VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Michael Borůvka zná gripeny a učí taktiku

Jihlava – Hned tak někdo se nemůže pochlubit, že více než dva tisíce hodin prožil ve výšce do deseti kilometrů v pilotní kabině vojenského proudového letadla. 

31.5.2012
SDÍLEJ:

Počasí tentokrát pilotovi Gripenu Michaelu Borůvkovi při focení přálo. Snímek zachycuje desítky kilometrů krajiny pod letadlem. Na tmavých brýlích je vidět odraz slunečního kotouče, obřího displeje nad palubní deskou a pilotova ruka s fotoaparátem.Foto: Michael Borůvka

Člověk v takových výškách vnímá zakřivení zemského povrchu a v propasti pod sebou vidí města jen jako skvrny. Pokud se ovšem zrovna neskrývají pod peřinami mraků, táhnoucích se od obzoru k obzoru. Právě takovým člověkem je někdejší vojenský pilot 
a současný pedagog a výzkumný pracovník, Michael Borůvka. V Jihlavě se narodil a žije celý život kromě let strávených na letištích vojenských útvarů doma i v zahraničí.

V čem jsou dnešní piloti jiní ve srovnání s těmi, kteří létali před 30 či 40 lety?
Piloti jsou dnes opravdu jiní. Současný pilot musí být dobrý operátor, schopný na podkladech velmi přesných údajů a vyhodnocení těch nejlepších informačních technologií dělat správná taktická rozhodnutí.

Dá se to vyjádřit ještě jinak?
Dnešní piloti nemusejí být tak excelentní jako piloti před třiceti čtyřiceti lety. Dnes jsou zapotřebí dobří počítačoví odborníci, ale k tomu samozřejmě musejí precizně zvládat letadlo.

Roky jste pilotoval sovětskou stíhačku Mig 21, tam se asi 
o palubním počítači nedalo mluvit…
Migy byly extrémně náročné na pilotáž. Pilot musel zvládat perfektně souhru všech svých pohybů a umět rychle řešit každou situaci vlastním umem a schopnostmi. Letadlo nemělo žádný počítač, a pilot si musel sám všechno uhlídat. Na taktiku boje, komunikaci a další činnosti měl jen asi patnáct procent svého potenciálu. Většinu pohltilo vedení stroje.

Bylo létání v migu o strach?
Přímo strach jsem neměl, ale mig ve člověku vyvolával stres. Tehdy jsem téměř všechnu vnitřní pozornost soustřeďoval na to, co udělat při výpadku nějakého systému v letadle. Člověk musel znát zpaměti řešení všech situací a závad, které mohly nastat.

Takže velké vypětí…
Létat s migem bylo asi jako jízda autem po dvou kolech 
a k tomu jste měl řešit, kdo na křižovatce má přednost zprava, zda je omezená rychlost a přitom hledat místo 
k zaparkování. Člověk se nezbavil obrovského tlaku, na zlomek vteřiny se nedalo vypnout.

Můžete srovnat mig s gripenem?
Pilot gripenu potřebuje asi patnáct procent svojí kapacity na vedení stroje a většinu může věnovat taktice boje, komunikaci a podobným činnostem. Nové letadlo si samo kontroluje a řídí let podle parametrů zadaných pilotem.

Dá se to upřesnit?
Palubní počítač například vyhodnocuje tři stupně závad. Pilot se dozví u těch lehkých, že poruchu si letadlo samo odstranilo. V dalším stupni musí pilot zasáhnout. Při fatální závadě systém posádce sdělí, že letadlo za nějakou dobu nebude schopno pokračovat v letu. Pilot se pak rozhodne pro urychlené přistání, nebo katapultáž.

Jak se čeští piloti učí létat na gripenech?
V bývalém Československu se od války neválčilo a bojová příprava byla slabší než 
v zemích NATO. Překvapivě s příchodem gripenů se u nás vyvinula nová taktická škola.

Přinesla škola něco nového?
Přišli jsme na to, že novými taktickými simulátory se dá vytvářet obrovské množství nejrůznějších taktických situací ve velmi krátké době a simulované mise se daly včlenit do skutečného létání. Angličané nám pak řekli, že co jsme vymysleli, funguje velmi dobře.

Můžete najít pro laika přirovnání?
Je to v podstatě jako ve fotbale. Když máte správně rozestavěné hráče a ti se umí na hřišti dobře pohybovat, spolupracují mezi sebou 
a dobře reagují na ohrožení, výsledek je pro váš tým nesrovnatelně lepší, než když víceméně sází na náhodu. Nebo ještě jinak, v optimalizovaném prostředí kontrolujete na obloze s menším počtem letadel větší prostor.

Za roky vašeho létání jste musel prožít obrovské změny…
K útvaru jsem nastoupil 
v roce 1987 ještě v době takzvané studené války a Československo se připravovalo na pomyslnou válku světových velmocí. Měli jsme obrovskou kapacitu lidí, rok co rok vyřazovali ze škol 80 hotových pilotů.

Kolik bylo v armádě letadel?
Měli jsme desítky leteckých pluků. Pluk měl tři letky po 18 letadlech, každé letadlo mělo pilota, technika, mechanika a zabezpečovací prapory se staraly o radary 
a všechno kolem provozu letadel a letišť.

Jak vypadala tehdejší ekonomika vojenského letectva?
Zboží tehdy nemělo reálnou cenu a náklady se vědomě snižovaly, nic se prakticky nedalo přesně spočítat. Velice těžce se počítaly pořizovací hodnoty zbraní a náhradních dílů.

Objevovaly se tehdy fatální problémy?
U letadel se začaly po čase projevovat stejné typy závad, a nebyly náhradní díly. Po revoluci se Mig 21 udržoval 
v provozu prakticky ze zásob připravených na válku. Pak přišly gripeny.

Kolik je dnes v Česku vojenských letadel?
Gripenů létá čtrnáct. Bitevníků L 159 využívá armáda asi dvacítku a desítky těchto zakonzervovaných strojů čekají na prodej. Zájem o ně mají na celém světě, ale zatím se nedaří je prodat.

Mezi českými válečnými piloty byla letecká esa. Mají Češi na létání buňky?
Když se setkáte se zahraničními piloty nebo s válečnými veterány, zjistíte, že ti lidé jsou hodně podobní, protože dělají stejnou věc. Pravda, někteří převyšují průměr, ale ve všech oborech je někdo lepší.

Co bylo pro vás na létání nejkrásnější?
Létání mě pohltilo už jako malého kluka. V dospělosti 
to byla výzva, stále se učit něco nového. Systém byl dobrý a stále bylo kam postupovat, když člověk měl schopnosti.

STANISLAV JELÍNEK

Autor: Redakce

31.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Petr Weiss
5

Sexuolog Weiss půjde k soudu v říjnu. Hrozí mu trest až šest let vězení

Ilustrační foto.

Vyděrač, který obtěžoval ženu ze Světlé, skončil za mřížemi

Pálenice se teprve rozjíždí, slabší začátek zavinily třešně

Vysočina – Padesát. Tolik pěstitelských pálenic funguje na Vysočině podle statistiky Celního úřadu pro Kraj Vysočina. Většina z nich však sezonu teprve startuje. Může za to nedostatek třešní. Palírník Roman Koudela z Polné na Jihlavsku začne až v září.

Středeční nehoda na D1: Mladý řidič se nevěnoval řízení, a to ho stálo život

Vysočina - Dvacetiletý řidič se plně nevěnoval řízení, nezareagoval na vzniklou situaci, a to pro něj nakonec bylo osudné. Tragická nehoda se stala ve středu kolem půl páté odpoledne na 93,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. Ke středu dodávky a nákladního auta došlo v místě, kde se jen pár minut před tím odehrála jiná dopravní nehoda.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Śtáflova paleta v Havlíčkově Brodě má už číslo 26

Havlíčkův Brod – Akce s nejdelší tradicí. Každé léto se v Havlíčkově Brodě koná Štáflova paleta, týdenní setkání mladých výtvarníků. První ročník se uskutečnil už v roce 1991. Tenkrát sehnali hlavní organizátoři Štěpán Podešť a Tomáš Holenda jen pár zájemců, mezi nimiž nechyběl výtvarník Pavel Fiala nebo Daniel Koráb, dnes učitel gymnázia Havlíčkův Brod. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení