VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak se o Květné neděli otevíraly poklady

Jihlava – Sláva! Radujme se! Hurá! Jaro konečně zaklepe na dveře a lidem v jejich nejskrytějších komůrkách mysli rozsvítí světýlka dobré nálady.

19.3.2016
SDÍLEJ:

Věže hradu Rokštejna působí na turisty v zimě i v létě jako magnety.Foto: Stanislav Jelínek

Jaro také z myšlenek vyžene zimní deprese a kdovíco ještě. Dobře to měli vymyšlené naši prapředci, když se Smrtkou vynášeli z chalup po zimě všemožné haraburdí a doma dělali pořádek.

Také v dušičce si před Velikonocemi doširoka otevírali okna, aby průvan vymetl temná zákoutí. Přece jenom lidem se tam občas usadí nějaká nečistota.

Právě před Velikonocemi se v minulosti odehrávaly podivné věci. Otevíraly se poklady, děly se zázraky, zjevovali se duchové dobří i zlí. Například kdo o masopustním úterku tancoval přes půlnoc, toho v noci burcoval ze spaní dusáním kopyta rohatý čert v zeleném kabátě. Děvečky ve službě u sedláka na to měly svoje zaříkávání: „Na Škaredou středu nerada předu, ráda spím, co je k snědku, všechno sním."
Kdo v ten den pral prádlo, mělo mu zůstat špinavé celý rok. Nebo kdo se v ten den napil svěcené vody a kořalky, přes léto měl pokoj od komárů. Zkrátka kolem Velikonoc se děly věci nevídané.

Jak Ježíš přišel do Jeruzaléma

Každý věřící člověk potvrdí, že k převelikému zázraku se schylovalo v Jeruzalémě, kam měl namířeno Ježíš Kristus. Cestou uzdravoval nemocné, křísil mrtvé a nabízel věčný život v Božím království. Za to jej jedni milovali a druzí mu nemohli přijít na jméno.

„Přivedli oslici a oslátko, položili na ně pláště a on se na ně posadil. A mohutný zástup prostíral na cestu své pláště, jiní osekávali ratolesti stromů a stlali je na cestu. Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: Hosana synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově," popsal slavný Kristův příchod evangelista Matouš.

„Mnoho lidí, kteří přišli na svátky, slyšelo, že Ježíš jde do Jeruzaléma. Tu vzali palmové ratolesti, vyšli mu naproti a vítali ho," potvrdil evangelista Jan.

„Když vjel Ježíš do Jeruzaléma, po celém městě nastal rozruch. Ptali se: Kdo to je? Zástupy odpovídaly: To je ten prorok Ježíš z Nazareta v Galileji. Ježíš pak vešel do chrámu a vyhnal prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků i stánky prodavačů holubů. Řekl jim: Je psáno: Můj dům bude zván domem modlitby, ale vy z něho děláte doupě lupičů. Přistoupili k němu v chrámě slepí a chromí a on je uzdravil," pokračoval evangelista Matouš.

Památku příchodu Ježíše Krista do Jeruzaléma věřící slaví dodnes jako Květnou neděli. Právě Květná neděle dělá tečku za 40denním půstem, začínajícím Popeleční středou. Už o Popeleční středě světí kněz v kostele popel z ratolestí kočiček, které byly čerstvě uříznuty a posvěceny v předchozím roce na Květnou neděli. Do Květné neděle zbývá pár dnů, letos vychází na 20. března. Právě proto nám dnes může udělat radost pár příběhů z časů, kdy se v Jihlavě ještě dolovalo stříbro a Květná neděle stála přede dveřmi.

Mařenka zůstala pod zemí s trpaslíky

Jedna chudá žena šla do lesa na dříví na kopec Šacberk při severní straně Jihlavy a vedla s sebou malou Mařenku. Byla zima, mrzlo, jen praštělo a matička rozdělala v lese ohníček, aby se dítě ohřálo. Než zašla hluboko do lesa, přísně mu nařídila, aby se nehnulo z místa a nechala je o samotě.

„Tu uslyšelo děvčátko až v tišinu lesní slavnostní vyzvánění velikého zvonu jihlavského Zuzany a zamyšleno mhouří oči. Vždyť je dnes Květná neděle! Když je Mařenka zase otevřela, tu se hora před ní rozestoupila. Na zlatém trůně sedí král horní a vlídně se na ni usmívá. Zlatými rouchy přioděni, líbezně pějíce, ubírají se duchové horní mimo ni a růžová záře osvětluje jeskyni. Vůně tou jeskyní vane, jako by všechny růže, fialky a mateřídoušky a roztodivné květiny rajské ji vydychovaly. Rozkošné dítky spěchají k ní a podávají jí zlaté plody. V rozmilé hře se skřítky omámena zlatou nadílkou zapomíná Mařenka na čas a s posledním zazvoněním Zuzany se zahřměním zavře se hora a uvězňuje ji s trpaslíky a duchy podzemními," zapsal pohnutou historii Alois Josef Pátek kolem roku 1900.

Co následovalo? Matka, nasbíravši hojně chrastí, vrátila se, ale dítka svého nenalezla. Plačíc a bědujíc bloudila rozsáhlým hvozdem a procházela vesnici za vesnicí, hledajíc marně své dítě. Po roce žalem zničená matka objevuje se na stejném místě s touhou ukončit svůj život, když tu náhle dolehne k ní slavnostní zvonu Zuzany hlas. Tu se rozevře v tutéž chvíli jako před rokem před ní s hlomozem hora Šacberk.

Pak už sběratel lidové slovesnosti popisuje šťastný konec: „Mařenka spěchá, letí v náruč oblažené matičky, kteréž netřeba chrastí více sbírati. Neboť poklady, jež dítě od vlídných duchů horských obdrželo, zbohatly matka i dcera."

Další z příběhů má nešťastný konec. Vypráví o hradu na hoře Šacberk, kde sídlil velice prchlivý rytíř. Jedenkrát v prchlivosti svrhl jedinou svoji dceru do hlubiny hradního příkopu a za trest propadl se celý hrad se všemi poklady do země.

Jeden konec špatný, druhý dobrý

„Každoročně na Květnou neděli rozevře se hora a viděti zakletý zámek. Též panna se objeví a čeká na vysvobození. Často pokoušeli se urození panicové o vysvobození zakleté panny, ale jakmile ji vzali do náručí, aby ji přenesli přes hradní příkop, prohluboval se tento stále do větší hlubiny a ohniví draci, jedovatí hadové, hnusné sovy, protivní netopýři a jiná nestvůrná havěť zastrašila panice tak, že pannu ponechali jejímu osudu. Bědujíc a rukama lomíc zjevuje se na Šacberku o Květné neděli nadále jako duch," připomněl Alois Josef Pátek.
A do třetice pojďme se podívat na hrad Rokštejn. Zřícenina hradu leží na skalnatém návrší nad údolím říčky Brtnice. Právě tam, v někdejším brtnickém panství, se rovněž o Květné neděli děly věci nevídané. Lidé v okolí vypravují, že v zasypaném sklepení je složeno veliké bohatství ve zlatě a stříbře. Kdyby někdo na Květnou neděli při čtení pašijí tam přišel, najde sklepení otevřené, ale proti němu se vyřítí veliký černý pes. Vycení zuby a zasvítí očima tak, že každý na zlato zapomene a hledá spásu v úprku.

Ovšem u hospodáře Hárumy v Brtnici sloužila kdysi čiperná dívka, dcera chudých rodičů, ale vychována byla mravně ve víře v Boha. Srdnatá Boženka Beránková nebála se ničeho a hospodář jí v žertu právě o Květné neděli řekl:

„Vidíš, mohla bys dnes zajít na Rokštejn a podívat se po pokladu. Kdoví, zda by ti štěstí nepřálo, mohlo by být tobě i rodičům pomoženo, kdybys odtamtud trochu peněz si přinesla." Boženka, jak uslyšela, že by na Rokštejně mohla najíti peněz a jimi chudým rodičům vypomoci, hned si uvázala zástěru, na hlavu šátek a běžela na hrad.

