VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sekta, která si staví hrad, je podezřelá z týrání dětí

Kuroslepy - Na neobvyklé vztahy uvnitř náboženské komunity Most ke svobodě z lesa u Kuroslep na Třebíčsku upozornili bývalí členové.

13.3.2012
SDÍLEJ:

Hájenka v lesích v turisty oblíbeném místě Vysočiny, na okraji přírodní rezervace se během několika let proměnila v pseudohrad.Foto: Deník/ Roman Martínek

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) vyšetřuje podezření na špatné zacházení s dětmi v sektě Most ke svobodě na Třebíčsku. Té vládne už několik let žena, které všichni říkají matka La. Jde o dvaašedesátiletou Ladislavu Kujalovou Jurovou.

Policie vyslechla několik bývalých členů sekty, jejichž svědectví jsou podle vyšetřovatelů zarážející. „Zjistili jsme, že fungování rodiny je prapodivné. Svědci vypověděli, že tam děti bijí jako žito. Máme poznatky, že v některých případech mohlo docházet i k jejich týrání,“ řekl specialista na sekty z ÚOOZ v Praze Ivo Špičan. Kriminalisté zatím nikoho neobvinili.

Uzavřená náboženská komunita žije v lesích u Kuroslep na Třebíčsku od začátku devadesátých let. Útočištěm jim je bývalá hájovna na okraji přírodní rezervace, kterou komunita razantně rozšířila do podoby malého hradu.

Hrozba: konec světa

Sektou už prošlo několik lidí, kteří podlehli náboženskému směru upozorňujícímu na jakýsi vibrační zlom – konec světa. Dnes ve společenství žije několik dospělých a sedm dětí.

Všechny děti mají stejné rodiče, dvě z nich jsou předškolního věku, tři navštěvují základní školu a dvě už ze školy vyšly. „Kdyby byly všechny děti tak chytré a úspěšné jako jsou tyto, tak bychom to brali. Že by je někdo týral, o tom pochybuji,“ reagoval ředitel základní školy, do níž děti docházejí.

Podle Ivo Špičana není jednoduché do sekty proniknout. Duchovní vůdkyně vládne tvrdou rukou a podle bývalých členů sekty si dává pozor na to, aby vše, co dělá, bylo v mezích zákona. „Vyslechli jsme několik bývalých členů a ti mluví o týrání a jsou ochotni svědčit,“ podotkl policista.

Kujalová Jurová odmítla poskytnut rozhovor. Jeden z členů sekty to zdůvodnil uzavřeností komunity a nedůvěrou k médiím. O policejním vyšetřování byl informován. „Najali jsme si kvůli tomu právničku z Třebíče,“ popsal vyšší muž v pracovním oděvu.

Podle Špičana úřady nezjistily, že by děti měly na těle známky bití či jiného špatného zacházení. Podle něj není jisté, zda děti vědí, kdo jsou jejich biologičtí rodiče. „Vůdkyně má v této komunitě rozhodující slovo a všichni včetně dětí ji považují za matku,“ upozornil policista.

O rodinné poměry v sektě se na žádost policie zajímali také sociální pracovníci z městského úřadu v Náměšti nad Oslavou. „Rodinu máme v evidenci, ale víc k tomu říci nemůžeme,“ potvrdil šéf sociálního odboru Tomáš Nevrtal.

Podle policistů z ÚOOZ je podobných sekt v republice víc, ale ta z Kuroslep je zaujala kvůli větší přítomnosti dětí a informacím o jejich možném týrání. „Dřív jsme neměli poznatky o nějakém protiprávním jednání. Všichni vstupovali do sekty dobrovolně,“ podotkl Ivo Špičan.

To byl i případ Magdy Hauserové z Brna. Přestože vyrostla v ateistické rodině, nechala se před osmnácti lety zlákat k životu v sektě. S vůdkyní sekty, která se na začátku devadesátých let minulého století vrátila z Brazílie, se seznámila na přednáškách. 
Na nich se tato vůdkyně často dostávala do transu, během něhož údajně komunikovala s neviditelnými bytostmi. Ty jí oznámily, že na Zemi dojde k vibračnímu zlomu, který přežije asi dvacet procent lidí. „Budou to jen lidé dobré vůle, ale i ti budou dezorientováni. Členové sekty by měli být jedněmi z těch, kteří jim budou pomáhat orientovat se na Boha. Bylo imponující, když říkala, že je důležité nebýt sobecký a nemít nějaké osobní ambice, ale chtít být jen božím nástrojem,“ svěřila se před třinácti lety v jednom z rozhovorů tehdy čtyřicetiletá Magda Hauserová.

Vůdkyně sekty byla podle Hauserové silná osobnost, 
a proto měla pocit, že když se jí bude držet, dovede ji k Bohu. Začaly společně se svými rodinami jezdit na hájenku 
u Kuroslep, kterou v té době vlastnil tchán Magdy Hauserové.

Povinně nová jména

„Jednou ráno se vůdkyně vrátila z lesa, kam se chodila modlit, s pláčem a tvrdila, že jí bylo z éteru přikázáno, aby v hájence zůstali a založili tam duchovní centrum. Pár nadšenců hned prodalo byty a tři nebo čtyři manželské páry vše opustily, na hájenku se nastěhovaly a peníze daly na společnou hromadu,“ vzpomíná 
v rozhovoru na internetu Magda Hauserová.

O správnosti svého rozhodnutí podvolit se vůli vůdkyně začala Magda Hauserová pochybovat ve chvíli, kdy Kujalová Jurová začala věnovat příliš velkou pozornost manželovi jedné z žen v sektě. „Tvrdila, že patří k němu, protože byli v minulém životě spolu na nějaké jiné planetě. Ženu přiměla k rozvodu, 
i když od jejich svatby uplynuly teprve tři měsíce a sama jejich manželství požehnala. Žena se s mužem skutečně rozvedla,“ upozornila Hauserová.

V komunitě panoval přísný režim. Nosily se hábity, lidé dostávali nová jména a navzájem si vykali. Magdě Hauserové chybělo soukromí a s dětmi se viděla denně tak půl hodiny před spaním. Hodně se pracovalo a členové si mezi sebou nesměli povídat
 o svých problémech. V rozhovoru se Magda Hauserová zmínila o tom, že děti nesměly mít hračky u sebe. Po třech letech se jí podařilo z komunity odejít. Její manžel Kujalové řekl, že už ji nepovažuje za duchovní autoritu.

A jak to dopadlo s hájenkou? „Hájenka patřila rodičům mého bývalého manžela. Ti ji později přepsali na syna Františka, dodnes žijícího v sektě. Ten ji daroval své vůdkyni,“ napsala Deníku Magda Hauserová, která 
v sektě prožila tři roky. Hájenka se za tu dobu rozrostla o další objekty k ubytování.

Sekta žije hlavně z darů svých členů. Kromě toho pěstují v několika fóliovnících zeleninu a chovají domácí zvířata. „Nemáme s nimi žádné problémy. Naše vztahy jsou dobré a jsou to pracovití lidé,“ řekl starosta Kuroslep Vladimír Bureš.

Autor: Roman Martínek

13.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Petr Weiss
5

Sexuolog Weiss půjde k soudu v říjnu. Hrozí mu trest až šest let vězení

Ilustrační foto.

Vyděrač, který obtěžoval ženu ze Světlé, skončil za mřížemi

Pálenice se teprve rozjíždí, slabší začátek zavinily třešně

Vysočina – Padesát. Tolik pěstitelských pálenic funguje na Vysočině podle statistiky Celního úřadu pro Kraj Vysočina. Většina z nich však sezonu teprve startuje. Může za to nedostatek třešní. Palírník Roman Koudela z Polné na Jihlavsku začne až v září.

Středeční nehoda na D1: Mladý řidič se nevěnoval řízení, a to ho stálo život

Vysočina - Dvacetiletý řidič se plně nevěnoval řízení, nezareagoval na vzniklou situaci, a to pro něj nakonec bylo osudné. Tragická nehoda se stala ve středu kolem půl páté odpoledne na 93,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. Ke středu dodávky a nákladního auta došlo v místě, kde se jen pár minut před tím odehrála jiná dopravní nehoda.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Śtáflova paleta v Havlíčkově Brodě má už číslo 26

Havlíčkův Brod – Akce s nejdelší tradicí. Každé léto se v Havlíčkově Brodě koná Štáflova paleta, týdenní setkání mladých výtvarníků. První ročník se uskutečnil už v roce 1991. Tenkrát sehnali hlavní organizátoři Štěpán Podešť a Tomáš Holenda jen pár zájemců, mezi nimiž nechyběl výtvarník Pavel Fiala nebo Daniel Koráb, dnes učitel gymnázia Havlíčkův Brod. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení