Jeho firma vyrábí kotle na spalování dřevní biomasy a slámy. Přes sedmdesát procent produkce směřuje na zahraniční trhy, hlavně na Slovensko a na Ukrajinu. „Vyrábíme zařízení, jejichž hodnota se pohybuje od deseti milionů výš. Pokud díky současné situaci prodáme o nějaký kotel víc, je to pro nás obrovské plus," pochvaloval si ředitel Horký.

Během prvních dvou týdnů roku 2015 ztratila koruna vůči euru sedmdesát haléřů, oproti americkému dolaru ještě o čtyřicet haléřů více.

Pozitivně se to dotklo hospodaření společnosti Mann Hummel z Nové Vsi. „Většinu výroby exportujeme do zahraničí, takže pro nás z toho plynou velmi zajímavé zisky. Kdyby to pokračovalo, nezlobili bychom se," podotkl Jiří Paroulek, jednatel výrobní divize Mann Hummel.

Jeho téměř tisícovka zaměstnanců dokáže nyní za rok vyrobit dvacet milionů vzduchových, palivových nebo olejových filtrů pro automobilový průmysl. Přibližně třiaosmdesát procent produktů distribuuje podnik přímo automobilkám, zbytek servisům jako náhradní díly.

Prodávat se vyplatí, nakupovat ale ne

Hlavním výrobním artiklem společnosti Tedom, která má dvě ze svých tuzemských sídel v Třebíči a ve Výčapech, jsou kogenerační jednotky. Ty dokážou vyrábět elektřinu, teplo i chlad z plynu.

Největší odbytiště firmy lze najít ve Velké Británii, Německu a Turecku. Kogeneračních jednotek od Tedomu skončí celkově v zahraničí více než polovina. „Z tohoto pohledu je pro nás oslabení koruny výhodné, na druhou stranu některé komponenty nakupujeme v zahraničí. Když to ale shrnu, tak poslední vývoj koruny pro nás pozitivní je," řekl marketingový manažer Tedomu Vlado Murár.

Jedním dechem ale Vlado Murár dodal, že nestabilní kurz vnáší do podnikatelského světa nejistotu a z krátkodobého pohybu kurzu se nelze radovat. „Neznamená to totiž, že když teď díky poklesu koruny něco vyděláme, že to za půl roku nebude naopak, a to, co jsme teď mohli vykázat jako zisk, někdy příště kvůli dalším pohybům kurzu zase neztratíme," upozornil Murár.

Jistotu v podobě eura, o kterém se v Česku diskutuje od vstupu země do Evropské unie takřka neustále, však jako samospasitelnou nevnímá. „Z dlouhodobého obchodního pohledu je pro byznys mnohem lepší stabilní měna, ať už je to euro, nebo koruna," zamýšlel se.

Také vedení jemnické firmy Jemča, největšího výrobce čajů v republice, není z vývoje koruny právě nadšené. Na jedné straně na něm firma vydělává, větší sumu ale tratí. „Pozitivní rovina je to, že deset procent produkce vyvážíme na Slovensko, do Německa, Rakouska, Švýcarska nebo Austrálie, to odvrácené hledisko však spočívá v tom, že veškeré suroviny, které nakupujeme od našich partnerů z Německa, jsou pro nás v této době dražší," popisoval obchodní ředitel společnosti Jemča Pavel Pokorný.

Dva roky starý kurz

Klesající koruna z posledních dnů má tedy na firmu mírně negativní vliv. „Když ne přímo stabilní měnu bychom si přáli alespoň kurzové hodnoty, kterých koruna dosahovala před asi dvěma roky," mínil Pavel Pokorný.

Tehdy se podle České národní banky platilo za jedno euro 25 korun a 63 haléřů, včera to bylo o dvě koruny a 20 haléřů více.

Ředitel třebíčské TTS Richard Horký se kvůli dlouhodobým výhledům, případnému posílení koruny a zatížení exportérů, neznepokojuje. „Hodnotím aktuální stav, který je pro nás velmi dobrý, i když vím, že může jít o přechodný jev. S mírnou nadsázkou můžu říct, že dlouhodobé výhledy neřeším. Právě teď se nám daří, to je nejpodstatnější," dodal.

Některé firmy z Třebíčska, které obchodují se zahraničním, se však nedívají pouze na hodnotu koruny, eura nebo dolaru. Musejí sledovat i další vývoje měn, v případě Tedomu je to třeba švýcarský frank. „Protože právě ze Švýcarska dovážíme některé druhy motorů," upozornil marketingový manažer Vlado Murár. „Máme sice již nasmlouvané ceny v eurech, nemůžeme ale vyloučit, že se nás oslabení franku negativně nedotkne," poznamenal.