VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Deník zkoumal tajemství štol. Předností pitné vody z Podmoklan je její kvalita

Podmoklany: Otočit vodovodním kohoutkem a naplnit si sklenici  průzračnou vodou se stalo samozřejmostí. Ale málokdo tuší, jak složitého procesu je k tomu třeba.

5.2.2013
SDÍLEJ:

Tajemství podzemí. Proč je pitná voda z Podmoklan kvalitní? Jedná se o vodu z podzemních zdrojů. „Někdy ale může být problém s její vyšší tvrdostí,“ vysvětluje Antonín Samek, náměstek ředitele akciové společnosti VaK Havlíčkův Brod.Foto: Deník/ Libor Plíhal

Téměř dvě třetiny roční produkce pitné vody akciové společnosti Vodovody a kanalizace VaK Havlíčkův Brod pochází z Podmoklan a Horního Studence, malých obcí nedaleko Ždírce nad Doubravou v turisticky vyhledávané krajině ležící na úpatí Železných hor. Pitná podzemní voda z Podmoklan  je jímána prostřednictvím propojené soustavy vodních zdrojů různého typu, stáří a vydatnosti.

Zdroje jsou situovány jihozápadně od Železných hor. Jedná se o různé vrty, z nichž nejhlubší měří kolem osmdesáti metrů, dále studny, štoly a  jímací zářezy. Systém využívání jednotlivých zdrojů se mění podle potřeby a jejich vydatnosti, která se mění a kolísá v souvislosti s ročním obdobím a množstvím srážek, které ovlivňují hladinu spodní vody.

Větší množství vody se z lokality u Podmoklan začalo odebírat ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století. Touto vodou byla zásobována města Čáslav a Chotěboř. Současná vydatnost všech vodních zdrojů je zhruba 226 litrů za vteřinu, ovšem její skutečné využití je podstatně menší. Dostatečná vydatnost zdrojů umožňuje využívat přebytky v plném rozsahu zásobování Hav᠆líčkova Brodu, dvacet pět až třicet litrů za vteřinu míří i na Hlinecko.

Do štoly po žebříku

„Předností pitné pramenité podzemní vody z Podmoklan je její vysoká kvalita, voda je vhodná k přímé konzumaci. Jediným způsobem, jakým je voda upravována, je dezinfekce plynným chlorem. Ve většině případů je pitná voda z podzemních zdrojů ze zdravotního hlediska vhodnější k přímé konzumaci než voda povrchová. Někdy ale může být problém s její vyšší tvrdostí," vysvětluje Antonín Samek, náměstek ředitele akciové společnosti Vak Havlíčkův Brod. U firmy pracuje už téměř čtyřicet let.

První štola se v Podmoklanech nachází na místě bývalého rybníka. Vstoupit do ní je možné pouze po strmém kovovém žebříku. V podzemí se skrývá soustava trubek a kohoutů, pro laika naprosto nesrozumitelná. Touto soustavou ale proteče průměrně čtyřicet litrů pitné vody za vteřinu. Zvláštním znamením této vody je průzračně křišťálová čistota.

„Na jaře, kdy prší a taje sníh, je to kolem šedesáti litrů za vteřinu, v době letního sucha je to pětadvacet litrů. V době, kdy je průtok vyšší, zapojujeme do činnosti i vrchní soustavu potrubí," popisuje tento složitý podzemní čerpací systém Bohumil Jun, který u akciové společnosti Vak pracuje už asi dvě desítky let.

Jeho hlavním úkolem je pravidelná kontrola všech čerpacích stanic i štol na území Podmoklan a okolí. Při práci se střídá s kolegou, v době jejich nepřítomnosti podmoklanskou vodní soustavu sleduje centrální dispečink v Havlíčkově Brodě.

Hned v sousedství štoly se nachází úpravna povrchové vody, která je už delší dobu odstavena. „Vody z podzemních zdrojů je dostatek. Úpravnu bychom spustili jen v situaci, kdyby podzemní vody byl extrémní nedostatek," vysvětluje Bohumil Jun. V úpravně vody je pětice obrovských barelů tlakových nádob. Jak upřesňuje Bohumil Jun, jedná se o speciální filtry, kdy každý filtr upraví a přefiltruje v krátké době pět kubíků vody.

Povrchová voda potřebuje péči

Úpravna povrchové vody pracovala naposled asi před dvaceti lety. Ve třicátých letech minulého století stávala na jejím místě brusírna. Jak upřesňuje náměstek Antonín Samek, je mezi vodou povrchovou a vodou z podzemních zdrojů velký rozdíl. Povrchová voda si zaslouží mnohem větší péči. „Už ze samotného názvu je jasné, že se jedná o vodu, která se nachází na povrchu. Je tedy vystavena bezprostředně lidské činnosti a  neustálému znečišťování," zdůrazňuje Samek.

Pro povrchové vody je podle Samka typická kolísavá teplota v závislosti na klimatických podmínkách. Mění se její hodnoty pH a alkalita bývá nižší než u vod podzemních vlivem okyselování srážkami, obsahem humnových kyselin a lidskou činností.

V povrchových vodách bývá rovněž vysoký obsah těžkých kovů, které se do vody dostávají v důsledku lidské činnosti. Někdy může obsah těžkých kovů dokonce překročit zákonem povolené hodnoty. Kromě toho povrchové vody obsahují různé minerální živiny, sloučeniny fosforu a dusíku, tím je jejich úprava náročnější. Bují v nich řasy a sinice, které se za příznivých klimatických podmínek rychle množí, a způsobují takzvané kvetení vody.

„Sinice mohou způsobit kožní nemoci, alergie a onemocnění jater," upozorňuje náměstek Samek. To vše jsou důvody pro mnohem složitější a  také nákladnější úpravu povrchových vod, než je to u vod podzemních. Vzhledem k obsahu a původu znečištění povrchové vody je proces čištění několikastupňový, za použití chemikálií určených pro úpravu vody, nutné je používat vyšší dávky dezinfekce.
Další podzemní štola se nachází pod kostelem v Horním Studenci. Soustavou potrubí jímací štoly v délce mnoha desítek metrů protéká podle Bohumila Juna pitná voda z lokality Barchanec.

Množství pískovce, které se v této lokalitě nachází, vodu důkladně pročišťuje. Je to voda velmi kvalitní, kterou využívají v hojné míře pivovary, mlékárny a sodovkárna na Chotěbořsku. Pramen sice během roku zeslábne, ale nevyschne.

Na prohlídku velkého vodojemu je třeba se vypravit do Kohoutova u Ždírce nad Doubravou.  Odtud pitná voda teče potrubím až do Hlinska.

Jak upřesnil náměstek Antonín Samek, tato soustava potrubí v minulosti sloužila k zásobování Havlíčkobrodska vodou z Hamerské přehrady u Hlinska. Po vybudování přivaděče do Havlíčkova Brodu z vodní nádrže Želivka, v devadesátých letech minulého století, byla delší dobu odstavena. Nové využití dostal přivaděč poté, co se ukázalo, že nutné náklady na modernizaci úpravny vody v Hamrech budou stát sto dvacet milionů.

Tak nastoupilo mnohem levnější řešení. Hlinsko bude odebírat asi dvě třetiny pitné vody z Podmoklan a zbytek z přehrady v Hamrech, kde se oba druhy vody smíchají. „Odběratelům v Hlinsku se zdála voda z Podmoklan příliš tvrdá," vysvětlil náměstek Samek.

V Kohoutovském vodojemu pracují bez přestání  dvě čerpadla, kterými proteče až sedmatřicet litrů za vteřinu. Čerpadla jsou nainstalována celkem tři, ale podle náměstka Samka pro provoz stačí jen dvě, jedno slouží jako záložní.

Velká vodárna s čerpací stanicí se nachází na vrchu zvaném Homole. Tvoří ji soustava pěti vodojemů, z nichž každý má objem asi tisíc kubíků. Právě z Homole se pitná voda čerpá do vodojemu v Kohoutově a odtud dále do Hlinska. Vodojemy na Homoli se začaly budovat už před a v době druhé světové války, poslední stavební úpravy se uskutečnily v osmdesátých letech minulého století.

Podle Bohumila Juna je zajímavé sledovat, jak v jednotlivých obdobích roku spotřeba pitné vody stoupá či klesá.

Odběratelé šetří

Na její spotřebě se podepisuje i velkou měrou společenská situace. „Největší spotřeba vody byla koncem osmdesátých let minulého století, právě proto se začal stavět přivaděč ze Želivky. Po listopadu 1989, kdy došlo ke společenským změnám a měnila se ekonomická situace, začali odběratelé hodně šetřit. Tím pádem odběr pitné vody stále klesá," vysvětluje obsluha vodojemu. Kapacita vodojemu na Homoli je zhruba čtyři tisíce sedm set kubíků. Vodu je zapotřebí dezinfikovat chlorem, ovšem na chlorování vody jsou stanoveny zákonné normy a dávka se nesmí překročit. Obsluha vodojemu má za úkol pravidelně odebírat vzorky pitné vody a obsah chloru kontrolovat.
Přímo na monitoru můžeme sledovat, kolik kubíků pitné vody zrovna potrubím na Homoli protéká a kam její cesta vede. Hlinsko momentálně odebralo čtyřiadvacet litrů za vteřinu, Havlíčkův Brod třiatřicet, Chotěboř dvacet, není divu, je dopoledne, doma je málokdo. Večer bude spotřeba mnohonásobně vyšší.

Obsluhovat a kontrolovat vodojemy, vrty či šachty není ale nijak jednoduchá a lehká práce, jak by se na první pohled zdálo.
Dva zaměstnanci mají za úkol celkovou údržbu, která spočívá například v úklidu a  mytí všech prostor vodojemu dvakrát do roka speciálním čističem, údržbu a úklid okolí, včetně sečení trávy. Do vody se nesmí dostat ani sebemenší nečistota.

Poslední zastávkou je velká čerpací stanice v Podmoklanech. Její historie spadá až do období druhé světové války. Stavěli ji tehdy váleční zajatci, kteří byli ubytovaní v domácnostech v okolí stavby. Pitnou vodu zde pumpuje složitá soustava čerpadel, z nichž nejmenší má objem výkon kolem sedmadvaceti litrů, největší až sto litrů za sekundu.

Vše řídí počítač

„Čerpací stanice má vlastní dieselagregát. Když dojde náhodou k výpadku elektrického proudu, nesmí se čerpací stanice zastavit. Svůj vlastní agregát tady má například i pila ve Ždírci nad Doubravou, která by musela zajistit čerpání vody v případě požáru," upozorňuje náměstek Samek.

Denně zde přečerpají až osm tisíc kubíků pitné vody. Všechno sleduje a kontroluje počítač. „Snažíme se čerpat v noci a využít výhodnější sazbu za elektrický proud," zdůraznil náměstek Samek.

Chlorování pitné vody provádějí zaměstnanci za pomoci speciálních bomb, plynným chlorem za zvlášť přísných bezpečnostních opatření.
Voda z Podmoklan je kvalitní hlavně proto, že je z podzemí. Složení podzemních vod je výsledkem vzájemného působení vod srážkových, filtrovaných přes horninový profil, vod povrchových a vlastností horninového prostředí.

„Pro podzemní vody je charakteristická stálost teploty vody od dvaceti do třiceti metrů hloubky, hodnota pH se pohybuje v rozmezí asi 5,5 až  7,5. Proto bývá nutné často provozovat odkyselovací stanice. Dále požadavkům platné legislativy na pitnou vodu často nevyhovuje obsah kovů, železa a manganu, který obvykle vzrůstá s hloubkou," vysvětluje náměstek Samek.

Podzemní vody je tedy proto nutné zbavit železa a manganu, obsah těžkých kovů bývá minimální. Náročnost úpravy podzemních vod, pokud je vůbec úprava vyžadována, je ale vždy podstatně menší než u vod povrchových.

Autor: Štěpánka Saadouni

5.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Polské letouny Su-22M3 přiletěly 23. srpna na letiště v Náměšti nad Oslavou. V ČR se zapojí do mezinárodního leteckého cvičení Ample Strike 2017.
17

Od středy začíná vojenské cvičení. Piloti budou létat od rána do noci

Na fotografii je obviněný Ukrajinec z pondělní vraždy na ubytovně v Humpolci. Okresní soud právě rozhoduje, zda ho pošle do vazby.

Vražda v Humpolci: Obviněný Ukrajinec skončil ve vazbě

Na Vysočině v noci padaly teplotní rekordy

Vysočina - Na dvou stanicích v noci na středu padly teplotní rekordy. V Košeticích na Pelhřimovsku naměřili 5,1 stupně Celsia, tím byla o dvě desetiny překonána dosavadní rekordní hodnota 5,3 stupně z roku 1999. V Sedlci na Třebíčsku teploměr ukázal hodnotu 6,5 stupně. Dosavadní nejnižší teplota z roku 1999 byla 7,3 stupně.

V jihlavské zoologické zahradě odchovali leguána

Jihlava – Po necelých dvou letech se podařilo chovatelům z jihlavské zoo rozmnožit a úspěšně odchovat dvě mláďata velice vzácného ještěra leguána fidžijského. A podle zbarvení mláďat těsně po vyklubání se z vajíček je zřejmé, že jde o samce a samici.

Studenti se budou trénovat v první pomoci

Vysočina – Poskytnout základní laickou první pomoc, komunikace s operátorem záchranné služby. Studenti středních škol a učilišť na Vysočině se opět budou učit zachraňovat život v rámci hodin školní výuky.

Výpadky proudu poškodily kabelovou televizi

Přibyslav - V polovině července došlo v Přibyslavi vlivem nečekaných opakovaných výpadků elektrické energie k poškození zařízení, které zabezpečuje vysílání programů kabelové televize, ale následky řeší provozovatel, město Přibyslav, dodnes.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení