VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Běžkaři zažili skvělou sezonu

Vysočina – Teploty okolo nuly a nedávný déšť už na Žďársku smazaly téměř veškeré stopy pro běžkaře.

27.2.2017
SDÍLEJ:

Ne vždy byly stopy připravené ideálně, spokojenost lyžařů však jasně převažovala.Foto: Deník/Jaroslav Loskot

Lyžařská Magistrála Vysočiny se rozpustila, zbylo po ní jen několik málo pozůstatků na zastíněných místech v nejvyšších polohách. I tak si letos milovníci bílé stopy přišli na své. Lidé, kteří se starají o její údržbu, se však občas dost zapotili, než vyhověli všem. „Letos jsem opravdu nadšená, tolik strojově upravených tratí jsem ještě nezažila. I když to mohlo ještě chvilku vydržet, užila jsem si to," prohlásila Alice Hradilová z Kadova, která si běžky do počátku tohoto týdne připínala prakticky denně.

Radost běžkařům přinesla především unikátní síť lyžařských tratí nazvaná Magistrála Vysočiny. Ta protínala Žďárské vrchy od Bystřice nad Pernštejnem až po Žďár nad Sázavou a od Hlinska až po Nové Město na Moravě. Její vytvoření ovšem nebylo jednoduché.

Například Bystřice nad Pernštejnem se k lyžařské Magistrále Vysočiny připojila až poté, co její představitelé obdrželi dopis od rozhořčeného běžkaře.

„Úplně jsme zapomněli, že dohoda o vysočinské magistrále existuje. Předešlé zimy byly na sníh skoupé, a tak se žádná magistrála nekonala. Až ve chvíli, kdy přišel dopis, v němž nám lyžař z Brna vyčetl, že si musel sám v hlubokém sněhu prošlapávat stopu, aby se mohl napojit z našich tratí na ty novoměstské, jsme začali zajíždět dál a propojení jsme zajistili," přiznal počáteční pochybení starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska.

Projíždění lyžařských tratí, přestože bylo letos poněkud náročnější, městskou pokladnu v Bystřici nijak zvlášť nezatíží. „V rozpočtu máme na úpravu tratí rok co rok vyčleněno sedmdesát tisíc korun. Kolik jsme letos utratili, to ještě nemáme spočítané. Troufnu si ale říct, že jsme danou částku překročili jen o něco málo, není to nic kritického," sdělil starosta Pačiska. Bystřičtí pravidelně upravují okolo šedesáti kilometrů běžkařských tras.

Novoměstsko, o němž se traduje, že je kolébkou lyžování, má na starosti téměř dvojnásobek kilometrů tratí, a tak tamní města a obce musí sáhnout hlouběji do kapsy. O úpravu se stará mikroregion. „Náš rozpočet je okolo450 tisíc korun na sezonu. Z Kraje Vysočina dostáváme dotaci, přispívají jednotlivé obce i majitelé ubytovacích zařízení. My provozovatelům penzionů a pohostinství, kteří přispějí, na oplátku necháváme projet stopy až k jejich podnikatelskýmobjektům," vysvětlil místopředseda mikroregionu Novoměstsko Stanislav Marek.

Na projíždění novoměstských tratí mohou přispívati sami běžkaři. Na lyžařských rozcestnících je uvedeno číslo účtu veřejné sbírky, kam mohou dobrovolníci poslat libovolný příspěvek, který bude využit na údržbu běžkařských tras. „Moc peněz tam ale nepřichází," podotkl Stanislav Marek.

OPRÁVNĚNÁ KRITIKA

Novoměstské tratě se hned zpočátku také potýkalys určitou kritikou jejich uživatelů. „Byl jsem z tamních tras hodně zklamaný. Musel je projíždět někdo, kdo to neuměl. Zatáčky byly příliš ostré a samotná stopa nebyla rovná. Velice špatně se v ní jelo, pořádně jsem se při lyžování nadřel," posteskl si Jaroslav Hrubý z Brna.

Představitelé mikroregionu sebekriticky přiznávají, že stížnosti sypající se na jejich hlavy jsou oprávněné. O bílé stopě se na počátku sezony rozhodně nedalo říct, že je dokonalá. „Projíždění tras máme nasmlouvané se Sportovním klubem Nové Město na Moravě. Pracovník, který v minulosti tratě rolbou projížděl, měl zdravotní problémy. Za něj nastoupil jiný řidič, ten ale nevěděl, jak a kde přesně stopy najíždět," potvrdil Stanislav Marek.

I tento problém měl nakonec své řešení. Do práce se ovšem muselo zapojit mnohem více lidí, než bývá zvykem. „Starostové obcí, okolo nichž trasy vedou, si sedli do rolby a jezdili spolu s řidičem. Trvalo to sice déle, ale nakonec se podařilo projet tratě ke spokojenosti všech lyžařů," poznamenal Stanislav Marek.

Naopak pouze s pochvalou se setkávali lidé starající se o bílou stopu ve Ski regionu Žďársko. „Máme ohlasy z celé republiky a jsou veskrze pozitivní. Běžkaři nás chválili, byli nadšení. Vyplatila se nám kombinace úpravy tratí čtyřkolkou a rolbou. Díky tomu jsme schopni už od osmi centimetrů sněhu vytvořit dokonalé stopy," sdělil Josef Holemář, který běžkařské trasy v okolí Žďáru nad Sázavou projíždí.

Po pěti letech se lyžařská sezona na Žďársku opravdu vydařila. Tratě byly v provozu měsíc a půl v kuse. „V po-rovnání s minulými zimami to bylo dlouho, loni se lyžovalo pouze deset dnů a o rok dříve měsíc, ale s přestávkami. A ještě předtím to byla úplná katastrofa," ohodnotil předešlé zimy Holemář.

A kolik bude letošní úprava běžkařských tratí stát? „Bylo to o něco náročnější než v jiných letech, ale přes-nou částku zatím nevíme. Přispívá město i obce, dostali jsme také dotaci z kraje. Od lyžařů nic nevybíráme," pravil Vladimír Kovařík, ředitel Sportisu, který projíždění běžkařských tras ve Ski regionu Žďársko zaštiťuje.

Dostatek lyžařských příležitostí letos nabídly také stopy kolem krajského města Vysočiny. Zde se o ně starají nadšenci ze sportovního klubu Lyžařské Jihlavsko. Sezona to zatím byla přesně podle jejich představ. „Na vrcholu zimy jsme měli okolo Jihlavy upravených přes 60 kilometrů stop na klasické lyžování a asi 22 kilometrů tratí na bruslení. Z toho se asi o jednu čtvrtinu postaral Ski areál Šacberk," řekl Martin Kratochvíl z Lyžařského Jihlavska.

Kompletní vyčíslení nákladů čeká členy klubu až po zimě. Ještě totiž předpokládají, že se zima na krátký čas vrátí v březnu. „Pokud by to mělo smysl, tak bychom ještě zvážili krátké upravení okruhu Nový Hojkov nebo Vysoká," zmínil Kratochvíl. Na Novém Hojkově panují tradičně nejlepší sněhové podmínky díky nejvyšší nadmořské výšce. Okruh je ovšem mimo katastr Jihlavy, proto jeho úpravu platí široká veřejnost a také rezervy Lyžařského Jihlavska. „Například se to platí z vybraného startovného pořádaných závodů. Veřejnost také může přispívat na transparentní účet klubu," poznamenal Kratochvíl. Na okruhy, které jsou příměstské, tedy Okrouhlík, Zaječí skok či Vysoká, přispívá jihlavská radnice.

Zhodnotit, kolik zatím sezona stála, Kratochvíl přesně nedokáže. Vše dělají členové dobrovolně. „Částky nejsou nijak horentní, jedná seo náklady za pohonné hmoty, opravy zařízení a provoz webového informačního systému," dodal Kratochvíl. Během zimy mohli členové otestovat limity techniky. „Na jaře nás čekají opravy, techniku ale obměňovat nehodláme, ani nemůžeme. Plánujeme však její vylepšení," uzavřel Kratochvíl.

Autor: Helena Zelená Křížová, Jana Kodysová

27.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Petr Weiss
5

Sexuolog Weiss půjde k soudu v říjnu. Hrozí mu trest až šest let vězení

Ilustrační foto.

Vyděrač, který obtěžoval ženu ze Světlé, skončil za mřížemi

Pálenice se teprve rozjíždí, slabší začátek zavinily třešně

Vysočina – Padesát. Tolik pěstitelských pálenic funguje na Vysočině podle statistiky Celního úřadu pro Kraj Vysočina. Většina z nich však sezonu teprve startuje. Může za to nedostatek třešní. Palírník Roman Koudela z Polné na Jihlavsku začne až v září.

Středeční nehoda na D1: Mladý řidič se nevěnoval řízení, a to ho stálo život

Vysočina - Dvacetiletý řidič se plně nevěnoval řízení, nezareagoval na vzniklou situaci, a to pro něj nakonec bylo osudné. Tragická nehoda se stala ve středu kolem půl páté odpoledne na 93,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. Ke středu dodávky a nákladního auta došlo v místě, kde se jen pár minut před tím odehrála jiná dopravní nehoda.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Śtáflova paleta v Havlíčkově Brodě má už číslo 26

Havlíčkův Brod – Akce s nejdelší tradicí. Každé léto se v Havlíčkově Brodě koná Štáflova paleta, týdenní setkání mladých výtvarníků. První ročník se uskutečnil už v roce 1991. Tenkrát sehnali hlavní organizátoři Štěpán Podešť a Tomáš Holenda jen pár zájemců, mezi nimiž nechyběl výtvarník Pavel Fiala nebo Daniel Koráb, dnes učitel gymnázia Havlíčkův Brod. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení