"Lidé sporadicky nacházejí hřiby smrkové a žlutomasé, růžovky, lišky a holubinky. Větší šanci mají houbaři v lesích osazených kombinací smrku a borovice s dostatkem mechu, který je schopen udržet vláhu déle než jehličí, po kterém voda steče," řekla Pauzarová.

Také podle havlíčkobrodského mykologa Jaroslava Kocmana zatím na Vysočině napršelo jen málo, část vláhy navíc vysušil vítr. "Každý rok je houbařsky jiný, někdy jsou během sezony dva až tři vrcholy, letos ale nebyl žádný. Něco málo rostlo v červnu, ale pak se to zastavilo," řekl Kocman. Větší nálezy podle něj mohou houbaři očekávat za jeden až dva týdny po vydatnějších deštích.

Podle Pauzarové by však ani vydatnější deště růst hub příliš nepodpořily, pokud budou zároveň trvat vysoké teploty mezi 25 až 30 stupni Celsia. "Vedra houbám nesvědčí, ideální teplota pro růst je kolem 20 stupňů," řekla Pauzarová.
Houbaření patří v Česku mezi nejrozšířenější koníčky. Podle údajů České zemědělské univerzity si loni každá domácnost obohatila svůj jídelníček v průměru o téměř osm kilogramů hub přinesených z lesa.