Malý samec se narodil 10. května dvanáctileté matce Jituši. Ta ho zatím úzkostlivě střeží v porodním boxu ve vnitřní části svého výběhu v expozici Himálaj. Irbisí kluk se má ale čile k světu, rychle roste a nebude trvat dlouho, kdy začne chodit ven za bedlivého hlídání svojí mámy.

„Zoo Jihlava je v současnosti nejúspěšnější v chovu těchto vzácných kočkovitých šelem v České a Slovenské republice. Společně s letošním malým samcem jde již o 19. úspěšný odchov irbisů v naší zoo." sdělila s radostným úsměvem ředitelka jihlavské zoo Eliška Kubíková.

Irbis (Uncia uncia) je velká kočkovitá šelma v současnosti řazená do nejbližšího příbuzenstva tygrů. Dospělí jedinci měří i s ocasem kolem dvou metrů a váží kolem 60 kilogramů. Ze všech koček má irbis nejdelší ocas, který je skoro tak dlouhý jako tělo s hlavou. Díky dlouhému ocasu, dlouhým nohám a velké síle dokáže irbis skočit nejdál ze všech savců, až do délky patnácti metrů. Irbisové navíc výborně šplhají po stromech i po skalách a výborně skáčou i do výšky.

Nápadná je na irbisech i velice hustá a dlouhá srst šedobílé barvy s tmavými skvrnami. Ta jim umožňuje přežít naprosto extrémní zimy, i horká suchá léta. Irbisové totiž žijí v pohoří Himálaj a přilehlých vysokých horách střední Asie. V létě vystupuje do nadmořské výšky až 5500 metrů nad mořem, v zimě sestupuje podle potřeby trochu níž. Nejčastější kořistí irbisů jsou hlavně různí kozorožci, ovce, kamzíci, nebo svišti.

V současnosti je irbis ohrožen vyhubením zejména ztrátou přirozeného prostředí a také nelegálním lovem kvůli kožešině.