VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šéf Nate: Od škol chceme odborníky

Chotěboř – Akciová společnost Nate - nápojová technika je výrobcem a dodavatelem zařízení pro plnění nápojů a jiných tekutin do lahví a plechovek.

25.10.2010
SDÍLEJ:

Petr PapoušekFoto: DENÍK/Petr Stránský

Firma se zaměřuje především na dodávku kompletních automatizovaných linek. V posledních letech společnost výrazně omladila kolektiv, ale stále se potýká s nedostatkem kvalifikovaných lidí. „Shánět absolventy s technickým zaměřením je opravdu neštěstí. V oblasti konstruktérů není situace tak špatná, ale v oboru obráběcích strojů nebo elektro je velký problém,“ říká prezident společnosti Petr Papoušek.

Co je příčinou nedostatku technicky zaměřených učňů?
Současné školství ovlivňuje boj o tabulkový počet žáků. Aby škola nabrala dostatek žáků, tak udělá to, čemu já říkám „úlitba bohům“. Škola otevře obor s manažerským nebo ekonomickým zaměřením, kde té techniky není tolik, ale nenaučí je dobře ani jedno ani druhé. Studenti se naučí od každého něco, ale dohromady ten člověk není připraven na nic. My ale nepotřebujeme manažery ze školy, manažery si vychováme ve firmě. Potřebujeme kvalifikované techniky a kvalifikované obchodníky. Když mi do firmy přijde kluk po škole a řekne: „Já jsem manažer, dejte mi něčemu velet,“ tak to je nezaměstnatelný člověk.

Je podle vás úroveň vzdělání učňů vyšší nebo nižší než před několika lety?
V posledních několika letech vnímám, že se úroveň vzdělání značně snížila, a to plošně. Pro naší firmu je stěžejní kategorie kvalifikovaných dělníků, a v této kategorii je vzdělání současných učňů zcela nedostatečné. Jedině snad vysoké školy technického zaměření si drží vyšší kvalitu svých studentů.

Která oblast školství má největší rezervy?
V oblasti vzdělávání po základní škole až do bakaláře je škol velice mnoho a vyučují tolik oborů, že se v tom člověk nevyzná. Jediné, co se děcka naučí, je psát životopisy. Životopisy některých absolventů vypadají, že by mohli velet General Motors, ale když potom dotyčný uchazeč přijde na pohovor a položím mu lapidární otázku, tak je v koncích.

Vaše firma se orientuje především na zahraniční trhy. Jak jsou na tom učni s cizími jazyky?
Jazyková vybavenost je u technických profesí velký problém. Když už se na pohovoru dobereme, že uchazeč má jakési technické znalosti, tak není schopen komunikovat v cizím jazyce. V naší firmě jsou technici často na cestách, protože musí být u zákazníka, uvádí stroje do chodu, řeší problémy zákazníka a pokud se nedomluví zejména s obsluhou, tak je to závažný problém. Je třeba umět minimálně tři jazyky.

Vaše firma realizuje významné množství zakázek do rusky mluvících zemí. Jak vnímáte absenci výuky ruštiny na školách?
Z hlediska potenciálu pro vývoz je Rusko daleko více příhodnější než třeba Západ. Pro našï firmu jsou trhy v rusky mluvících zemích dlouhodobě perspektivní. Absence ruštiny u středoškoláků je velký hendikep. Naštěstí je to jazyk, který se dá doučit. Naši zaměstnanci se zdarma vzdělávají v němčině, angličtině a ruštině. Do výuky se zapojilo velké procento zaměstnanců. Musím říci, že spousta mladých lidí se u nás velmi dobře naučila rusky.

Co vám ještě u současných absolventů chybí?
Budete se divit, ale je to neochota cestovat. Zejména technické profese se takzvaně „drží za pecí“. U mladého člověka, který přijde ze školy, nemá rodinu ani jiné závazky, mi to připadá nepochopitelné.

V čem spatřujete příčinu neochoty mladých učňů cestovat?
Příčinu jsem neobjevil. S lidmi, kteří v rámci zaměstnání neradi cestují, se setkávám opakovaně, nejde o ojedinělé případy. Nevím, je to možná právě jazyková bariéra, může to být i tím, že studenti jsou neotrkaní. Přitom školy posílají studenty na zahraniční výměnné pobyty, ale oni jsou nejraději na Vysočině.

Řešením by možná mohlo být vychovávání „vlastních“ učňů.
Před dvěma lety jsme začali spolupracovat s chotěbořským středním odborným učilištěm. Naším provozem prošlo asi deset kluků, z toho dva byli použitelní a jeden odešel prodávat auta. To je zoufalá výtěžnost. Dříve bylo ve třídě padesát žáků, dnes je jich tam třináct, a to i přesto, že se odborná učiliště z okolí zkoncentrovala do jedné školy. V současné době se na učiliště dostane opravdu každý, kvalita výuky alespoň z mého pohledu je skutečně velmi nízká.

Můžete uvést konkrétní příklad spolupráce vaší firmy se studenty?
V naší společnosti máme vytvořený program, v jehož rámci jsme do našeho provozu brali učně na praxi. Program je otevřený i pro studenty vysokých škol, kteří tu dělají závěrečné práce, mnozí z nich skončí jako naši zaměstananci. Kromě toho máme systém stipendijní podpory, tím podporujeme opravdu dobré studenty.

Jaká je vaše zkušenost s manuální zručností současných absolventů?
Manuální zručnost současným absolventům odborných učilišť chybí. Někdy mám dojem, že na učiliště nejdou ti šikovní, kteří by tu práci chtěli dělat, ale že tam jdou děcka, která nemají už kam jinam jít. Nic se tam pořádně neučí, a pokud není student manuálně zručný a ještě je to „netáhlo“, tak sice dostane výuční list, ale co potom s ním?

Když někdo nastoupí k vám do firmy, za jak dlouho poznáte, jestli se se hodí do vašeho provozu?
Špatně se to rozpoznává, protože zpočátku mu samozřejmě nemůžeme dát nějakou složitou práci, takže na počátku hodnotíme především snahu. Jestli má alespoň snahu se něco naučit, tak to je základ, na kterém se dá stavět. Bohužel, jak jsem již zmínil, osm z deseti učňů, kteří sem přijdou, nemají ani tu snahu.

Co tedy může uchazeč o práci v průběhu zkušební doby ve vaší firmě očekávat?
V tříměsíční zkušební lhůtě se účastní učebního programu a na konci skládá takzvanou maturitu. Je to vlastně test ze znalostí a dovedností, které během tří měsíců načerpal v provozu. Po úspěšném zvládnutí této „maturity“ je kandidát přijat coby kmenový zaměstnanec.

Jak se vypořádáte s případem, kdy vy někoho všechno naučíte a on odejde jinam?
S tím se pochopitelně nedá nic dělat, takové případy jsme tady měli, že jsme si pracovníky vypiplali, vychovali a oni pak odešli třeba i ke konkurenci. Nejde jen o to, co se naučí v technice, ale také že mu umožníme zdarma studovat cizí jazyky. Bohužel ani v takovém případě nelze zajistit, aby u nás zůstal. Konkurenční doložky jsou velmi špatně právně vymahatelné.

Hádám, že od loňského roku už vám tolik lidí zřejmě neodcházelo?
To je pravda, z tohoto pohledu byla pro nás krize svým způsobem přínosem. Perspektivních pracovních míst je pomálu, lidé si více váží práce a začínají si uvědomovat, že stabilita firmy hraje významnou roli v košíku zaměstnaneckých výhod.

Postihl ekonomický pokles i vaši firmu?
Vývoj naší společnosti není úplně v korelaci s vývojem na běžném trhu. Naši zákazníci nakupují investice a v některých teritoriích jsou špatně dostupné půjčky. Z provozních zdrojů firmy tyto investice nemohou pořídit. Na druhou stranu nejsme na trhu tak veliký hráč, abychom „slízli“ všechny negativní dopady, které krize vyvolala. Například letos v prvních dvou kvartálech jsme měli největší výrobu v historii firmy. To jsou paradoxy, které jsou těžko vysvětlitelné. Podstatné je, že naše firma je od roku 2000 neustále v zisku.

Petr Papoušek
Narozen 1. dubna 1962 v Českých Budějovicích.
V roce 1984 vystudoval provozně ekonomickou fakultu VŠZ České Budějovice.
V devadesátých letech služebně pobýval ve Velké Británii, Polsku, Itálii a na Ukrajině, kde pracoval na různých projektech týkajících se obchodu, logistiky a strojírenské výroby.
Působil jako poradce pro průmyslové projekty, v nedávné minulosti přednášel na Newton College v Brně.
Pracoval jako obchodní ředitel v Kovohutích Břidličná, jako marketingový ředitel Motoru Jikov a M.I.C.B. Group či jako projektový a krizový manažer pro skupinu Newton v oblasti průmyslových podniků a projektů.
V současné době je prezidentem chotěbořské akciové společnosti NATE-nápojová technika.

Autor: Petr Stránský

25.10.2010
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vysněné dětské postele

Neprůstřelný je na podzim v krajském přeboru po třech kolech chotěbořský gólman Tomáš Dobrovolný (na snímku), který nepustil míč za svá záda 270 minut. Naposledy to bylo ve Speřicích, kde se s týmem radoval z výhry 1:0.

Soural: Nemá cenu dělat velké závěry, nyní je to o momentálním pocitu

Hanáci vyhráli také odvetu v Jihlavě

Jihlava – Výsledek se opakoval. Hokejisté Jihlavy prohráli i na domácím ledě s Olomoucí 1:2. Stejné skóre se totiž v přípravě obou extraligových celků zrodilo i před třemi týdny na Hané. Dukla po bezbrankové první třetině vedla díky Zemanovi, ale o pět minut později srovnal Řípa a na začátku třetí periody udeřil Sundher.

Vražda mezi cizinci: Došlo k ní na ubytovně v Humpolci

Humpolec – První letošní vražda na Vysočině se stala na začátku týdne v Humpolci na Pelhřimovsku. V pondělí časně ráno bylo na ubytovně v Pražské ulici nalezeno tělo pětačtyřicetiletého cizince bez známek života. Muž ležel na chodbě ubytovny. Pomoci mu nedokázali ani lékaři rychlé záchranné služby.

Požár zastavil výrobu v Kronospanu. Firma tvrdí, že šlo o zkrat

Jihlava – Více než deset milionů korun. Taková je bilance sobotního rozsáhlého požáru v jihlavské společnosti Kronospan v ulici Na Hranici v Jihlavě-Bedřichově. Hořela hala, ve které se zpracovávají OSB desky, dokonce musel být vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu. Oheň proto na několik dní odstavil výrobu ve firmě.

V muzeu se bude mluvit o pokladech na Vysočině

Chotěboř – Zajímáte se o poklady? Rádi o nich čtete? Nebo dokonce jste jejich vášnivým hledačem? A jak to vůbec se stavem pokladů na Vysočině vypadá? Odpovědi nejenom na tyto otázky dostanete v úterý 5. září od 17 hodin v městském muzeu v Chotěboři.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení