VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obchodní vztahy s Ruskem se zadrhávají

Třebíčsko, Vysočina - Už bezmála půl druhého roku platí sankce, jimiž se Evropská unie snaží postihnout Ruskou federaci za její účast na ukrajinské krizi. Spolu s odvetným ruským embargem na některé západní zboží a s také spolu s výrazným poklesem kurzu rublu vůči západním měnám to pro mnohé české firmy znamenalo významný zásah do jejich plánů.

13.12.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační snímek.Foto: Deník

„Důsledky sankcí a embarga postihly zejména některé na Rusko zaměřené strojírenské firmy, ale třeba i výrobce potravin nebo stavebníky," uvedl předseda představenstva Krajské hospodářské komory Jaroslav Huňáček.

Motory pro drony?

Evropské sankce pravděpodobně neskončí ani v lednu a lze očekávat, že bude definitivně stvrzeno jejich prodloužení. Týkají se zejména finančních trhů, zbraní a technologií pro ropný průmysl. Zahrnují však také zařízení takzvaného dvojího užití, tedy stroje, které lze použít také pro vojenské účely.

„Sankce na nás doléhají. Já budu velmi rád, pokud se co nejdříve zmírní nebo skončí, abychom mohli normálně fungovat," apeloval v létě na premiéra Bohuslava Sobotku Milan Macholán, generální ředitel První brněnské strojírny ve Velké Bíteši.

Strojírna podniká v přesném strojírenství, specializuje se na točivé stroje pro řadu oborů. Jako jediná v Česku vyvíjí a vyrábí motory pro malé letouny a vrtulníky tedy pro vojensky využitelné stroje. „Rusko je pro nás největší trh a je to důležitá část našeho výrobního programu," řekl po zavedení sankcí Macholán.

Ztracené zakázky se strojírna snaží získat jinak. Firma například investovala do rozšíření své slévárny a tento provoz se řadí mezi nejmodernější svého druhu v Evropě. Díky investicím se zvyšuje také její konkurenceschopnost. „Dá se říci, že dneska už v České republice nemáme konkurenci," uvedl Macholán. Slévárna První brněnské na trhu soupeří kupříkladu s významnými britskými a francouzskými výrobci.

Došly peníze

Problémy zaznamenala v důsledku hospodářských turbulencí v Rusku také společnost Tedom. Ta vyrábí na Třebíčsku kogenerační jednotky, tedy stroje pro souběžnou výrobu elektrické energie a tepla. „Samotné sankce přímo nepociťujeme, protože drtivou většinu zakázek řešíme se soukromými firmami, na které se sankce nevztahují," popsal mluvčí firmy Vlado Murár. „Co nás trápí více, to je kurz rublu, jehož devalvace prodražuje ruským zákazníkům naše zboží," doplnil Murár.

Ruská měna klesla v důsledku sankcí a vývoje na Ukrajině bezmála na polovinu své hodnoty; na jedno euro dříve stačilo pětačtyřicet rublů, v současnosti je třeba kolem pětasedmdesáti rublů. „Dalším problémem je dostupnost financování pro ruské zákazníky vzhledem k nízké likviditě bank. Jinými slovy: Rusové se těžko dostávají k eurům a dolarům," doplnil Murár.

Tedom dodal na ruský trh první kogenerační jednotku už před osmnácti lety. „Už v roce 2007 tvořil ruský trh více než polovinu celkového exportu kogeneračních jednotek, což znamenalo přes pět set milionů korun," uvedl Murár.

O dva roky později však vývoz do Ruska téměř zastavila hospodářská krize. „Poptávka znovu ožila před třemi roky a vloni se prodej vyšplhal ke dvěma stům milionům. Bohužel následující události, především hospodářské sankce, snížení cen ropy a propad kurzu rublu toto oživení utlumily, takže letošní prodej bude činit jen kolem pětaosmdesáti milionů," vysvětlil Murár.

V branži podle něj navíc zhoustl konkurenční boj, výrobci se snaží získat alespoň nějaké zakázky a je velký tlak na cenu. „I přes tyto zhoršené podmínky se nám v Rusku podařilo v poslední době realizovat několik zakázek. Nejzajímavější z nich je asi dodávka sedmi jednotek o elektrickém výkonu čtrnáct megawattů pro cementárnu nedaleko Penzy," doplnil Murár

Kogenerační jednotky zásobují továrnu ležící asi sedm set kilometrů na jihozápad od Moskvy elektřinou, teplo z nich je pak využito pro vytápění a zpracování vápence při výrobě cementu.

Stavby váznou

Přímo na ruských stavbách se však nyní mnoho cementu nespotřebuje. Kvůli sankcím a slabému rublu je v útlumu také tento obor. „Situace na ruském trhu je v současné době velmi složitá. Vypadá to, že budeme muset svoje aktivity a kapacity v Rusku částečně omezit a přesunout do jiných teritorií," říká Josef Noha, výrobní ředitel Divize export pro Ruskou federaci v jihlavské stavební společnosti PSJ.

I pro stavebníky je klíčové to, že se jejich zákazníci hůř dostávají k penězům. „Při dnešním kurzu rublu mají ruští investoři velké problémy s tím, aby spláceli úvěry. Často jsou nuceni jednat s exportní bankou o restrukturalizaci svých úvěrů. Banky dnes vědí, že některé úvěry budou splatitelné až v delším časovém úseku, než předpokládaly," upřesnil Josef Noha z firmy PSJ.

Ta se na zahraničí orientovala od začátku své existence a holding firem kolem značky PSJ se během pětadvaceti let stal jedním z největších uskupení svého druhu v Evropě. „Na začátku devadesátých let jsme působili zejména v Německu, ale po zpřísnění podmínek pro pracovní povolení jsme vyrazili na Východ," vzpomíná Noha.

Firma postavila dětskou nemocnici na západní Sibiři a několik menších staveb, ale opravdové oživení přišlo až před deseti lety. „Dokončili jsme výstavního pavilon v Petrohradu a objevily se vyhlídky na další kontrakty. Když se v roce 2009 naplno projevila hospodářská krize v českém stavebnictví, rozhodli jsme se to kompenzovat koncentrací na zakázky v zahraniční, zejména pak v Ruské federaci," popsal Noha s tím, že se zahraniční zakázky dlouhodobě podílejí na obratu akciové společnosti PSJ asi šedesáti procenty.

Velké akce končí

Před čtyřmi lety dokončili stavebníci z Jihlavy gigantické obchodní a zábavní centrum za sto dvacet milionů eur v Rjazani. V roce 2012 pak firma v ruském Tambově dokončila obchodní komplex Bravo City, o rok později to byl obchodně administrativního komplex v Adleru, hypermarket v Rjazani a multifunkční komplex Torgovyj Kvartal v Soči.

„Vloni jsme předali úvodní fázi bytového komplexu Megapolis v Kazani, energocentrum pro potřeby ruského přístavu Olya u Astrachaně, letos to bylo obchodní a zábavní centrum Něbo v Nižném Novgorodu a úvodní etapa realizace výrobní haly firmy Kronospan v Ufě," popsal Noha.

Vůbec největší zakázku dokončil holding PSJ předloni v květnu, kdy předal firmě Kalevala závod na výrobu dřevěných desek u Petrozavodsku. „Za více než sto padesát milionů eur zde během dvou let vznikl jeden z nejmodernějších závodů tohoto druhu nejen v Ruské federaci, ale i v Evropě. Součástí kontraktu byla dodávka kompletní technologie," popsal Noha s tím, že momentálně firma v Rusku staví závod Branorus v Kstovu a také terminál letiště Strigino v Nižném Novgorodu.

„Pro obchod jsou nyní východní trhy nepříznivé, takže se exportéři musí zaměřit jinam, a myslím, že se jim to vesměs daří. Významným pomocníkem je naše centrální banka, která drží kurz koruny tak, aby byl export snazší," soudí šéf krajské hospodářské komory Jaroslav Huňáček.

Autor: Stanislav Caha, ČTK

13.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Adam Hurych, Havlíčkův Brod, 4.8. 2017, 3 470 g
8

Právě se narodili. Podívejte se

Jak reklamovat koupený dům či byt

Vzala stopařku a přišla o pěněženku

Havlíčkův Brod - Brodští policisté vyšetřují případ krádeže, kterou má zřejmě na svědomí dosud neznámá stopařka. K incidentu mělo dojít ve čtvrtek 17. srpna.

Tvrdohlavě kráčím proti proudu

Žďár nad Sázavou /ROZHOVOR/ – Ještě během vysoké školy začala rodačka ze Žďáru nad Sázavou Michaela Horáková (25) budovat své sny, oprostila se od stereotypní společnosti a založila vlastní architektonické studio. K tomu přišla tento rok s vlastní módní značkou Mishe.

Dobrohostov opět naservíroval porci dobré muziky

Dobrohostov - Magické prostředí letního parketu v Dobrohostově opět přivítalo festival Stock Dobrohostov. Největší přehlídka regionálních kapel z Vysočiny přinesla nadupaný program a dobrou atmosféru. Tahouny letošního ročníku byly kapely Krausberry, Morava nebo Šohajka.

OBRAZEM: Úroda na Sádku je nejlepší za pět let. Suchu navzdory

Vysočina /ROZHOVOR/ – V nejzápadnější a nejvýše položené viniční trati Znojemské podoblasti právě dozrávají hrozny. Pro vinaře Lubomíra Lampíře z Vinařství Sádek u Kojetic a jeho spolupracovníky tím začíná jedno z nejnáročnějších období. Hrozny ze Sádku i z ciziny se začnou měnit v burčák a následně i ve víno. Vedla k tomu náročná sezona, která nejspíš přinese výjimečnou úrodu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení