„Slyšela jsem, že se sem ma-jí stěhovat Romové ze Slovenska," upozornila postarší žena, která si nepřála být jmenována. Žije na blízké Bráfově třídě. „Jedna ubytovna už tady v ulici funguje, teď jsou tam dva Romové, ale ti chodí normálně do práce a problémy s nimi nejsou. Kdyby to bylo stejné i tady, tak by to asi lidem nevadilo," poznamenala.

Rozhořčení nad tím, že by se do Třebíče měli stěhovat sociálně slabí, naopak neskrýval třicetiletý Pavel, který žije v centru města a nechtěl uveřejnit své příjmení. „Ať ti lidi zůstanou tam, kde jsou. My je tady nechceme. Doufám, že to není pravda," reagoval. „Docela často jezdím do Jihlavy a tam bych tedy bydlet nechtěl. Třebíč snad zůstane takovým klidným městem, jakým je," doplnil.

Katastr nemovitostí vede oba objekty, ve kterých v minulosti sídlil živnostenský úřad, jako stavby pro administrativu. Podle odboru výstavby třebíčského městského úřadu se to brzy změní. „Ne však na ubytování, ale na penzion. Majitel tam chce rozšířit své služby, které již nabízí," řekl vedoucí odboru Vladimír Obršlík.

Kdo bude klientem?

Vlastníkem obou budov je Miroslav Vodák, který provozu-je například penzion Benz v Třebíči na Znojemské ulici nebo restauraci ve Fóru. Žádné z jeho zařízení pro sociálně slabé neslouží.

„Otázkou samozřejmě je, zda penzion sežene klienty, a pokud ne, koho tam ubytuje. Žádný signál o tom, že by tam mělo vzniknout bydlení pro sociálně slabé, ale nemám," řekl třebíčský starosta Pavel Heřman.

Podobně se lidé obávají rekonstrukce budovy Pneu centra a autoservisu v borovinské ulici Okružní. Podle majitele Radka Kratochvíla jsou to však pouze spekulace. „Vím, že se to mezi lidmi říká, ale opravdu se nic takového nechystá. Bydlím velmi blízko a nehodlám mít za sousedy takové občany. Sídlo pro nepřizpůsobivé z toho nebude a objekt nehodlám ani prodávat," doplnil.

Nad svým autoservisem chce mít Kratochvíl kancelářské prostory, které budou sloužit jako reprezentativní sídlo firmy.

„Moc se tam sice v poslední době nepracuje, protože čekáme na nějaké finanční prostředky, ale určitě to podle původního projektu dokončíme. Nikdo si přece nemůže myslet, že postavím za dva miliony sídlo firmy a nechám si ho zničit nějakými pochybnými nájemníky," poznamenal Radek Kratochvíl.

Obyvatelé se ohradili

Proti ubytovně, která měla v loňském roce vzniknout v třebíčské části Hájek v bývalé budově Telecomu, se ohradili tamní obyvatelé a také vedení města. Ze záměru nakonec sešlo. „Pokud vím, tak je to dnes nabízeno k prodeji," dodal Pavel Heřman s tím, že za poslední dva roky to byl jediný takový projekt, ke kterému se město vyjadřovalo.

Radní a zastupitelé města ale podle něj nemají příliš možností, jak vzniku soukromých ubytoven zabránit. „Pokud nebude legislativní cestou změněn systém financování, kdy si příspěvky pro sociálně slabé nechávají posílat na svá konta provozovatelé ubytoven, tak to bude velmi problematické," zamýšlel se třebíčský starosta.

Pomoci městům a obcím by mohla nová legislativa, kterou současná vláda slibuje. „Nutno ale říct, že na Vysočině jsou limity sociálních příspěvků nastaveny velmi nízko ve srovnání se severní Moravou nebo severními Čechami, kde je to mnohem větší problém než u nás. Doufám, že do takového stavu nesměřujeme," podotkl starosta Heřman.