný svátek nebyl, spíš den koledy jako třeba sv. Štěpán na Vánoce," vysvětlil Jindřich Holub.

Velikonoční nebo také pašijový týden začal na Květnou neděli týden před Velikonocemi, kdy se v kostele světily kočičky. Na Zelený čtvrtek odlétaly zvony do Říma, na vsích se chodilo s řehtačkami. V pátek byl přísný půst od masa. Na Bílou sobotu se chodilo do kostela na Vzkříšení a v neděli byl slavnostní oběd.

„Pondělí už byl jen dozvuk svátků, a na koledu chodili spíš chudší kluci a bezzemci. Pro synky sedláků to byla potupa. Ti chodili, jen když šli vymrskat své děvče," dodal Holub.

Kateřina Malá