Přitom z jejich záliby a lásky ke včelám získáváme prospěch všichni. Přírodě a zemědělství prospívají včely svou opylovací činností a všem nám pak zase včelaři prospívají různými včelími produkty – včelím medem, poskytují zpracovatelům včelí pyl, vosk, mateří kašičku, propolis a do lékařství a kosmetiky dodávají i včelí jed.

Tato úžasná činnost není však tak romantická, jak by se mohlo zdát. Málokdo z nás si uvědomuje, že jakmile se rozhodnete chovat včelu medonosnou (Apis mellifera), stane se z vás opravdový hospodář a musíte při provozování této činnosti respektovat řadu zákonů a legislativních norem. Jedním z nich je zákon č. 166/1999 Sb. O veterinární péči (zkráceně) čili Veterinární zákon. Ten charakterizuje včelu medonosnou jako hospodářské zvíře a jeho chovatel je povinen zajistit chov včel podle daných předpisů a je mj. zodpovědný i za jejich zdravotní stav.

Nebezpečná nákaza

Každý včelař svoje včelky krmí, ošetřuje, pozoruje a vykonává řadu činností a opatření, kterými kontroluje jejich zdravotní stav a předchází tak vzniku a rozšíření různých bakteriálních, parazitárních, virových nebo i jiných onemocnění včel.

Jednou z nejvíce obávaných chorob včel je onemocnění nazvané mor včelího plodu.

Je to nebezpečná nákaza, kterou způsobuje bakterie Paenibacillus larvae (český název nemá). Pokud se tento bacil a jeho velmi odolné spory dostanou do úlu, hrozí kontaminace potravy mladých včelích larev. A když mladá včelí larva pozře potravu kontaminovanou sporami tohoto bacila, v jejím žaludku spory vyklíčí, přemění se ve vegetativní stadia, která se v těle larvy velmi rychle rozmnožují. Larvy hynou a změní se v hnědou zapáchající hmotu v buňce plástu.

Dělnice postiženou buňku poznají a pečlivě ji vyčistí. Dělnice neonemocní, ale Paenibacillus larvae a jeho spory roznášejí pasivně na svém těle po úlu, kontaminují krmivo larev a zdravé larvy, roznesou bacil a jeho spory i po okolí. V postiženém včelstvu se pak nelíhnou mladušky, včelstvo slábne, hyne. Zbytky zásob v takto oslabeném včelstvu pak nalézají včely z okolních včelstev a nákaza se tak dál poměrně rychle a daleko šíří. Když takto klinicky onemocnění proběhne, je to vždy pohroma, ne nadarmo nese toto onemocnění název mor. Na tuto nemoc není lék.

Spory Paenibacillus larvae, jsou velmi odolné vůči nepříznivým fyzikálním i chemickým vlivům, protože jsou důmyslně chráněny několika obaly. Jediný způsob, jak se jich zbavit v chovu včel a zabránit jejich šíření, je vysoká teplota. Pouze vysoké teploty ohně spolehlivě zlikvidují tohoto bacila, jeho spory, uhynulá a nakažená těla larev a plodu, kontaminované plásty, kontaminované úly včetně pracovních pomocných včelařských nástrojů a zařízení.

Nutná prevence

Když není lék, musí být prevence. To všichni včelaři dnes už vědí. Vědí, že mor je velmi zákeřný a že se spory P. larvae udrží svou vitalitu ve starých dřevěných úlech, rámcích i desítky let. Proto se chovatelé včel aktivně zajímají o výskyt jmenovaného bacila ve svých včelstvech a dbají různých zásad při chovu, prodeji a kočování. Aby se této nákaze vyvarovali.

Jedním z preventivních opatření, o které se včelaři zajímají, je mj. také laboratorní vyšetření zaměřené na průkaz P. larvae. Toto vyšetření se provádí např. ze vzorku medu, plodových plástů, z glycidových zásob, z těl utracených včel nebo i ze vzorků měli. V České republice se nejčastěji vyšetřuje na mor letní nebo zimní měl a s jeho sběrem má každý český včelař zkušenosti. (Pro nevčelaře: měl je směsný odpad na dně úlu pod obsazeným včelím dílem.

Tvoří se činností včel při budování a ošetřování plástů. Obsahuje rozkousané zbytky voskových víček po otevírání zimních glycidových zásob a veškeré biologické zbytky z včelstva.)

Tento materiál je vhodným a nejčastěji používaným materiálem pro diagnostiku moru včelího plodu a také varoázy (onemocnění včel roztočem Varroa destructor). Ze sdělovacích prostředků býváme informováni o těchto dvou chorobách, které často decimují naše včelstva. Proto tento způsob prevence (laboratorní vyšetření) je opodstatněný. Laboratorní vyšetření zaměřené na průkaz P. larvae se provádí různými metodami, nejčastější je kultivační vyšetření a identifikace původce.

V rámci preventivních opatření proti vzniku a ev. šíření moru včelího plodu se chovatelé včel okresu Jihlavy, Třebíče, Pelhřimova, Havlíčkova Brodu a Žďáru nad Sázavou tzn.celého Kraje Vysočina obrátili na zastupitele Kraje Vysočina – na pracovníky odboru životního prostředí a zemědělství a požádali o morální i finanční podporu při řešení prevence proti moru včelího plodu.

Slovo dalo slovo, chovatelé včel byli podpořeni ve svém úsilí panem radním Z. Chládem i panem hejtmanem MUDr. J. Běhounkem a byla jim přislíbená pomoc i finanční podpora. (Podobná spolupráce již proběhla už cca před 5 lety). A tak na podzim letošního roku Kraj Vysočina vypsal veřejnou zakázku na částku 1 500 000, – Kč – pro Vyšetření moru včelího plodu ze vzorků měli na území Kraje Vysočina. Pro realizaci tohoto nemalého projektu byl ve výběrovém řízení vybrán Státní veterinární ústav Jihlava, Zkušební laboratoř č. 1129, akreditovaná Českým institutem pro akreditaci.

Projekt zjistí původce moru

Cílem tohoto projektu je zjistit výskyt původce moru (prevalenci) včelího plodu plošným vyšetřením pokud možno všech včelstev registrovaných na celém území Kraje Vysočina mimo aktuální ohniska a ochranná pásma (ohnisko – lokalita, v níž byl původce onemocnění prokázán; ochranné pásmo – přesně vymezené území kolem ohniska stanovené Krajskou veterinární správou podle legislativních norem a předpisů). Případné pozitivní nálezy se budou řešit ve spolupráci s pracovníky Krajské veterinární správy pro Kraj Vysočina jako podezření z nákazy na základě laboratorních výsledků vyšetření.

Krajská veterinární správa pak provede další šetření podle platných legislativních norem a předpisů. Poukázat na rizika nálezu a šíření tohoto patogena a zaměřit se na další preventivní opatření vycházející z výsledků tohoto vyšetření.

V současné době se projekt již naplno rozbíhá, proběhla a konají se jednání se zástupci chovatelů včel a to se včelaři nejenom organizovanými v Českém svazu včelařů, ale i s organizovanými v jiných včelařských organizacích nebo i s neorganizovanými ale registrovanými chovateli včel s pracovníky laboratoře Státního veterinárního ústavu Jihlava, s pracovníky z Krajského úřadu pro Kraj Vysočina i s veterinárními lékaři z Krajské veterinární správy našeho kraje.

Kraj Vysočina na svých webových stránkách zveřejnil mj. i Pravidla pro Preventivní vyšetření moru včelího plodu ze vzorků měli na území Kraje Vysočina – tam najdete vše, co se projektu týká – např. jaký vzorek odebrat, jak ho směsovat (max. po 25 včelstvech z jednoho katastrálního území), kdy vzorek odebrat (po posledním ošetření na varroázu) a do čeho (do jednotného obalu – papírového tubusu s plastovými víčky), jak vzorek označit, kam jej předat ( nejpozději do 30.1. 2016, což je do 29.1. 2016), jak vyplnit průvodní dokumenty – Objednávku vyšetření, Seznam vzorků i Čestné prohlášení každého včelaře atd.. Tato pravidla jsou jednoznačně a prakticky stanovena a jsou pro účastníky projektu závazná.

Důležité informace

Také pracovníci Státního veterinárního ústavu na svých webových stránkách (svujihlava.cz) poskytují k nahlédnutí i výtisku všechny důležité informace o projektu vč. Pravidel Kraje a formulářů, informace o svozech vzorků apod.. Důležité je také to, že pokud vzorky nebo formuláře nebudou vyhovovat Pravidlům Kraje Vysočina, tyto vzorky nebudou do projektu zařazeny.

Pokud neholdujete hledání informací po internetu, může se každý chovatel včel se zájmem o toto vyšetření obrátit přímo na pracovníky laboratoře (kontakty na konci článku), kteří vám rádi podají všechny důležité informace o tomto projektu a odpoví na vaše dotazy a pošlou vše potřebné, abyste se mohli do projektu zapojit.

Např. důležitá je informace, že se v tomto projektu využije, tj. sebere měl z včelstev po posledním ošetření na varoázu. To je již v brzké době (počátkem cca měsíce prosince).

Věříme, že tyto informace se prostřednictvím i tohoto článku dostanou včas ke všem chovatelům včel a zájemcům o toto preventivní vyšetření, které při dodržení Pravidel Kraje Vysočina je zcela hrazeno z finančních prostředků Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Předpokládáme, že se projektu zúčastní většina moderně smýšlejících včelařů, že bude vyšetřeno několik tisíc směsných vzorků včelí měli a že dosažené výsledky vyšetření podají důležitou informaci o prevalenci tohoto patogena v našem kraji.

Výsledky budou uzavřeny na konci dubna roku 2016 a poslouží k vyhodnocení preventivních opatření proti šíření moru a pro porovnání zjištěné prevalence s ostatními kraji v České republice, kde se podobné akce už také uskutečnily.

Projekt je mj. i důležitou společnou zkušeností z hlediska organizačních zkušeností v tak velkém projektu. Za veterinární lékaře a včelaře děkujeme zastupitelům Kraje Vysočina za pochopení této problematiky a za finanční podporu včelařům, za prospěch naší přírodě, zemědělství a nám všem.

Mgr. Ilona Paulová, administrativa bakteriologie SVÚ Jihlava

Kontakty
MVDr. Ivana Kucharovičová
vedoucí oddělení bakteriologie
Státní veterinární ústav Jihlava
Rantířovská 93
586 05 Jihlava
(602 782 835; kucharovicova@svujihlava.cz)

Mgr. Ilona Paulová
administrativa
Státní veterinární ústav Jihlava
Rantířovská 93
586 05 Jihlava
(567 143 224; paulova@svujihlava.cz)