VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Plot v Maďarsku pomohl, říká policista Švarc

Jihlava – Čtrnáct převaděčů, kteří se pokusili nelegálně přepravit na šedesát uprchlíků, dopadli během takzvané uprchlické krize cizinečtí policisté z Vysočiny.

24.5.2016
SDÍLEJ:

Jednapadesátiletý policista byl v roce 2008 jmenován vedoucím Inspektorátu cizinecké policie Jihlava, který spadal pod oblastní ředitelství v Brně. Po reorganizaci v roce 2011 se stal vedoucím cizinecké policie na Vysočině.Foto: Deník/Libor Plíhal

Šlo o lidi ze zemí Evropské unie, ale i o lidi původem ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, Íránu, Pákistánu či Turecka. „Většina z nich už byla soudy na Vysočině odsouzena v super rychlém řízení během osmačtyřiceti hodin. Výsledkem bylo vyhoštění ze země až na pět let. Někteří z nich navíc přišli rozhodnutím soudu o auta, v nichž uprchlíky převáželi," říká Leoš Švarc, šéf cizineckých policistů na Vysočině.

Předpokládám, že dopadení čtrnácti převaděčů během jediného roku, vlastně měsíců, je pro vás extrémní jev…
Je to tak. Do té doby jsme měli tak jeden případ za dva roky. Ten nárůst je obrovský a souvisí se zvýšeným počtem migrantů, kteří se v loňském roce snažili přes naše území dostat dál na západ.

Jak převaděčství fungovalo?
Lze to rozdělit na dvě skupiny převaděčů. První jsou státní příslušníci států Evropské unie, jako jsou Maďaři, Poláci, Rakušani a Švédové. Další skupinou jsou lidé, kteří jsou také státní příslušníci některého ze států Unie, ale původem pocházejí ze třetích zemí, nebo získali některé z pobytových oprávnění ve Švédsku, Německu, Itálii a Norsku. Jejich snahou je především využít své vlastní zkušenosti s nelegálním příchodem a pomoci tak migrantům či svým rodinným příslušníkům. Tito lidé se kontaktovali s běženci v těch zemích, kde žádali o azyl, a pak je převáželi.

Převaděči byli zároveň řidiči?
Ano. Bylo to jako hledání jehly v kupce sena, protože měli auta opatřena registračními značkami zemí Unie, a těch po našich silnicích jezdí velké množství. Zaměřovali jsme se především na dálnici D1 a silnici číslo 38 z Vídně na Jihlavu.

Byl to pro ně výhodný byznys?
Dělali to převážně za úplatu, ale nepodařilo se nám to prokázat.

Dá se odhadnout, kolik převaděčů se v té době na našem území pohybovalo?
To se dá jen těžko odhadnout. Myslím si, že jich tu bylo víc. Je jasné, že ve chvíli, kdy jsme zachytili auto s převaděčem a migranty, museli jsme síly a prostředky stáhnout k tomuto případu, a ti pak zase chybí v terénu. Zpracování takového případu trvá také s odsouzením osmačtyřicet hodin. Máme také poznatky, že před autem, které veze běžence, jede ještě takzvaný předvoj, který dává autům za ním informace o pohybu policejních hlídek.

Jak se chovali převaděči, když byli odhalení?
Neměli jsme případ, že by nechtěli komunikovat či by byli nějak agresivní. Totéž platí i pro samotné migranty, kteří cítili potřebu dostat se do Německa a věřili tomu, že se tam dostanou.

Jak to bylo s tlumočníky. Měli jste jich dostatek při takovém náporu migrantů?
To byl jeden z problémů, který jsme museli řešit za pochodu. Na tlumočníka jsme čekali i deset dvanáct hodin. Máme nakontaktováno několik tlumočníků a všichni byli vytíženi. Navíc největší nápor byl v době dovolených.

Takže měli u sebe dost peněz?
Převážná část běženců byli lidé, kteří byli takzvanými ekonomickými migranty. Setkali jsme se ale také s lidmi, kteří u sebe měli obrazové záznamy přímo ze své vlasti sužované válkou, během níž přišli o své příbuzné. Byly to hodně tragické obrázky. Na těchto lidech bylo patrné, že utíkali před válkou.

Většina migrantů ale cestovala samostatně…
Je to tak. Využívali k tomu různé způsoby dopravy a navigační aplikace v mobilních telefonech. Velký počet běženců se nám podařilo zadržet v osobních autech i mezinárodních autobusových linkách. Dokonce jsme zjistili, že někteří migranti využili k nelegálnímu transitu přes naše území taxislužbu z Rakouska a Polska. Někteří si domluvili odvoz za sto euro přes internet. Velké množství pak cestovalo vlakem. Nejvíce zadržených bylo na železničním hraničním přechodu v Břeclavi. Své lidi jsme totiž měli i na některých hraničních přechodech. To trvalo až do 19. prosince, kdy jsme z toho byli vyjmuti, ale pro Brno a České Budějovice to platí dodnes.

Využívali běženci skrýší?
Cestovali volně, ve skrýších jsme neměli nikoho. Měli zakoupené jízdenky a byli si vědomi, že cestují nelegálně. Spíše doufali, že projdou naším kontrolním sítem. Během kontrol jsme nenarazili ani na člověka, který by spáchal nějaký trestný čin. Ve třech případech jsme pouze odhalili padělky cestovního pasu Sýrie, řidičského a občanského průkazu Itálie. Tito lidé se nám snažili zastřít sovou pravou totožnost, protože nechtěli, aby vyšlo najevo, že už jsou žadateli o azyl v Unii.

Čím si vysvětlujete, že počet nelegálních migrantů v loňském roce během dvou týdnů tak rapidně poklesl?
Domnívám se, že to bylo způsobeno politikou sousedních států. Velký vliv zřejmě mělo to, že Maďarsko a další státy začaly na svých hranicích stavět ploty.

Bylo by vhodné znovu obnovit kontroly na hranicích?
Určitě by nám to pomohlo. Zboží, které cestuje, se dá monitorovat dobře, ale sledovat člověka, který se snaží na území republiky dostat nelegálně, tak snadné není. Rozhodně nejsem zastáncem nějakého sledování, ale určitá registrace lidí, kteří překračují hranice, by být měla. Dublinský systém kontrol je funkční, ale není postaven na tak obrovskou migrační vlnu, jakou jsme zažili loni. Potřeba by bylo i navýšení počtu policistů. Na konci loňského roku jsme dostali další tabulková místa, ale pro ještě lepší kontrolu je to stále málo.

Autor: Roman Martínek

24.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Vzala stopařku a přišla o pěněženku

Michaela Horáková začala budovat své sny, oprostila se od stereotypní společnosti a založila vlastní architektonické studio. K tomu přišla tento rok s vlastní módní značkou Mishe.
25

Tvrdohlavě kráčím proti proudu

Dobrohostov opět naservíroval porci dobré muziky

Dobrohostov - Magické prostředí letního parketu v Dobrohostově opět přivítalo festival Stock Dobrohostov. Největší přehlídka regionálních kapel z Vysočiny přinesla nadupaný program a dobrou atmosféru. Tahouny letošního ročníku byly kapely Krausberry, Morava nebo Šohajka.

OBRAZEM: Úroda na Sádku je nejlepší za pět let. Suchu navzdory

Vysočina /ROZHOVOR/ – V nejzápadnější a nejvýše položené viniční trati Znojemské podoblasti právě dozrávají hrozny. Pro vinaře Lubomíra Lampíře z Vinařství Sádek u Kojetic a jeho spolupracovníky tím začíná jedno z nejnáročnějších období. Hrozny ze Sádku i z ciziny se začnou měnit v burčák a následně i ve víno. Vedla k tomu náročná sezona, která nejspíš přinese výjimečnou úrodu.

OBRAZEM: Krucemburk láká na výstavu květin

Krucemburk - Po dvou letech opět rozkvetly reprezentační prostory Úřadu městyse Krucemburk. Spolek zahrádkářů zde po celý víkend 19. a 20. srpna pořádá tradiční výstavu květin. Výstava je milovníkům kvetoucí krásy zpřístupněna vždy v době od 9 do 17 hodin.

Zloděj si do firmy došel pro nářadí

Světlá nad Sázavou – Případ krádeže nářadí k pracovnímu stroji prošetřují policisté z obvodního oddělení ve Světlé nad Sázavou. Ke krádeži došlo někdy v době mezi 7. a 15. srpnem v obci Příseka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení