Město se rozhodlo podat odvolání po rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově, který určil, že pozemky patří státu, a mají být tedy v rámci církevních restitucí vydány Arcibiskupství pražskému.

Úsilí zvrátit nepříznivý verdikt prvoinstančního soudu gradovalo v závěru minulého týdne. „Ve čtvrtek zastupitelé na mimořádně svolaném zasedání odvolání proti rozsudku jednomyslně schválili, v pátek jsme odvolání připravili a podali s právním zástupcem, který v této věci Červenou Řečici zastupuje," potvrdila nejnovější vývoj červenořečická starostka Zdeň᠆ka Bečková (SNK ED).
Rozsudek, že pozemky o výměře 40 136 metrů čtverečních patří České republice, padl letos 12. ledna. „Nečekala jsem, že to dopadne tak, že o pozemky rozhodnutím soudu přijdeme," vrátila se k rozhodnutí z první poloviny ledna červenořečická starostka.
Ještě větší šok zažila loni v polovině dubna, když se dozvěděla o žalobě.

Žaloba spočívala v tom, že pozemky v katastru Červené Řečice v lokalitě mezi fotbalovým hřištěm a městským hřbitovem mají připadnout státu, který by je následně v rámci církevních restitucí vydal Arcibiskupství pražskému. „Ta informace o žalobě mě šokovala, bylo to velké rozčarování. Dlouhé roky jsme měli za to, že pozemky patří městu, nepanovaly kolem toho žádné spory," vracela se Bečková o deset měsíců zpátky.

Pro výklad ze strany červenořečické radnice byl klíčový zákon číslo 172 z roku 1991 o převodu majetku na obce. Právě na základě tohoto zákona považovali v Červené Řečici pozemky mezi fotbalovým hřištěm a městským hřbitovem za obecní.

Domnělé vlastnictví nezpochybnila ani následná norma s takzvaným blokačním paragrafem. Ten měl omezit nakládání s pozemky, které se později měly stát předmětem církevních restitucí. „Blokace se na tyto pozemky nevztahovala," potvrdila Bečková.
Slova jako „církevní majetek", „blokace" nebo „restituce" se v Červené Řečici skloňovala po listopadu opakovaně.

V nejmenším městě na Pelhřimovsku dobře znali svoji historii, věděli, že před nástupem komunistů právě Arcibiskupství pražské vlastnilo v Červené Řečici nejen zámek, ale pole a lesy a že bylo vlastníkem zásadním.

Z výpisů z dobových pozemkových knih věděli i to, že rovněž pozemek mezi fotbalovým hřištěm a městským hřbitovem patřil před únorem 1948 církvi.

Při naplňování zákona o převodu majetku na obce na počátku devadesátých let minulého století už církev jako oprávněný restituent těchto pozemků podle červenořečické radnice ve hře nebyla.

Potvrzení vlastnictví ve prospěch města pak definitivně přišlo v roce 2005. „Tehdy jsme zjistili, že zmíněné pozemky nemáme v katastru nemovitostí zapsané jako majetek města, a tak jsme je nechali zapsat. Nevznikl kolem toho žádný problém, žádný spor, žádné omezení. Od tohoto okamžiku jsme tak měli tyto pozemky zapsané na listu vlastnictví," připomněla další událost červenořečická starostka. „Pozemky byly zapsané bez jakéhokoliv omezení," zdůraznila.

Bečková současně připomněla, že město dlouhodobě podporovalo majetkové vyrovnání, neboť nedořešené církevní restituce na desetiletí zastavily rozvoj města. „Než jsme získali tři hektary pozemků na bytovou výstavbu na jiném okraji města od soukromého vlastníka, tak to trvalo deset let. Šlo o jeden z mála pozemků, který nebyl zablokován kvůli nedořešeným církevním restitucím, což jeho vlastník věděl. I to se na rozvoji Červené Řečice podepsalo," popsala jednu z průvodních nepříjemných zkušeností starostka města.

Soud i jednání

Také pozemky, o něž se město ještě bude soudit, měly přinejmenším z části sloužit k bytové výstavbě. „Zájem o stavební parcely v Červené Řečici stále je. Menší polovina těch pozemků je už nyní v územním plánu určena na bytovou výstavbu, o využití jejich druhé části, kde je v současnosti pole, zatím nebylo definitivně rozhodnuto," přiblížila záměry radnice Bečková.

Červenořečická radnice se nyní bude o pozemky přetahovat s Arcibiskupstvím pražským u soudu, současně s jeho představiteli bude jednat. Ještě předtím než město podalo proti rozsudku z 12. ledna odvolání, vyvolalo arcibiskupství schůzku, která se uskuteční v pátek 19. února. „Nevím, o čem přesně s námi chtějí zástupci arcibiskupství jednat, ale doufám, že nečekaný soudní spor naše vzájemné vztahy zásadně nezhorší," odhadovala Bečková.

Arcibiskupství pražské se k zaslaným dotazům v původně domluveném termínu nevyjádřilo. Na stránkách aktuálního měsíčníku arcibiskupství je k církevním restitucím uvedeno, že s ohledem na časovou tíseň při rozhodování pozemkových úřadů došlo k dohodě, z níž vyplynulo, že proces původního církevního majetku nebyl dokončen loni a složitější případy se tak budou řešit ještě tento rok.

Současně je v měsíčníku zmínka, že Arcibiskupství pražské zároveň vyhledalo případy, kde existuje podezření, že došlo k porušení takzvaného blokačního paragrafu. Jednat by se mělo o 1 536 parcel, část z nich se arcibiskupství rozhodlo vymáhat soudní cestou.
To by mohl být i případ pozemků v Červené Řečici.