Například len na našich polích již v podstatě skončil, upadá také pěstování kmínu. Naopak mezi evropské velmoci se Česká republika stále může řadit v pěstování máku.

„Bohužel u nás dochází k procesu, během kterého se snižuje osev plodin, které mají pozitivní vliv na úrodnost půdy. Místo nich dramaticky roste setba obilnin nebo ozimé řepky. Kvůli snižujícím se stavům dobytka naopak klesá procento ploch, na kterých jsou osety například pícniny,“ uvedl předseda Agrární komory České republiky Jan Veleba.

Řepka nebo mák

Lidé si již zvykli na polích vídat hlavně řepku, obiloviny nebo kukuřici, a někteří si na zasetých lánech nedokáží vybavit prakticky nic jiného. Mezi méně frekventované rostliny se řadí mák. Ten se v celé České republice pěstuje zhruba na šedesáti tisících hektarech, což nás, minimálně v evropském měřítku, řadí mezi jeho největší producenty.

„Pro cenu máku je charakteristická velmi kolísavá hladina. Pokud si například vezmeme horizont pěti let, tak během tří let bude jeho cena znatelně slabší, zatímco zbylé dva roky bude naopak vynikající,“ vysvětlil Veleba.

Pokud se ale zemědělci rozhodnout pěstovat mák, je dobré mít předem smluvně ošetřeny odběratelsko – dodavatelské vztahy. Bez nich je prodej některých méně frekventovaných komodit problematičtější. Alespoň to tvrdí agronom Zemědělské akciové společnosti Krucemburk, která hospodaří na takřka dvou a půl tisících hektarech orné půdy, z nichž na třech stovkách hektarů roste bílý mák a na dvaceti se věnuje pěstování olejného lnu, Josef Michalíček.

„Bez smlouvy je to do jisté míry riskantní podnik, což se týká pěstování většiny méně rozšířených plodin. Ale pokud máte spolehlivé odběratele, mohou se ceny u bílého máku pohybovat až o deset korun více oproti máku modrému. Nicméně situace se za několik posledních let znatelně zhoršila,“ uvedl Michalíček.

Zejména na východě

Právě společnost v Krucemburku v podstatě patří mezi poslední pěstitele lnu v České republice. „Určitý zájem je ještě o semínko lnu, ale odbyt pro něj je třeba hledat spíše na východě,“ dodal Michalíček.

Ani kmín nebo mák nepatří mezi plodiny, kterým by se věnovala většina zemědělců. Například soukromý farmář Martin Jonáš z Hluboké u Krucemburku má jimi oseto dohromady zhruba dvacet procent půdy. „Vede mě k tomu ekonomická návratnost. Pokud je propad výraznější u jedné plodiny, dá se ztráta alespoň částečně vyrovnat u dalších,“ informoval Jonáš.

Některá další družstva tyto plodiny definitivně vypustila před lety ze svého sortimentu. „Na našich osevních plochách se věnujeme kukuřici kvůli bioplynové stanici, obilninám, bramborům a řepce,“ prozradil předseda zemědělské akciové společnosti v Lípě Václav Grubauer.