Mezi těmi, které jsou momentálně aktuální, patří otázka kvót pro uprchlíky. Obě země je odsoudily.

„V Poslanecké sněmovně jsme toto téma již diskutovali a i zde se ukázalo, že obě země mají na tuto záležitost stejný názor. Zásadně odmítáme to, aby otázka uprchlíků byla řešena formou povinných kvót, které by diktovala Evropská komise," uvedl předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PS PČR) Jan Hamáček.

„Chceme, aby byla pomoc na principu dobrovolnosti. Kvóty jsou řešením následku, ale pokud k tomuto tématu chceme přistoupit seriózně, je třeba řešit příčinu. Tou je obchod s lidmi. Evropská unie by měla lépe strážit svou jižní hranici a v případě potřeby využít policejní a vojenské složky," dodal Hamáček.

Národní rada Slovenské republiky se bude otázkami kvót zabývat na dnešním zasedání. „Máme připravené usnesení, ve kterém odmítneme kvóty a přihlásíme se k určité formě pomoci na bázi dobrovolnosti. Uvědomujeme si solidaritu se zeměmi, které tomuto problému čelí," připojil se ke shodě předseda slovenské Národní rady Peter Pellegrini.

Ten připomněl nedávný incident v Bratislavě, který musela uklidňovat policie. Protesty proti migrantům vygradovaly v projevy rasismu a xenofobie. „Každý má nárok na to, aby vyjádřil svůj názor. Ale je třeba ho vyjadřovat standardním a kultivovaným způsobem," poznamenal Pellegrini.

Hamáček k tomu dodal, že mezi demonstranty bylo zatčeno také šedesát českých občanů. „Je ostuda, že se i Češi přidávají k takovým projevům," přitakal Hamáček.

Vedle otázky imigrantů, která je v současné době asi nejpalčivější, přišel na řadu také vývoj situace na Balkáně. Předsedové obou stran se shodli, že se se zástupci Srbska a Černé Hory setkají a projednají možnost vstupu do Evropské unie a do vojenské aliance NATO. „Chceme nabídnout zkušenosti z integračního procesu," uvedl Pellegrini.

Na zasedání v Třešti došlo také na pomyslné předání žezla v předsednictví Visegrádské skupiny. Do června ji předsedá Slovenská republika, od července ji střídá Česká republika.

Jedním z dalších témat bylo také posílení rolí národních parlamentů v rámci Evropské unie. Podle předsedů z obou zemí je třeba, aby země nebyly pouze pasivním příjemcem nařízení z Bruselu, jak tomu často bývá.