Zatímco v uplynulém roce zemědělci tuto plodinu naseli na 1365 hektarů, nyní výměra klesla skoro na čtvrtinu.

Rozloha polí s řepkou je letos vyšší o 12 procent a činí 36.562 hektarů. Nejdůležitější plodinou jsou ale obiloviny, které zaujímají asi 53 procent veškeré orné půdy v kraji. Pěstují se skoro na 150.000 hektarech, což je asi o 1000 hektarů více než v uplynulém roce.

Nejrozšířenější obilovinou je ozimá pšenice, následuje jarní ječmen. Letošní žně na Vysočině začaly mimořádně už koncem června. Farmáři očekávají spíš průměrné výnosy. Obilná pole v kraji sice jarním suchem utrpěla méně než lány v nižších polohách republiky, úrodu by ale mohly poničit deště.

Popularita pěstování máku na Vysočině stoupá hlavně v posledních letech. Rozloha makových polí se loni meziročně zvýšila o 30 procent skoro na 6700 hektarů, v tomto roce zemědělci přidali dalších 370 hektarů.

U brambor se po dlouhodobém poklesu letos zvýšila rozloha, a to přibližně o šest procent na 10.811 hektarů. To ale nevyrovná ani loňský úbytek, který představoval desetinu pěstebních ploch.

Naopak kvůli malému odbytu z kraje téměř vymizel přadný len. V uplynulém roce se pěstoval na 1365 hektarech, v roce 2005 to bylo ještě o pětinu více. Letos přadný len obsadil pouze 380 hektarů.

Na Vysočině je celkem 281.593 hektarů orné půdy. Na větší rozloze polí v Česku hospodaří jen Středočeši a Jihomoravané.