Tam se před otevřeným otvorem pokřižovala a směle vykročila do tmy. Dlouho tápala v chodbách, až se před ní rozsvětlilo a spatřila hromady zlaťáků a stříbrňáků. Z nich vystupovaly modré plameny, které sklep ozařovaly. Poctivá Boženka si nabrala pár zlaťáků a podělila se s hospodářem. Šelma sedlák ale hned vzal pušku a s pacholkem a synem zapřáhli koně a jeli na hrad.

Jenže na místě Boženka ne a ne najít vchod do podzemí. Hledali, pídili se, když tu najednou ocitl se před nimi obrovský černý kocour s přeslicí a předl.

„Z huby mu přitom lítaly strašlivé plameny. Hospodář se synem, jak to viděli, vzali nohy na ramena a ujížděli domů. Ale Boženka nedala se odstrašiti, skočila ke kocourovi, vytrhla mu přeslici, dala mu kolovrátkem ránu do hlavy a vzkřikla: Táhneš, obludo! Budeš mého hospodáře strašit! Přitom se chystala dát mu přeslicí ještě jednu do hlavy, ale kocour prskl, zasvítil očima a zmizel ve zříceninách," vypráví pověst. Boženka si domů přinesla dřevěný kolovrat a přeslici a přes noc se jí obojí ve zlato proměnilo.

Kopat poklady se už nikomu nechce

„Brzy se po brtnickém panství i v okolních končinách roznesla zvěst, že Boženka ke štěstí na hradě přišla. Hned se tam vydaly zástupy lidí s motykami, lopatami a kolečky a kopali, hledali, ale vše marno," napsal si do poznámek o Květné neděli roku 1898 Alois Josef Pátek.
Dodejme, že po roce šel na Květnou neděli na Rokštejn zkusit štěstí další lakomý sedlák z Brtnice. Našel sice dveře do sklepení, chtěl vejít, ale vtom se naň z díry vyřítili obrovský černý pes a kozel. Z obou těch pekelných pokušitelů sálala hrůza a sedlák z toho doma za pár dní umřel. Od té doby prý se na hradě nikdo neobjevil, kdo by tam chtěl dobývat poklad!

Stanislav Jelínek

Autor: Redakce

19.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Vzala stopařku a přišla o pěněženku

Michaela Horáková začala budovat své sny, oprostila se od stereotypní společnosti a založila vlastní architektonické studio. K tomu přišla tento rok s vlastní módní značkou Mishe.
25

Tvrdohlavě kráčím proti proudu

Dobrohostov opět naservíroval porci dobré muziky

Dobrohostov - Magické prostředí letního parketu v Dobrohostově opět přivítalo festival Stock Dobrohostov. Největší přehlídka regionálních kapel z Vysočiny přinesla nadupaný program a dobrou atmosféru. Tahouny letošního ročníku byly kapely Krausberry, Morava nebo Šohajka.

OBRAZEM: Úroda na Sádku je nejlepší za pět let. Suchu navzdory

Vysočina /ROZHOVOR/ – V nejzápadnější a nejvýše položené viniční trati Znojemské podoblasti právě dozrávají hrozny. Pro vinaře Lubomíra Lampíře z Vinařství Sádek u Kojetic a jeho spolupracovníky tím začíná jedno z nejnáročnějších období. Hrozny ze Sádku i z ciziny se začnou měnit v burčák a následně i ve víno. Vedla k tomu náročná sezona, která nejspíš přinese výjimečnou úrodu.

OBRAZEM: Krucemburk láká na výstavu květin

Krucemburk - Po dvou letech opět rozkvetly reprezentační prostory Úřadu městyse Krucemburk. Spolek zahrádkářů zde po celý víkend 19. a 20. srpna pořádá tradiční výstavu květin. Výstava je milovníkům kvetoucí krásy zpřístupněna vždy v době od 9 do 17 hodin.

Zloděj si do firmy došel pro nářadí

Světlá nad Sázavou – Případ krádeže nářadí k pracovnímu stroji prošetřují policisté z obvodního oddělení ve Světlé nad Sázavou. Ke krádeži došlo někdy v době mezi 7. a 15. srpnem v obci Příseka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení