Dobrý den, Vysočino

Jako můj kamarád, který půjčil své auto čerstvě plnoletému mladíkovi. „Jezdit umíš?“ Otázal se kamarád a spokojil se s kladnou odpovědí. Nastoupil tedy coby spolujezdec, uvelebil se na sedadle a nechal se odvézt k lesu.

Že mladík neměl řidičák, to věděl. Načpak řidičák, když poručil mladíkovi zařadit dvojku a jet pomalu... A tak si kamarád spokojeně klimbal, než se ozvala rána a bezpečnostní pásy se mu nepříjemně zařízly do ramene. „Co děláš? Říkal jsi přece, že řídit umíš?!“ Obořil se kamarád na zkroušeného mladíka. „Řídit jo, ale ne zastavit,“ špitl.

Tahle historka je stará už hodně let, ale připomenu si ji vždy, když mám tendenci považovat něco za samozřejmé. Předpokládat se často nevyplácí, je lepší se pořádně zeptat.