Už od roku 2007 vyhlašuje občanské sdružení Zelené srdce anketu O nejkrásnější studánku Vysočiny. „Chceme tímto způsobem upozornit na to, že studánky tady stále ještě jsou a jsou to zajímavá místa v naší přírodě,“ vysvětlil poslání ankety Pavel Koubek ze sdružení Zelené srdce.

Nejkrásnější studánkou byla letos zvolena lesní studánka U rybníka Zimostráz, která se nachází u chatové oblasti nedaleko obce Suchá na Jihlavsku. Její voda je podle tvrzení místních chatařů pitná, proto ji také doplnili barevnými hrníčky, aby se každý kolemjdoucí mohl napít a ochutnat.

Jako druhá se umístila studánka Škudlinka. Tu lze najít kousek od záchranné stanice pro hendikepované živočichy Pavlov u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. „Ještě nedávno byl v místě studánky jenom pramen zarostlý v kapradí. Studánka se nachází pod kopcem, který se odedávna nazývá Na Škudlině. V lesích kolem Ledče nad Sázavou se o svoje pramínky starali vždy lesní skřítci. Udržovali pramínky a studánky, aby se pocestní a zvířátka mohli napít,“ popsal její navrhovatel Jaroslav Kněžíček.

Třetí nejkrásnější studánkou letošního roku byla v anketě zvolena studánka Ve šráfu, která se nachází pod vrcholem Javořice na Jihlavsku v nadmořské výšce téměř 800 metrů. Díky tomu je považována za jeden z nejvýše položených pramenů na Vysočině.

Studánek je u nás poměrně hodně. A každá má své vlastní příznivce. „Moje nejoblíbenější je studánka Zázračná na Křemešníku, jsem z Humpolce, takže to k ní mám kousek. Ale obcházím i některé studánky, které nám lidé posílají do ankety. I když se studánkám věnuji už dlouhá léta, stále je všechny neznám. Jsou to pro mě nová místa, nové příběhy,“ řekl Pavel Koubek.

Členové sdružení Zelené srdce se o studánky také starají. „Hlavně o ty zapomenuté a zanedbané. Jedna z posledních, kterou se nám podařilo obnovit, byla studánka ve Starých hutích nedaleko Humpolce,“ poznamenal Pavel Koubek.

Několik vzrostlých stromů bouřka vyvrátila také v aleji u žďárského zámku. S odstraněním kmene, který přepadl přes zámeckou zeď do zahrady Kinských, museli přijet pomoci žďárští profesionální hasiči.
Bouřky na Žďársku lámaly stromy, hasiči nevěděli, kam vyjet dříve

Mnohá místa doprovází i zajímavé příběhy ať už ty pradávné, či z dob nedávno minulých. Jako například Stříbrnou studánce na Žákově hoře na Žďársku, která je zajímavá mimo jiné i tím, že právě u ní byla 27. června 1970 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. „ Tenkrát byl přítomen i prezident Ludvík Svoboda. Bylo to docela zajímavé. Pana prezidenta přivezli na jednu stranu Žákovy hory a celá jeho delegace musela vystoupat z jiné strany Žákovy hory. A kdo tam kdy byl, tak ví, že je to poměrně prudký kopec. Tak se nakonec všichni ke Stříbrné studánce dostavili. Vystupoval tam tehdy dětský folklórní soubor z Rokytna. Panu prezidentovi se to moc líbilo. Po slavnostních projevech, když už se děti dávno rozptýlily, si najednou vzpomněl, že by s nimi chtěl mluvit. Děti už byly v autobuse převlečené, a tak je honem povolávali zpátky. Ludvík Svoboda jim moc děkoval,“ popsal jeden z pamětníků tehdejší slavnostní události Liboslav Zrůst z Fryšavy.

Ke Stříbrné studánce, která je jedním z pramenů řeky Svratky, se vážou hned dvě pověsti. Podle jedné z nich se v ní noc co noc koupe měsíc a hvězdy, které trochu svého stříbra předávají i vodě ve studánce. Proto také dostala jméno Stříbrná. Ta druhá hovoří o stříbrné panně, která si ve studánce každé ráno chladí tancem unavené nohy. Ten, kdo ji spatří, k ní však nesmí chodit příliš blízko, jinak zmizí jako pára.

Mnohé prameny se mohou pochlubit i blahodárnými účinky na lidský organismus. Nedaleko Vojnova Městce na Žďársku se například nachází studánka s léčivou radioaktivní vodou. „Jmenuje se Juditin pramen a místní ji znají už od nepaměti. Její voda má příznivé účinky na pohybové ústrojí, často ji vyhledávají lidé s bolestmi kloubů. A vzhledem k tomu, že každý rok vítáme ve Vojnově Městci víc a víc občánků, tak bych řekl, že má voda ze studánky vliv i na zvýšení porodnosti,“ usmál se starosta Vojnova Městce Karel Malivánek.

Prameny na Vysočině lákají nejen žíznivé a nemocné, ale jsou také nekonečným zdrojem inspirací malířů, básníků či hudebníků. V této souvislosti nelze nepřipomenout studánky Barborku a Vitulku u Tří Studní. Právě tam se rok co rok na jaře znovu ozývají tóny slavné kantáty Bohuslava Martinů Otvírání studánek.

Stejnojmenný zvyk dodržovali lidé z vesnic odpradávna, každé jaro, jakmile roztál sníh, chodívali ke studánkám a čistili je. Poté se společně průvodem vypravili k pramenům vedeni královnou, deseti až dvanáctiletou dívkou, aby za doprovodu hudby zazpívali, tancovali a „otevírali“ studánky.

Tento emotivní lidový obřad uchvátil básníka Miloslava Bureše natolik, že složil báseň nazvanou Píseň o studánce Rubínce. Hudební skladatel Bohuslavovi Martinů, jehož lidový zvyk také okouzlil při návštěvě Tří Studní v roce 1938, dojat vroucností básně i vzpomínkou na svůj někdejší pobyt v malé vesničce na Vysočině báseň zhudebnil a přejmenoval na Otvírání studánek. „Slavnost děláme dodnes a pravidelně ji navštěvuje několik stovek lidí,“ dodal starosta Tří Studní Miloš Brabec.