VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jsem pro zemědělství bez dotací, ale nejde to, říká zemědělec Josef Blažek

Vysočina – Je proti současnému systému rozdělování dotací. Stávající dotační systém by se podle něj měl upravit tak, aby podporoval poctivé zemědělce, kteří se se svými výrobky musejí vydat do konkurenčního prostředí na trh. Zároveň si myslí, že pohled lidí na zemědělce se zlepšuje a stejný trend vidí u vztahu majitelů pozemků k půdě. Deníku poskytl rozhovor krajský funkcionář a předseda Okresní agrární komory v Třebíči Josef Blažek, který předsedá Zemědělskému družstvu v Polici na jihu Vysočiny.

15.4.2017
SDÍLEJ:

Předseda ZD Police a Okresní agrární komory v Třebíči Josef BlažekFoto: Deník / Černý Kamil

Jak by se měla upravit dotační politika?
Jsou zde tituly na ošetřování pozemků, na údržbu krajiny, které nejsou spojeny s žádnou produkcí. O dotaci tak teď může žádat subjekt, který nic nevyrábí, nic nedává na trh. Současné myšlení Agrární komory v čele s novým prezidentem Zdeňkem Jandejskem je takové, aby dotační podpora byla směřovaná na produkci, to znamená na aktivního zemědělce.

Které dotace jdou proti tomuto trendu?
Ono nejde říci které dotační tituly to jsou, spíše jde o to jak s nimi farmář naloží. Například titul na ošetřování TTP (louky), poctivý farmář využije pro živočišnou výrobu a tím získá určitou produkci, ale také je možné tyto louky zařadit do ekologie, pak stačí jen mulčuvat a pobírat dotace. To je podle nás špatně.

#clanek|3213170#

Jak tomu chcete zabránit?
Systém už je rozběhlý a schválený pro období 2014 – 2020, nicméně už teď se začíná vyjednávat o společné zemědělské politice po roce 2020. Bude záležet na Ministerstvo zemědělství jak to dokáže ošetřit a by těmto spekulacím zabránil.

Jsou vůbec dotace dobrým stimulem?
Nejsou, taky jsem pro zemědělství bez dotací, ale v dnešní globalizované Evropě a celém světě to není možné. Muselo by totiž být zavedeno to, že dotace nebude pobírat vůbec nikdo. Pokud by to nastalo, tak jsem přesvědčen, že český zemědělec by v konkurenci jiných určitě obstál. Situace je ale taková, že český zemědělec má nyní nižší podporu, než zemědělec v některých jiných zemích EU. I když se říkalo, že budeme mít stejné podmínky.

Takže když by dotace skončily, tak družstvo v Polici, které vedete, by to ekonomicky zvládlo?
Ano, ale musely by skončit opravdu všechny dotace a také by na to samozřejmě musely zareagovat ceny. Dotace jsou kritizované, ale všichni si musí uvědomit, že je to ať chceme, nebo ne určitý inflační polštář cen potravin. Pokud by dotace skončily, tak by ceny potravin i několikanásobně vzrostly. Podle některé studie bylo spočítáno, že by chleba stál třeba i téměř sto korun. Pokud by dotace skončily na celém světě, tak by to české zemědělce nepoškodilo, protože jednak pobírají oproti jiným státům nižší dotace a taky by už nebyli podporováni ti, kteří provozují nechci říct nekalé, ale zkrátka podnikání, které není úplně v pořádku.

Takže ani pro obyčejné lidi, kteří si kupují chleba, by konec dotací nebyl dobrý?
Nebyl. V současném systému to bez dotací už nejde. Ten, kdo tvrdí, že by to v České republice šlo, nedomýšlí to, co by následovalo. Je to klišé, když někdo říká, že by to šlo. Ale zemědělství není jen o dotacích, je to širší a složitá problematika.

Třeba ve směru k suchu.
Ano. Předloni bylo veliké sucho, i jih Vysočiny dopadl špatně. Agrární komora proto vstoupila do jednání s Ministerstvem zemědělství ohledně kompenzací. Sice se nepodařilo vyjednat celkovou újmu, která byla v republice vyčíslena na asi tři miliardy, získali jsme 1,2 miliardy, ale nějaká kompenzace byla. Nicméně hlavní problém není v částce, ale v čase. Ty peníze přišly asi čtrnáct měsíců poté, co sucho zemědělce potrápilo. Trvalo to hrozně dlouho, a to je problém celého našeho systému. Zde ale nemohu zapomenout na podporu vedení Kraje Vysočina, které nám bylo nápomocné ve vyjednávání o kompenzacích za sucho, ale také při jednáních o zachování živočišné výroby, hlavně produkce mléka a vepřového masa. Cenový propad mléka, kdy zemědělci vyráběli mléko více jak dvě koruny pod výrobními náklady, se pomalu začíná lepšit. Horší je to v produkci prasat, kde v ČR stále klesá výroba, meziročně o 3,5 procenta, a už nejsme soběstační ve vepřovém ani z 50 procent.

#clanek|3212713#

Čekat na kompenzaci 14 měsíců je opravdu dlouho. Bylo i kvůli složité administrativě?
Určitě a platí to obecně, a to nejen ve státních orgánech, ale dopadá to i na obyčejné zemědělce. Ti dnes musí bez ohledu na to, na jakých plochách hospodaří nebo kolik dobytka chovají, vypracovávat mnoho různých hlášení. Dotklo se to mléčné produkce, protože zájemci o podporu, aby na mléku dál netratili, musejí prokazovat své náklady vynaložené na lepší podmínky pro zvířata. Ty jsou jim po složitém prokazování následně propláceny. Jsou to takzvané programy na podporu kvality mléka. I zde sehrála Agrární komora nemalou úlohu. I když máme občas kritické připomínky směrem k Ministerstvu zemědělství, zde musíme za vstřícnost vzniku podpory mléka poděkovat.

Když se podařilo nastavit systém v podpoře mléčné produkce, podaří se to i v odškodňování sucha?
Doufejme, že sucho bylo jednorázové v roce 2015. Nicméně se to řešilo i na nedávném sněmu Agrární komory v Olomouci a zaznělo tam, že by měl vzniknout takzvaný fond těžko pojistitelných rizik. Zemědělci mají plodiny pojištěny proti záplavám, kroupám, větru, ale proti mrazu nebo suchu nám nikdo nic nepojistí. Proto by vznikl speciální fond, do kterého by přispíval zemědělec, stát a pojišťovny. Z toho by byly vypláceny ztráty. Zatím to ale nevzniklo, protože když se mají domluvit tři, tak to není jednoduché.

Ale sucho může přijít znovu třeba už letos.
Ano, to může. My ale doufáme, že rok 2015 byl výjimečný.

Je ale možnost, že nebyl. Nebude to trvat opět 14 měsíců, než zemědělci dostanou peníze za případné škody?
To je otázka. Mám ale obavy, aby vůbec něco bylo. My chápeme, že individuální řešení z dlouhodobého hlediska nic neřeší a je potřeba najít systémové řešení. Řešením by byl fond. Věřím, že vznikne a že se všechny strany dohodnou. Agrární komora se o to určitě bude snažit. Sama ale řeší své vlastní starosti.

Jaké?
Třeba ohledně financování vlastní činnosti. Třetina jsou členské příspěvky, druhá granty a dotace a třetí sponzorské dary. Ty jdou převážně z obchodních řetězců a pojišťoven. Teď si vezměte, že do těchto obchodních řetězců trošku šijeme, když je kritizujeme za dovozy levných potravin ze zahraničí, a zároveň oni komoru financují. Cíl nového vedení je, aby Agrární komora byla samofinancovatelná. To znamená jednak zvýšení členských příspěvků, což není populární krok, ale je nutný a na sněmu jsme ho schválili. V komoře jsou totiž odborníci, kteří musí být při jednání s ministerstvem a EU nezávislí, a není možné, aby zároveň byli podporováni od určité tržní síly. Dalším problémem je to, že ani zdaleka všichni zemědělci nejsou členy Agrární komory a přesto i za ně komora vyjednává a bojuje. Třeba na okrese Třebíč je členů přes padesát, v celé ČR je to asi třetina z celkového počtu zemědělců. To nás docela tíží a trápí, že jednáme i za ty, kteří se jen vezou a díky Agrární komoře využívají určitých výhod jako třeba takzvanou zelenou naftu, kterou Agrární komora iniciovala a se státem dojednala. Řešením je povinné členství, jenže když se u nás řekne, že je něco povinné, tak je oheň na střeše. Nicméně se o to pokusíme. Kdyby součástí Agrární komory byli všichni zemědělci i zpracovatelé zemědělských produktů, tak by vzrostla její věrohodnost i síla.

Kromě Agrární komory ale funguje třeba Asociace soukromého zemědělství a další organizace.
Ano a právě roztříštěnost českého zemědělství je zásadním problémem. Své stanovisko do Bruselu totiž pošle Agrární komora, pak tam něco trochu jiného pošle Zemědělský svaz, potom Odborový svaz pracovníků v zemědělství, již zmíněná asociace a další. To není úplně dobrá cesta. Přitom cíl všech je jednoduchý: slušně hospodařit a spolehnout se na podporu státu a EU bez velké byrokracie. Kvůli tomu se tvoří vyjednávací konsorcium, které by mělo všechny zemědělce zastřešit na půdě EU, za všechny vyjednávat a hovořit jedním hlasem. Právě nyní začínají vyjednávání o společné zemědělské politice po roce 2020 v EU. Co si jednotlivé státy vyjednají, tak bude jejich zemědělství po roce 2020 vypadat.

V současné době platí, že lidé na zemědělce pohlíží spíš s nedůvěrou. To se taky změní?
Myslím, že ano a už to možná nastává. Lidé si totiž čím dál více začínají uvědomovat, že z ciziny se k nám ne vždy dovážejí kvalitní potraviny, a stále více hledají ty tuzemské, od výrobců, které znají. Lepší vztahy jsou vidět taky u majitelů pozemků.

#clanek|3213144#

Jak to myslíte?
Zemědělci často hospodaří na půdě, která jim nepatří, ale mají ji pronajatou. Za Okresní agrární komoru i za družstvo v Polici můžu říct, že čím dál víc lidí si k půdě opět nachází vztah a osobně a velmi pečlivě si hlídá, jestli na ní každý rok střídáme plodiny a jestli a s jakou intenzitou ji hnojíme. Někteří vlastníci půdy už zkrátka nechtějí vidět jen peníze za pronájem, ale taky, aby o půdu bylo zemědělci dobře pečováno. A to je podle mě správný směr. Kvalitní půda je velmi cennou nemovitostí a stále více lidí ji nebere jen jako majetek, ale jako něco mnohem většího, co asi nelze slovy vyjádřit. Agrární komora toto podporuje.

Jak například?
Třeba značkou Regionální potravina. Je to značka, za kterou lidé jdou a slyší na ni. Samozřejmě to podporuje i kvalitní výrobce, kteří ji mohou používat, a motivuje další k vyšší kvalitě a taky to určitě zvyšuje zájem o jejich výrobky.

Jak jsme na tom vlastně teď na jaře 2017 se suchem?
Není to katastrofa, ale k ideálu chybí hodně. Zima byla bílá, ale vláha není. Srážkový deficit, alespoň u nás na jihu Vysočiny, je na půdě patrný. Když jsme teď na jaře seli, tak se prášilo, což už několik let nebylo. Konkrétně se teď zemědělci potýkají s řepkami, i my jsme museli některé porosty zaorat, protože loni v srpnu a v září špatně vzešly a už teď víme, že by z nich téměř žádný výnos nebyl. Proto jsme je i my zaorali a nahrazujeme je jarním osetím obilovin a kukuřice.

Můžete se suchu nějak přizpůsobit?
To je složité. Někteří klimatologové přišli s názorem, že období sucha jen tak neskončí, respektive, že suchá období budou delší a budou se střídat s několika roky, které mohou být na srážky průměrné. Zemědělci by tyto studie měli sledovat a podřídit jim osevní postupy. To jediné mohou udělat. Těžko budou vysazovat plodiny, které vyžadují jiné klima. V ČR je průměrná roční teplota 7 stupňů Celsia, v některých státech Evropy je to 8 nebo 9 stupňů. Tam mohou zemědělci uvažovat o jiných plodinách, my ne.

Hovoříte o jednotkách stupňů Celsia, ale je to asi hodně.
Řekneme, že jeden dva stupně nic neznamená, ale přidáme-li k tomu nižší a nerovnoměrně rozdělené srážky, tak pak je to znát. Další důvody pěstování některých plodin jsou i ekonomické. My nemůžeme ustoupit od kukuřice nebo řepky, za které jsme kritizováni. Zvlášť řepka je pro nás jednou z mála ziskových komodit a pokud se po nás chce, abychom produkovali ztrátové mléko a drželi ztrátové chovy vepřů alespoň na úrovni, jakou máme, tak zkrátka něco ziskového dělat musíme. Buďme tedy všichni rádi za žlutá pole, díky nimž mohou zemědělci ještě provozovat živočišnou výrobu. Proto kupujme všichni české potraviny, kupujme potraviny z Vysočiny.

Autor: Kamil Černý

15.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Nevydíral jsem žalobce ani soudce, brání se bývalý voják

První den návštěvy prezidenta republiky v Kraji Vysočina. Setkání s občany Třeště
17

Zemanovi v Třešti odpůrci vystavili dvě červené karty. Ty jim zmokly

Zastupitel vyzval Zemana k tomu, aby držel bobříka mlčení

Jihlava – Prezident Miloš Zeman začal svou třídenní návštěvu na Vysočině návštěvou krajského úřadu Kraje Vysočina. Zde se opět po roce setkal s krajskými zastupiteli a představiteli měst a obcí z celého kraje. Ti měli možnost se hlavy státu zeptat na to, co je zajímá, případně trápí.

Vařit můžete i pod širým nebem

Nemusíte vařit jen v domě. Můžete si pořídit kuchyň, která bude stát pod oblohou, nebo alespoň pod krytým přístřeškem na zahradě. A není to ani tak složité.

Zlatý Havlíčkobrodský střevíček pro Štáflovku

Havlíčkův Brod – Svou choreografii Sluneční soustava v brodské sportovní hale předvedly dívky ze Školního sportovního klubu Základní školy Štáflova. Tato choreografie jim přinesla první místo i na celorepublikovém finále soutěže Česko se hýbe ve školách. A u poroty zvítězilo i tentokrát.

OBRAZEM: Šedé garáže krajského úřadu rozsvítili motýli ze Světlé

Světlá nad Sázavou – Podzemní garáže Krajského úřadu Vysočiny teď mají neobvyklou atrakci. Místo fádních a neútulných šedých zdí zde návštěvníci narazí na působivou sbírku motýlů. Ty jsou dílem studentů třetího ročníku oboru Bytový architekt ze Světlé nad Sázavou. Díky neonovému spreji motýli v temné chodbě doslova svítí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies