VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejdůležitější je morálka a důslednost

Havlíčkův Brod – Bývalý voják z Havlíčkova Brodu Jaromír Lapeš se až ve svých téměř čtyřiceti letech rozhodl ve volném čase věnovat triatlonu.

16.2.2016
SDÍLEJ:

Podle Lapeše je důležitá morálka a důslednost. „Člověk k tomu musí dospět a chtít něco dokázat či změnit. Přerod z cyklistiky, nějakého běhu a shazování kil do toho, kde jsem teď, je strašně dlouhý. Není to lusknutím prsty,“ říká triatlonista Lapeš.Foto: Archiv Jaromíra Lapeše

Jeho nejoblíbenějšími tratěmi jsou takzvané ironmany, které zahrnují 3,8 kilometru plavání, 180 kilometrů na kole a 42 kilometrů běhu. Již dvakrát tento náročný závod úspěšně absolvoval a v současnosti se chystá na další.

Proč jste si triatlon vybral?
Je to hodně tvrdý sport, který mě vždycky lákal. Fascinovalo mě, že je někdo schopný vydržet tyhle vzdálenosti a po tom všem ještě uběhnout třeba maraton. Jako mladý jsem si na to netroufl, protože se na to musí pořádně trénovat a už jen z toho tréninku jde strach.

Dělal jste před triatlonem nějaké další sporty?
Nejprve jsem začal jezdit maratony horských kol. Výsledky ale nebyly moc dobré, protože jsem se sportem začal až v pozdním věku. Od horského kola jsem přes instruktorství ve spinningu (skupinová jízda na rotopedu – pozn. redakce) přešel ke krátkému sprint triatlonu a postupně i k delším tratím.

Jaké byly vaše začátky s tímto sportem?
Těžké. Zjistil jsem, že neumím ani pořádně plavat kraul. Ve třiceti letech jsem se tak přihlásil do kurzu plavání. Naučil jsem se to, ale technika stále není nejlepší. Ale když něco člověk chce, tak si za tím jde, byť to trvá měsíce až roky. Já jsem si za tím šel dlouho, byl to takový můj nesplněný sen, chtěl jsem být iron man (v překladu železný muž – pozn. redakce). Bohužel ale nejsem profesionál. Nezačal jsem s tím sportem v mládí, ale pozdě, takže jsem smířený s tím, že první nikdy nebudu. Mým cílem je dokončit ironmana pod deset hodin.

Bylo pro vás těžké vytrvat i přes počáteční nezdary?
Důležitá je morálka a důslednost. Člověk k tomu musí dospět a chtít něco dokázat, změnit. Přerod z cyklistiky, nějakého běhu a shazování kil do toho, kde jsem teď, je strašně dlouhý. Není to lusknutím prsty.

Jak jste se zpočátku připravoval na závody?
Začátek loňského roku jsem ještě absolvoval bez trenéra, což nemělo příliš význam. Nevěděl jsem totiž, jak mám trénovat, tak jsem to bral čím víc, tím víc se na závody připravím. Na úkor odpočinku jsem tak pořád makal, až mě začaly bolet holeně. Musel jsem pak na zhruba měsíc vysadit. Bez téměř žádného tréninku to ale na červnovém závodě nebylo moc veselé. Poloviční ironman byl hrozný. Sice jsem ho dokončil, ale trvalo mi to víc jak šest hodin a s výsledkem jsem nebyl absolutně spokojený.

O jaký šlo závod?
Celkem prestižní česká akce Czechman. Byl to můj první náročnější závod a nechal jsem se na něj vyhecovat. Pro širokou veřejnost je tady ale startovné tak vysoké, že spousta lidí za to dva a půl tisíce nedá. Stejně tak je to ale i na jiných českých závodech.

Ještě se vraťme k přípravě. V současnosti už trenéra máte?
Čirou náhodou jsem se po červnovém závodě spojil s Tomášem Bednářem z Jihlavy, který je bývalým českým reprezentantem v plavání a má téměř čtyřicet dokončených ironmanů. Domluvili jsme se, že s ním můžu začít trénovat. Vysvětlil jsem mu, jaké jsou moje cíle, že bych rád startoval na dalších závodech a zkusil celého ironmana. Vzal mě do svého týmu a začal jsem s ním objíždět veškeré zahraniční závody. Byli jsme už například v Rakousku, Německu, Chorvatsku nebo Maďarsku. Ve druhé polovině loňského roku to díky trenérovi začalo mít nějaký smysl a z toho trénování mám skvělý pocit.

Jak často trénujete?
Momentálně přes zimu trénuji přibližně tři hodiny denně, a to hodinu a půl na trenažéru a stejný čas se věnuji běhu. Může v tom být i hodina plavání. Já jezdím plavat do Jihlavy, kde mám svého individuálního trenéra na techniku Libora Kuchyňu, bývalého reprezentanta České republiky v plavání. Rád sbírám zkušenosti od kohokoliv a myslím si, že on mi má co předat.

Zajímavé…
V současnosti se tedy součet odtrénovaných hodin za týden pohybuje okolo třinácti až patnácti. Přes léto, kdy se dá jezdit venku, je trénink cyklistiky úplně jiný. To jezdím třeba tři hodiny a celkem je to týdně něco kolem dvaceti hodin tréninku.

Jak se liší váš tréninkový plán od profesionálů?
Ti můžou trénovat dvou nebo třífázově. Rozdělí si ho. Profesionál ráno třeba odplave a jde si lehnout. Odpoledne má pak cyklistiku s během a tím skončil. Druhý den má na programu například jen cyklistiku a běh, ráno kolo, večer běh. Může odpočívat, ale „normální" člověk chodí do práce, má i další starosti. Já jsem v práci od osmi do čtyřech až pěti hodin. Přes zimu už je v pět hodin tma, takže všechno dělám potmě. Profesionálové celoročně trénují kolem sedmnácti až dvaceti hodin týdně, ale nechodí do práce. Já to mám jako koníček, plnění si klukovských snů.

Loni jste si sny začal postupně plnit. Co bylo vaším největším zážitkem?
Vrcholem loňské sezony byl ironman na Elbě v Itálii, který jsem dokončil pod čtrnáct hodin. S Isramanem (ironman v Izraeli, kde Jaromír Lapeš startoval na začátku letošního roku – pozn. redakce) jsou označované jako jedny z nejtěžších závodů minimálně v Evropě. Původně jsem na Elbě ani neměl v plánu startovat, ale nakonec jsem závod absolvoval úspěšně a v cíli jsem zjistil, že to je to, co mě naplňuje, tedy celý ironman. Člověk má pocit sám ze sebe, že něco dokázal. Navíc tu máte možnost cestovat, a můžete tak získat spoustu nových zážitků. Tenhle sport doporučuju všem.

Když byste porovnal Elbu s Izraelem, dva náročné závody, na který z nich máte lepší vzpomínky?
Jednoznačně vede Elba, a to hlavně díky tomu prostředí, byla fantastická. V Izraeli jsem jel na kole v poušti a osm hodin jsem nic zajímavého neviděl. Na Elbě ta cesta utekla úplně jinak, navíc jsem jel stejnou vzdálenost jen sedm a půl hodiny. Závod v Izraeli byl náročnější.

Letošní sezonu jste tedy zahájil v Izraeli. Co máte v plánu dál?
Na Velikonoce plánujeme odjet na čtyřdenní soustředění do Chorvatska, v rámci kterého je na programu půlmaraton. V dubnu potom polovičního ironmana na Sardinii. Dál například mistrovství Evropy v ironmanovi v polské Poznani nebo ironmana v Německu. Mezitím třeba i krátký triatlon v Budapešti. Uvažujeme i o Benátkách.

V jaké výši se pohybuje startovné v zahraničí?
Liší se podle druhu závodů. Ty krátké „olympijské" se pohybují od 25 do 75 eur, většinou máme množstevní slevu. Jsou to ale solidně vynaložené peníze. V ceně jsou obvykle i kvalitní reklamní batohy, lahve na kolo nebo mikiny. Vždy na tom závodě v rámci startovného něco dostaneme. Tratě jsou navíc uzavřené, můžete si to užít. S některými závody tady v Čechách je to nesrovnatelný zážitek. Na delších závodech je cena startovného zhruba od 100 do 150 eur, ironman se potom pohybuje od 150 eur výš. Když je ale s pořadateli domluveno, že z Česka přijede například pět lidí, tak může poskytnout třeba až 50 procent slevu.

Kolik vás jako neprofesionála stojí vybavení?
Teď mám nové kolo, u kterého jen ráfky stály přes dvacet tisíc korun. Rám kola kolem čtyřiceti tisíc, dál pedály, sedlo, karbonová řídítka, plus lak. To už jsme kolem sto tisíc korun. Všechno navíc přijde rozložené v krabici, takže to pak někdo musí poskládat. Pak jsou ještě další věci, pláště, karbonové košíky. Takže jsme na 120 tisících jen s kolem. Přilba stojí kolem pěti tisíc korun.
Boty se pohybují od dvou a půl tisíc a jedny vydrží maximálně tak 800 kilometrů, pak by se měly vyměnit, aby se neničila noha. Dresy vyrábí buď jednotlivé týmy, nebo si je závodník koupí sám. Neopren se podle značek pohybuje od pěti tisíc korun až po 20 tisíc korun. Lepší plavci mají neopren tenčí, aby je to neomezovalo v pohybu. Horší plavci mají zase silnější, aby je víc nadnášel. Já mám neopren za osm tisíc korun, takže je to takový střed.

Platíte si všechno sám, nebo to máte částečně od nějakých sponzorů?
Žádného sponzora nemám, všechno si platím sám. Díky mému trenérovi, který má kontakty na pořadatele, kteří jsou třeba bývalými závodníky, a bere všechno ve větším množství, tak ty ceny jsou nižší než normálně. Pokud by se našel někdo, kdo by nás chtěl sponzorovat, nebo nám například půjčil dodávku na cesty, nebyl by to problém. Zase bych ale nechtěl sponzora, který by mi zasahoval do toho, jak trénuju. Pak bych se mu třeba cítil zavázán, že mi něco dává a já nemám výsledky, které si představoval. Takhle to dělám hlavně proto, že mě to baví.

Můžete čtenáře pozvat na nějakou akci, například tady na Vysočině?
Určitě. Přímo v Havlíčkově Brodě se letos 18. června uskuteční triatlonový závod pro veřejnost s názvem Molitanový muž. Závod odstartuje v 16 hodin z pláže rybníku Cihlář, cíl je potom přímo
v centru města na Havlíčkově náměstí, kde bude připraven i doprovodný program. Více informací zájemci naleznou na stránkách molitanovy-muz.cz.

Lukáš Zadek

Autor: Redakce

16.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Malé pivovary zažívají boom. Na jejich nástup však hospody nedokáží reagovat a na čepu stále nabízí stejná piva.
1

Hospodští v Havlíčkově Brodě nereagují na nabídku malých pivovarů

Poškozenou vázu v muzeu nahradila kopie světelského kamenosochaře

Lipnice nad Sázavou – V kamenosochařském středisku v Lipnici nad Sázavou vznikla kopie vázy z 18. století, která teď tvoří jednu z dominant novoměstského zámku. Věrnou kopii pískovcové vázy vytvořil student světelské akademie Nicolas Vrána v rámci své maturitní práce.

Kuki se vrací domů. Chytili ho v Jihlavě

Jihlava – Tříměsíční pobyt ve volné přírodě Kukimu končí. Od tohoto pondělí ví o klokanovi, který utekl už v květnu svému majiteli z rodinné farmy v Mohelnici na Olomoucku, celá republika. V pátek ráno se ho podařilo pracovníkům jihlavské zoologické zahrady, hasičům a městským policistům chytit ve Starých Horách v lokalitě Červené domky.

Most nad Doubravkou je už minulostí

Havlíčkobrodsko - Do Nového Ranska, místní části Ždírce nad Doubravou na Havlíčkobrodsku, se motoristé jen tak lehce nedostanou. Most na silnici první třídy číslo 34, překlenující řeku Doubravu, totiž přestal existovat. Příčinou je jeho kompletní demolice.

Na zvířátka i aquazorbing zve Pavlov

Pavlov – V Pavlově se v sobotu 19. srpna uskuteční další ročník Pavlovských slavností.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení