Oproti tomu třeba v Bystřici nad Pernštejnem bytové domy v minulosti ještě neprivatizovali.

Rozprodávat městské byty začali ve Žďáře nad Sázavou v roce 1996. Druhá privatizační vlna se odehrála v roce 1998, třetí v roce 2005 a čtvrtá v roce 2008.

Jenom na poslední vlně vydělal Žďár 200 milionů korun. Město vlastnilo k letošnímu 30. lednu celkem 679 bytů, převážná většina z nich se nachází na Stalingradě. Další přibližně jednu třetinu z bytového fondu tvoří byty v domech s pečovatelskou službou na Libušíně a v lokalitě u nádraží. Pět holobytů je pak v ulici Brněnská.

Jak uvedla Lenka Milfajtová ze žďárského majetkoprávního odboru, získané nájemné běžnou údržbu domu pokryje. „Na rekonstrukce a modernizace domů město vyčleňuje finanční prostředky ze svého rozpočtu a využívá možností získání dotací," poznamenala dále Milfajtová.

Velké Meziříčí momentálně disponuje 509 městskými byty. Nájemné, které získává od lidí, pokryje podle vyjádření Magdalény Kašparové, vedoucí tamního odboru správy majetkua bytů, náklady na údržbu. „Hospodaříme s mírným ziskem," konstatovala Kašparová.

Zájem o sociální byty není v Meziříčí příliš vysoký, nejčastějšími žadateli o bydlení v nich jsou rozvedené nebo svobodné matky s dětmi. Město nevlastní sociální byty jako takové. Pronajímá pouze dům s ubytovacími jednotkami, kde je společné sociální zařízení na poschodí a nájemné je oproti běžným bytům nižší. Každý žadatel musí podat žádost a splňovat podmínky pro přidělování bytů, které jsou zveřejněny na stránkách města.

Také Třebíč v současné době vlastní zhruba pět set bytů, z toho je 210 bytů v domech s pečovatelskou službou, většinu ze zbytku tvoří sociální byty.

Nájemné, které město z bytů získá, vrací zpět do domů formou oprav. „Pokud investujeme například do zateplení, jedná se již o prostředky mimo získané nájemné," uvedl Pavel Kraus, vedoucí třebíčského odboru správy majetku a investic města. V seznamu žadatelů v Třebíči vedouv současné době čtyřicet uchazečů o pronájem sociálního bytu. „Není to žádné dramatické číslo. Byty pronajímáme osobám v tíživé situaci," dodal Kraus.

Aktuálně stanovené nájemné za pronájem městských bytů v Havlíčkově Brodě pokryje výdaje na správu, běžnou údržbu a udržitelnost bytového fondu města. To v současnosti vlastní 796 bytů. Dle slov Václava Stejskala, tajemníka brodské radnice, poptávka po sociálním bydlení (jde o malometrážní byty s nízkým nájmem a malou zálohou na služby) převyšuje možnosti nabídky, neboť z celkového portfolia městských bytů uvedené požadavky splňuje pouze část bytového fondu.

„Sociální byt lze poskytnout jednotlivcům, párům či rodinám, které mají objektivně ztížené podmínky přístupu pro získání běžného nájemního bytu," podotkl Stejskal s tím, že sociální bydlení slouží ke stabilizaci životní situace a do-časnému zajištění bydlení.

Jak už bylo uvedeno, bystřická radnice – na rozdíl od dalších měst na Žďársku – své bytové domy, v nichž je celkem 1 847 bytů, v minulosti neprivatizovala. Domy v sídlištích jsou opravovány postupně. Po dokončení sídliště 2 ještě zbývá zrevitalizovat některé bytové domy v lokalitách Voldán a Černý vršek.

Krajské město Vysočiny Jihlava má 850 městských bytů, dvacet z nich je pro osoby v nepříznivé sociální nebo životní situaci. „Aktuálně je několik těchto bytů volných," poznamenal tiskový mluvčí magistrátu Radek Tulis. Se získáním takového bydlení pomáhá lidem jihlavská Charita. Zájem o sociální byty je však i v Jihlavě minimální.

Důvodem jsou i přísné podmínky, které musí žadatelé splnit. „O sociálních bytech, které nabízí město, víme, ale v poslední době o ně lidé nejeví zájem. Žadatelé musí být vůči Jihlavě absolutně bezdlužní," uvedla vedoucí Terénních programů SOVY jihlavské Charity Eva Nováková. To znamená, že vůči žadateli nemá město žádné pohledávky po splatnosti, například za komunální odpad, poplatky za psa či pokuty. „Další podmínkou je trvalé bydliště všech členů rodiny po dobu tří let v Jihlavě a to je kámen úrazu," dodala Nováková.

Výhodou sociálních bytů je levnější nájemné oproti městským bytům, kde výše poplatku za bydlení je srovnatelná s komerční činží. Také čekací doba na sociální byty je mnohem kratší. Noví nájemníci se mohou nastěhovat do tří až čtyř měsíců po podání žádosti. Jihlava nabízí také patnáct bezbariérových bytů, které jsou aktuálně plně obsazené.

V městských bytech mohou bydlet také zaměstnanci velkých jihlavských firem a institucí. O byty pro své zaměstnance žádá například Nemocnice Jihlava, Dopravní podnik a další. Radnice má uzavřenou smlouvu i se společností Bosch Diesel. Této firmě poskytuje osmnáct bytů. „Rada města rozhoduje na základě návrhu firmy o uzavření smlouvy s konkrétním zaměstnancem. Víme tedy, kdo v bytech bydlí," doplnil Tulis.

Počet městských bytů.Zdroj: Deník