Řekl jsem si: proč ne? To nemusí být vůbec špatné a jistě  právě taková soutěž poskytne dost dobré „potravy" objektivům kolegů fotografů a kameramanů.

Zkrátka a dobře jsem ten regulovčický počin kvitoval. 

Pár dnů na to, a bylo to v pátek odpoledne, jsem se ve Žďáru nad Sázavou díval na nekonečné kolony aut u křižovatky nedaleko nádraží.  Popojížděly zvolna a uvedenou křižovatkou se prokousávaly jen těžce.

A právě v ten okamžik jsem si na policejní regulovčíky vzpomněl. Krucinál, řekl jsem si v duchu: tak před porotou se na základě befelu svých šéfů předvádět mohou, a když je potřeba, na křižovatce je nikdo neuvidí? Navíc v době, kdy se šoféři ve Žďáru musejí smířit s částečnou uzavírkou jiné důležité křižovatky v centru, a doprava tak podle toho ve městě vypadá?

Mé původní kvitování bylo to tam.