VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když vezli do arménské elektrárny uran, lidé ho vítali s květinami

Počátky – Představitel první jaderné generace, jeden z tvůrců nejrychlejších jaderných ponorek světa i iniciátor vývoje přelomového „malého" jaderného reaktoru. To je Georgij Iljič Tošinskij, který letos navštívil Letní školu jaderného inženýrství v Počátkách.

20.9.2013
SDÍLEJ:

Georgij Tošinskij hovořil o jaderných ponorkách i vývoji nového reaktoru v počáteckém penzionu U Karásků. Přítomní studenti jaderných oborů měli řadu dotazů. Foto: Deník/Jan Mazanec

Přestože měl po tříhodinové přednášce, neodmítl tento vitální 85letý profesor v penzionu U Karásků rozhovor pro Deník.

Jak moc je účinné propagovat rozvoj „jádra" po havárii ve Fukušimě, kdy třeba v Německu není pro tuto energii politická vůle?

Nejdřív k Fukušimě. Příčina havárie byla jednoduchá – a stejně jednoduché a levné je možné jí pro příště zabránit. Ve čtyřech výrobních blocích z šesti tam došlo ke zkratu ve chvíli, kdy se vlna tsunami přelila přes ochranné bariéry, které byly projektovány příliš nízko. A tyto bloky zůstaly bez napájení, kdežto dvěma postaveným později se nic nestalo. Bezpečnostní systémy tedy bylo třeba postavit výš. A co se týká politické vůle, rozvoj jaderné energetiky značně souvisí s veřejným míněním, které se vytváří skrze vás, žurnalisty. Pokud se lidé v novinách „jádrem" straší, budou proti, pokud se dozvědí o výhodách, budou pro. Zajímavé je, že čím blíže lidé bydlí atomové elektrárně, tím ji přijímají kladněji, a naopak čím bydlí dál od ní, tím je větší odpor. Je to logické: elektrárna zaměstnává lidi a ti, co v ní pracují, mají více důkazů o její bezpečnosti. Navíc při haváriích v jaderných elektrárnách zahynulo tisíckrát méně lidí, než kolik jich zemřelo v uhelných dolech, na železnicích, silnicích či jinde. Faktor strachu tedy není příliš objektivní, i když je třeba brát ho v potaz.

Může tyto obavy snížit i váš nový projekt, reaktor SVBR-100?

Ano, jde o reaktor, kde se ke chlazení používá olovo a bismut. Tato technologie se používala pro pohon jaderných ponorek. A když v 90. letech v SSSR začaly problémy, hrozilo hromadné propouštění a řada ruských vědců odešla, tak jsme s kolegy přemýšleli, zda reaktor nevyužít i v civilní energetice. Tak vznikl projekt SVBR a jsem rád, že více lidí nejen v Rusku vidí jeho výhody. Na rozdíl od klasického reaktoru chlazeného vodou v něm není tlak, takže i kdyby se dovnitř elektrárny dostali teroristé a začali třeba kroutit knoflíky a páčkami, k výbuchu nedojde a radioaktivita zůstává uvnitř. Nemůže tedy být použit jako nástroj politického vydírání a v kritické situaci není třeba nikoho evakuovat. Věřím, že reaktor bude po otestování atraktivní i pro ty, kteří dosud jadernou energii přijímali jako nutné zlo, a lidé si uvědomí, že je to levnější energie a díky ní je život kvalitnější. Reaktor SVBR může sloužit i menším institucím, třeba pro odsolování vody.

Je to jedna z cest, jak „jádro" může i cenově konkurovat obnovitelné energii?

I když jadernou energii prodražují příliš přísné bezpečnostní normy, je levnější než energie z obnovitelných zdrojů. Kdyby byly sluneční a větrné elektrárny levnější i bez dotací, tak by jich dávno bylo mnohem víc. Navíc uhlí a zejména zemní plyn budou brzy vyčerpané, kdežto zásoby uranu stačí na tisíce let - pokud bude uran používán v rychlých reaktorech s uzavřeným palivovým cyklem.

Jak je na tom váš nový reaktor se spotřebou paliva?

SVBR-100 (výkon 100 MW) je velmi úsporný. Dohromady se tam sice musí na začátku dát devět tun uranu, ale na energii se štěpením mění jen 500 kilo. Energická efektivita uranu je na kilogram hmoty až dvoumilionkrát vyšší než u ropy či zemního plynu. To málokdo ví. V Arménii bylo roku 1988 zemětřesení a tamní atomová elektrárna, která vyráběla pro zemi 40 procent energie, byla zastavená. Jenže přišla zima a energie nebyla, lidé začali kácet lesy. Nakonec se arménské úřady obrátily na Rusko, aby obnovilo provoz elektrárny. Když letadlem do Jerevanu přivezli uran a auta s ním jela k elektrárně, tak u silnice stáli lidé s květinami. To je důkaz toho, jak radikálně se změnil postoj lidí, když pochopili, že bez energie nelze žít.

Jedna věc jsou náklady na výrobu, a druhá je strach z jaderného odpadu. I na východní hranici našeho okresu je většina obyvatel proti jeho úložišti. Dá se ten strach snížit?

Ten strach není oprávněný. Co je vlastně v trvalém úložišti? Američané považovali vyhořelé palivo za „odpad" už v momentě, kdy ho odvezli z reaktoru. Stavěli v Nevadě štoly v horách v dvoukilometrové hloubce, aby to tam pohřbili. Ve skutečnosti ty nebezpečné štěpné produkty ve vyhořelých palivových souborech tvoří jen pět procent hmoty. Zbytek, 95 procent, je nevyhořelý uran, nahromaděné plutonium 239 - a to je palivo. A to byl také jeden cílů při vývoji našeho reaktoru SVBR: uzavřít v budoucnu palivový cyklus tak, aby tento problém zmizel – takže palivo tam bude kolovat a bude se využívat úplně. Odpad budou jen štěpné produkty – ty sice jsou radioaktivní, ale poločas rozpadu u nich činí jen asi třicet let. Přibližně po 300 až 400 letech uložení pod dohledem ztrácejí štěpné produkty svou radioaktivitu a přestávají být nebezpečné. Hlavním problém tedy zůstává malé množství, o hodně méně než jedno procento, transuranových prvků (neptunium, americium) nashromážděných ve vyhořelém palivu, které mají poločas rozpadu řádově 100 000 let. Ty se nedají navždy uložit, ale musí se oddělit a zničit. A právě proto je důležité zpracování vyhořelého paliva. Všechno škodlivé se z něj odstraní: štěpené produkty, které pak budou dlouhodobě a pod kontrolou uloženy, dokud neztratí radioaktivitu, a zmíněné transuranové prvky, které budou zničeny. Tento proces nazýváme jadernou transmutací.

Kde tento proces může proběhnout?

Efektivně ho lze uskutečnit jen v reaktorech na bázi rychlých neutronů, kde se tato jádra štěpí neutrony a mění se na obyčejné úlomky štěpení. Všechno užitečné – tedy zůstatkový uran a nashromážděné plutonium – se bude znovu zakládat do reaktoru a produkovat energii. Taková je budoucnost jaderné energetiky. Pouze v rychlých reaktorech je kromě toho možné plné využití vyhořelého paliva – kolik spálíte, tolik (anebo dokonce ještě více) získáte. Vždyť v dnešních reaktorech na bázi tepelných neutronů se spaluje uran 235, jehož je v přírodním uranu méně než jedno procento. Zatímco v rychlém reaktoru se bude spalovat plutonium, které vzniká z uranu 238. A toho je dostatek ještě na 10 000 let. To jsou hlavní příčiny, proč se v Rusku v souladu s Federálním programem jaderné technologie nové generace vyvíjí uzavřený palivový cyklus na bázi rychlých reaktorů. Problém s radioaktivním odpadem o dlouhodobém poločasu rozpadu se jinak vyřešit nedá. Politika Ruska je navíc dnes taková, že když dodává technologie pro jaderné elektrárny, dodá k nim i své palivo, které si ale po vyhoření odveze zpátky, dlouhodobě je uloží a později dále zpracuje.

Už o reaktor SVBR, který má být uveden do provozu roku 2018, projevil někdo zájem?

Zájem o SVBR tu bezesporu je, proto už se vedou přípravná jednání s potenciálními odběrateli. Projekt je atraktivní pro země s decentralizovanými energetickými systémy a málo rozvinutou infrastrukturou sítí, kupříkladu pro řadu zemí jihovýchodní Asie, pro odlehlé oblasti s výrobními podniky náročnými na spotřebu energie, kterých je spousta v Rusku i za jeho hranicemi. Ale ve většině případů chtějí potenciální zákazníci vidět na vlastní oči reálně pracující reaktor a přesvědčit se, že vyrábí elektrickou energii a teplo. A to je to, co nás ještě čeká.

Autor: Jan Mazanec

20.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici D1 zemřel po nehodě další řidič

Takto vypadá klokan Kuki, který utekl chovateli až z Mohelnice. Objevil se v minulých dnech poblíž Jihlavy.

Majitel hledal Kukiho u Vyskytné. Zatím ho nenašel

Účastníci letní žurnalistické škoky nahlédli do redakce Deníku

Havlíčkův Brod – Jak vznikají noviny, kdo všechno se na jejich výrobě podílí nebo v čem je práce novináře těžká i krásná, o tom se mohli přesvědčit účastníci letošní Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského, kteří se ve středu přišli podívat do redakce Havlíčkobrodského deníku.

Moderní trend kompostéry. Radnice je půjčují zdarma

Havlíčkobrodsko – Kompostéry za dotovanou cenu začala nabízet občanům města i větší obce na Havlíčkobrodsku. O speciální nádoby je zájem, kompostování se pomalu stává módou. Zvlášť když radnice nádoby půjčují většinou zdarma.

Otec zapomíná, že má dceru

Havlíčkův Brod - Otcem jen podle rodného listu je zřejmě devětatřicetiletý muž z Havlíčkobrodska, který byl obviněn ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy.

Za volant usedl bez řidičského průkazu

Přibyslav - Značnou dávku odvahy či spíše drzosti měl řidič z Brněnska. Usedl za volant, přesto že neměl řidičský průkaz, navíc jeho auto s přívěsem nemělo ani zcela platnou technickou kontrolu. Jeho jednání se mu nevyplatilo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení