Šlo o tři pozemky 
u Stražiště na Pacovsku, o které se strahovští premonstráti soudili s jejich současným správcem, státními Lesy ČR.

Řeholníkům v regionu historicky patřilo asi 700 hektarů lesa, 15 hektarů orné půdy 
a dva hektary rybníků. Nemovitosti jim ve 12. století při založení strahovského kláštera podle tehdejších zvyklostí daroval král Vladislav II. 
s podporou olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Drtivou většinu z pozemků řád už dostal zpět.

Pouze hráz Černého rybníka v katastru Bratřic a zahradu hájovny v Útěchovicích pod Stražištěm, v níž se mimochodem narodil známý režisér Jiří Frejka, státní Lesy ČR církvi nechtěly vydat.

„Hlavním důvodem, proč jsme se obrátili na soud, byla nečinnost Lesů ČR, které nám pozemky odmítly vydat bez sdělení jakéhokoli důvodu 
a nekomunikovaly s námi. Oprávněný subjekt má právo se obrátit na soud. A jeho rozhodnutím byl nyní souhlas Lesů ČR nahrazen," sdělil Deníku právník strahovských premonstrátů Václav Valeš.

Postoj Lesů ČR k vydání pozemků obhajuje jejich mluvčí Zbyněk Boublík mimo jiné tím, že na hrázi rybníka se plánovala místní komunikace.

„U předmětných pozemků byl od počátku nejasný jejich charakter, zda se jedná o zemědělské, nebo jiné než zemědělské nemovitosti. Kromě toho Lesy ČR zjistily existenci překážky bránící vydání, neboť dle schválené územněplánovací dokumentace je na jednom z pozemků plánována veřejněprospěšná stavba – komunikace, pro niž lze práva k pozemkům vyvlastnit," vysvětlil Boublík.

Tento fakt podle něj opakovaně potvrdil odbor výstavby Městského úřadu v Pacově. „Proto jsme tuto námitku vznesli v zahájeném soudním řízení," pokračoval mluvčí 
s tím, že Lesy ČR jsou povinné prověřovat naplnění podmínek pro vydání nemovitostí, 
a to včetně naplnění výjimek. Soud si podle Boublíka vyžádal platnou dokumentaci 
a aktuální vyjádření pacovského úřadu a na základě toho rozhodl, že výjimka neplatí. „Rozhodnutí soudu respektujeme, předmětné pozemky byly premonstrátům ze Strahova vydány," uzavřel mluvčí státního podniku.

Církevní restituce vzbudily u veřejnosti velké diskuse. Přesto Valeš na dotaz, zda 
s ohledem na to mělo smysl soudit se i o malé a nevýznamné pozemky, odpověděl kladně.

„Každý by si měl představit sám sebe v naší situaci. Stát to řádu odňal po roce 1948 bez náhrady a ani nesplnil podmínky pro vyvlastnění. Teď máme rybník a hájenku, ale k rybníku nebyl přístup po hrázi a hájenka byla bez zahrady. S oběma objekty tedy nešlo řádně hospodařit, a proto jsme se obrátili na soud. Další soud nechystáme," doplnil právník strahovských premonstrátů Václav Valeš s tím, že ani nemá informace o dalších sporech podobného charakteru.

Jak bude církev s nabytými nemovitostmi hospodařit a změní se něco pro místní lidi? „Ostatní lesy v regionu jsme od Lesů ČR převzali i s tamním správcem, takže konkrétní místní člověk o svou práci nepřišel, jen ji vykonává pro jiného vlastníka, nic se pro něj nemění. Nájemce hájovny už máme, jen mu pronajmeme i zahradu. A o pronájmu už vráceného rybníka jednáme s momentálním nájemcem," sdělil Václav Valeš.

Současným nájemcem rybníka je obec Bratřice. Její místostarosta Pavel Roubal potvrdil, že obec chce s řeholníky dál jednat a ani pro ni se asi nic nezmění.

„Máme zájem o jeho další pronájem," řekl Roubal. Obec podle něj chce, aby rybník zůstal čistý, využitelný jen na sportovní rybolov bez intenzivního hospodaření, které by mohlo narušit přilehlou klidnou rekreační oblast. Dodal, že rybník se loví jen výjimečně, a navíc ne kvůli snaze o zisk.

Obnovení rozhledny

Verdikt soudu bratřický místostarosta nemá k dispozici, a tak ho nechtěl podrobně komentovat. Nicméně zná argument, že hráz byla v dokumentech vedena jako místní komunikace, ale domnívá se, že soud přihlédl k faktu, že už se po hrázi nejezdí, a k rybníku se dá dostat i jinudy.

„Takže se nedivím soudu, že to premonstrátům vydal," řekl Roubal. Jak doplnil, obec už s premonstráty jednala i o možnosti odkupu jejich pozemku na uvažovanou rozhlednu na nedalekém Stražišti. Polesí kolem něj historicky patřilo právě premonstrátům a kdysi na vrchu rozhledna stála, ale po zchátrání byla zbourána. Teď ji chtějí obce mikroregionu obnovit.

„Při jednáních byli velmi vstřícní, jednalo se s nimi dobře, nikdy jsme nezažili, že by dělali nějaké naschvály," řekl bratřický místostarosta Roubal s tím, že s řeholníky už je domluvená smlouva o smlouvě budoucí – to znamená, že pokud by se rozhledna stavěla, premonstráti své pozemky na tento účel prodají.

Podle České televize, která s informací o výsledku klíčového soudního sporu z Pacovska přišla, budou podobné případy přibývat. Týkají se třeba Řádu německých rytířů, brněnského biskupství, které chystá žalobu na vydání obrazu Madony z Veveří, nebo pražského arcibiskupství, které zvažuje soud o budovy v areálu hradu. Většinu církevních pozemků dříve spravoval Pozemkový fond, přejmenovaný pak na Státní pozemkový úřad, či státní Lesy ČR.

Pro, ale i proti

Pod článkem stručně popisujícím zmíněný soudní případ na Pacovsku se už včera na celostátním webu Deníku rozběhla bohatá diskuse.

„Chápu, že se nikomu nechce cokoli vracet Řádu německých rytířů, taky bych jim nic nedal, i když je to možná nespravedlivé. Ale soudit se o nějaký trávník v Útěchovicích pod Stražištěm? Cena soudních poplatků a nákladů za soudce a advokáty vysoce překračuje cenu vydávané věci. Měli by vrátit ihned to, co je jasné, nebo malé ceny. Zbytek se může prověřit," píše jeden z diskutujících.

Další označují církevní restituce jako „vlastizradu", jiní se církve zastávají a píší , že byla ve středověku nositelkou vzdělanosti a sociální péče.