VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Senožatští pedagogové se učí pracovat s mladými běženci

Senožaty – První odborníci 
na Pelhřimovsku už nabírají osobní zkušenosti z práce s běženci, kteří v rámci současné migrantské vlny putují napříč Evropou. Dětským domovem Senožaty už v minulých dnech prošli chlapci, kteří na území České republiky dorazili se skupinami uprchlíků z Afghánistánu a Sýrie.

6.9.2015
SDÍLEJ:

Chlapci z Afghánistánu a Sýrie ve věku kolem patnácti let chtějí do Německa.Foto: Ilustrační foto: Deník/Ludmila Korešová

Premiéroví dva mladí migranti přišli do senožatského dětského domova v neděli 30. srpna na základě rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dětí a mládeže. Dětský domov Senožaty, jako jedno ze dvou zařízení tohoto typu na Vysočině, disponuje osmi takzvanými krizovými lůžky. Ta byla v neděli poprvé v historii poskytnuta dvojici chlapců
z Afghánistánu. „Oběma bylo kolem čtrnácti patnácti let, byli to bratři. Vzhledem k používání jiného kalendáře jsme ani přesně nedokázali zjistit, kdy se narodili," popsala nečekanou zkušenost ředitelka Dětského Domova Senožaty Martina Buchalová Horská.

Oba chlapci putovali do dětského domova proto, že ve skupině migrantů nepřišli do Česka s rodiči ani s jinými blízkými příbuznými. Podle všeho rodiče zatím zůstali 
v Afghánistánu, synové měli dojít do Německa, a tam požádat o azyl. „Chtějí do Německa, mají u sebe vlastně jen mobilní telefony a peníze," tlumočila základní cíl a nejspíš i úkol 
z původní vlasti mladých běženců ředitelka domova.

Ti z umístění do dětského domova nejspíš neměli žádnou radost, dvakrát během krátké doby utekli. „Poprvé je policisté zadrželi v Humpolci a vrátili k nám do domova, podruhé už se je nikde nalézt nepodařilo," přiblížila zkušenost s prvními dvěma mladíky Buchalová Horská.

V úterý večer skončili 
v Dětském domově Senožaty další dva mladí běženci. Ti měli původně jít do Dětského domova v Nové Vsi u Chotěboře, ten je ale kvůli naplněné kapacitě odmítl.
Chlapcům ze Sýrie je také kolem patnácti let a rovněž už za sebou mají jeden nezdařený útěk a návrat do senožatského dětského domova za asistence policie. „Nedržíme je za mřížemi nebo pod zámkem, neomezujeme jejich pohyb, naopak jim nabízíme střechu nad hlavou, stravu, možnost vykoupat se," popsala režim mladých migrantů umístěných dočasně v dětském domově ředitelka zařízení.

Všichni čtyři mladí běženci, kteří se minulou neděli dostali do Senožat, absolvovali lékařskou prohlídku, takže by po zdravotní stránce měli být 
v pořádku. „Kvůli této nové zkušenosti jsme v kontaktu 
s hygienickou stanicí, na všech těch chlapcích bylo patrné, že byli dlouho na cestě
a bez základní hygieny," doplnila poznatky ředitelka.

Co bude s mladými migranty dál, než si je vyzvednou rodiny, nikdo dobře neví. Zařízení typu senožatského dětského domova nemá s řešením zcela nové situace žádné zkušenosti. Už po několika dnech je patrné, že práce s těmito dětmi se vymyká veškerým zkušenostem senožatských pedagogů. „Praxe ukazuje, že na tento důsledek uprchlické krize vůbec nejsme připraveni. Odbor školství Krajského úřadu Kraje Vysočina, který je naším zřizovatelem, se nám v řešení těchto nových problémů snaží pomoci, ale zkušenosti nemáme nikdo," prohlásila Buchalová Horská.

Podle informace z hejtmanství jsou zařízení zřizovaná Krajem Vysočina s kapacitami pro okamžitou pomoc připravena na poskytnutí zázemí. „I přesto, že předpisově
a organizačně jsou zařízení připravena, jsou pro ně okolnosti těchto specifických situací nové," poznamenala mluvčí Krajského úřadu Kraje Vysočina Jitka Svatošová.

Pokud bude umísťování mladých migrantů do dětského domova pokračovat, potřebovalo by zařízení v první řadě tlumočníky. „Žádný 
z chlapců, kteří k nám už přišli, neuměl ani anglicky. Zatím se dorozumíváme rukama, nohama a za pomoci googlu," popsala zkušenosti ředitelka.

I když si zatím nepovídají, kontakt se stálými klienty, kteří žijí v dětském domově, na mladé běžence působí pozitivně. „Naše děti se jim snaží pomoci, myslím, že ti chlapci už nejsou tak vystrašení jako na počátku," doplnila ředitelka Buchalová Horská, která už musela začít řešit zcela nečekané úkoly. „Třeba kolik lidí dát do služby," naznačila.

Stát se k problému, který řeší pedagogové na Vysočině doslova za pochodu, zatím staví konstruktivně. „Dostali jsme nabídku, že stát uhradí náklady, které s mladými migranty budeme mít," dodala Buchalová Horská.

Přímo v Senožatech se o migrantech umístěných ve zdejším dětském domově zatím nemluví. „Mám zatím jen neúplné zprávy, podle nich by tady měli pobývat krátce. Urči-
tě si s ředitelkou domova budeme vyměňovat zkušenosti 
o příchodu dalších běženců, budu informovat veřejnost," naznačil nejbližší kroky starosta Senožat Zdeněk Vaněk.

Autor: Jiří Jíra

6.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Vyděrač, který obtěžoval ženu ze Světlé, skončil za mřížemi

Stonařovská palírna má práci už od července. Pálí zde všechno možné, nejvíce však jablka, švestky, meruňky, hrušky a třešně. Pokud se ovšem urodí.

Pálenice se teprve rozjíždí, slabší začátek zavinily třešně

Středeční nehoda na D1: Mladý řidič se nevěnoval řízení, a to ho stálo život

Vysočina - Dvacetiletý řidič se plně nevěnoval řízení, nezareagoval na vzniklou situaci, a to pro něj nakonec bylo osudné. Tragická nehoda se stala ve středu kolem půl páté odpoledne na 93,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. Ke středu dodávky a nákladního auta došlo v místě, kde se jen pár minut před tím odehrála jiná dopravní nehoda.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Śtáflova paleta v Havlíčkově Brodě má už číslo 26

Havlíčkův Brod – Akce s nejdelší tradicí. Každé léto se v Havlíčkově Brodě koná Štáflova paleta, týdenní setkání mladých výtvarníků. První ročník se uskutečnil už v roce 1991. Tenkrát sehnali hlavní organizátoři Štěpán Podešť a Tomáš Holenda jen pár zájemců, mezi nimiž nechyběl výtvarník Pavel Fiala nebo Daniel Koráb, dnes učitel gymnázia Havlíčkův Brod. 

Ekologové zkoumají, jaký vliv na přírodu by měla cyklostezka přes Stvořidla

Světlá nad Sázavou – Milovníci cykloturistiky a malebných zákoutí řeky Sázavy by se mohli dočkat cyklostezky, která by propojila Ledeč nad Sázavou se Světlou. Stezka by vedla přes Stvořidla a nesla jméno, které je se Sázavou neodmyslitelně spjato. Cyklostezka Jaroslava Foglara. V místech, kde by cyklostezka mohla stát, v současnosti probíhá odborný výzkum. Znalci zjišťují, jaký dopad by cyklostezka měla na zdejší faunu i flóru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení