VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Školáci a nebožtíci – noční můry radních v roce 1869

Jihlava – Hola, hola, škola volá! Nezničitelná formulka platí koncem prázdnin stejně jako v únoru.

22.10.2016
SDÍLEJ:

Tak to bylo. Stará budova hlavní školy v Brněnské ulici zřejmě dlouho před rokem 1892. Na jejím místě vyrostla nová budova. Foto: archiv Stanislava Jelínka

„Před školou není úniku, jen o prázdninách nebo zásahem osudu!" bědují žáci 
a studenti všeho druhu. Zároveň se radují, že Vánoce a všemožné prázdniny nejsou až tak daleko, a pak se uvidí. Navíc v chladném počasí víc hřeje dušičku žhnoucí uhlík těšení na nové prázdniny. Ano, prázdniny budou hned jak se rozdá vysvědčení, to ví přece každý!

Navíc každý ví, že škola není holubník, a proto připomínáme, že k jihlavským školám se náš seriál dnes vrací po čtvrté. Tentokrát si budeme povídat o školách 
a věcech, o nichž jsme dosud nehovořili, nebo je zmínili jen okrajově.

Úvodem připomeňme, že před 147 lety roku 1869 řešilo městské zastupitelstvo problém, kam se žáky základních škol. V Jihlavě se najednou po velkých změnách ve školství vyrojily zástupy školáků, pro něž nebyly školy, odpovídající po právní stránce novým zákonům.

NEPŘÍJEMNÁ ROZTRŽKA

Připomeňme ještě jednu věc, která toho roku působila vedení města ještě silnější bolehlav než starosti kolem škol. Dobové prameny uvádějí, že roku 1869 se chystalo dlouho připravované otevření nového hřbitova v západní části města, ale bránily tomu rozmíšky mezi politiky a církví. Magistrát prohlašoval, že konsistoři poskytne všechny církevním právem požadované podklady a záruky k pohřbívání. V hodině dvanácté ale z nějakých důvodů radní řekli, že dokumenty církvi nepostoupí. Biskup obratem nepovolil vysvěcení hřbitova. Co z toho vyplynulo, se dalo s jistotou očekávat: V nevysvěcené půdě by pozůstalí nikdy nenechali svého nebožtíka uložit k věčnému spánku. „Byl z toho v Jihlavě tehdy velký rozruch a panovala veliká nelibost, ale město nakonec pod silným tlakem dokumenty vydalo," potvrdil tehdy farář od svatého Jakuba Kornel Köpl.

Pohřbívání zesnulých už nic nebránilo, vraťme se tedy k žákům a školám. Zastupitele notně zaskočilo zjištění, že v tehdejší Jihlavě žily rodiny s více než 2 400 školou povinnými dětmi. Kam s nimi, když stávající školy po zavedení nejrůznějších změn najednou nestačily pro všechny školáky?

Jihlavský historik Karel Křesadlo stav podrobně popsal. Potvrdil, že po změnách včetně zavedené a tvrdě vyžadované osmileté školní docházky se tehdejší systém ocitl před zhroucením.
„Proto se příslušné městské orgány intenzivně zabývaly plány na zlepšení. Poněvadž se při 2 400 školou povinných dětech počítalo se 70 žáky na třídu, vyvstávala potřeba celkem 
34 tříd," vypočítal Karel Křesadlo. Vedení města situaci řešilo návrhem zřízení sedmi nových čtyřtřídních škol obecných a dvou trojtřídních měšťanek.

MOC PENĚZ DO ŠKOL

„Usnesení v tomto smyslu nezůstala dlouho na papíře. Již od počátku následujícího desetiletí byla zahájena 
v Jihlavě velkorysá výstavba nových školních budov, která nemá ve své historii až do dneška obdoby. Přitom téměř všechny z tehdy postavených budov dosud slouží svému účelu," zhodnotil svého času situaci historik Křesadlo.

Podívejme se malým politicko-společenským kukátkem do staré Jihlavy někam k roku 1870. Jihlava byla podle historiků ještě 
za polovinou 19. století v krizi po rozpadu kdysi dobře prosperujícího soukenictví 
a jiný výnosný obor ne a ne najít. Srovnatelná města 
na českém území v tu dobu skokově rostla a Jihlava se 
z dříve třetího místa v českých zemích propadala níž 
a níž. Přes neutěšený stav snad právě potřeba nových škol a zájmy státu ve městě oživily podnikání a peněžní toky.

Jako první novostavba ze série velkorysé a drahé výstavby škol vyrostla v letech 1872 – 1873 budova na dnešním náměstí Svobody, dnes Obchodní akademie. Původně od roku 1873 Obecná dívčí škola I. obvodu. Měla s paralelkami pět tříd a chodilo do ní v průměru 350 žákyň.

Jen o rok později se otevírala takzvaná Giselaschule, dnešní ZŠ Komenského 
ve Fibichově ulici. V budově, pojmenované po rakouské arcivévodkyni Gisele, našla jako první útulek německá chlapecká obecná škola 
a později i dívky.

Roku 1875 Jihlava dostala další významnou budovu. 
V Husově ulici byla otevřena nová škola, do níž se nastěhovala pětitřídní dívčí škola. Další nově vystavěná školní budova vyrostla v Brněnské ulici roku 1892 na místě staré budovy hlavní školy z 18. století. Objekt zabydlela obecná škola chlapecká, která dřív sídlila na Jakubském náměstí.

„Jakubské náměstí se naopak stalo sídlem dívčí obecné školy. Ta původně navázala na farní školu 
u Matky Boží v Havířské ulici. Již v roce 1872 měla jako první v Jihlavě 5 tříd 
a v roce 1875 se dočasně uchýlila do ještě staré školy v Brněnské ulici. V Havířské ulici zase našla své sídlo obecná škola chlapecká 
z jiného obvodu," poukázal na složitost plánování tehdejší školní docházky kluků i děvčat historik Karel Křesadlo.

OČIMA INSPEKTORŮ

„Od roku 1882 až do roku 1930 nebyl už stav obecného školství v Jihlavě normální. Téměř každým rokem se měnila organizace škol, vyžadujících nové místnosti pro pobočky. Normální celodenní vyučování nebylo ve všech třídách a střídavé vyučování se stalo na některých školách ustáleným opatřením," shrnul roku 1933 pro Národohospodářskou propagaci Československa jihlavský školní inspektor Václav Komrs.

Pro lepší přehled uveďme zajímavá čísla: V roce 1869, kdy město řešilo zavádění reforem a změn ve školství, žilo v Jihlavě celkem 23 833 obyvatel. Pozdější zápis Muzejního spolku v Brně 
z roku 1901 o gramotnosti 
v Jihlavském okrese udává, že z celkového počtu obyvatel umí číst a psát 17 762 osob, jen číst umí 557 lidí 
a naprosto nic neumí napsat ani přečíst 4 210 osob. Tak to tehdy bylo a nikdo se nad tím nepozastavoval.

STANISLAV JELÍNEK

Autor: Redakce

22.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Vzala stopařku a přišla o pěněženku

Michaela Horáková začala budovat své sny, oprostila se od stereotypní společnosti a založila vlastní architektonické studio. K tomu přišla tento rok s vlastní módní značkou Mishe.
25

Tvrdohlavě kráčím proti proudu

Dobrohostov opět naservíroval porci dobré muziky

Dobrohostov - Magické prostředí letního parketu v Dobrohostově opět přivítalo festival Stock Dobrohostov. Největší přehlídka regionálních kapel z Vysočiny přinesla nadupaný program a dobrou atmosféru. Tahouny letošního ročníku byly kapely Krausberry, Morava nebo Šohajka.

OBRAZEM: Úroda na Sádku je nejlepší za pět let. Suchu navzdory

Vysočina /ROZHOVOR/ – V nejzápadnější a nejvýše položené viniční trati Znojemské podoblasti právě dozrávají hrozny. Pro vinaře Lubomíra Lampíře z Vinařství Sádek u Kojetic a jeho spolupracovníky tím začíná jedno z nejnáročnějších období. Hrozny ze Sádku i z ciziny se začnou měnit v burčák a následně i ve víno. Vedla k tomu náročná sezona, která nejspíš přinese výjimečnou úrodu.

OBRAZEM: Krucemburk láká na výstavu květin

Krucemburk - Po dvou letech opět rozkvetly reprezentační prostory Úřadu městyse Krucemburk. Spolek zahrádkářů zde po celý víkend 19. a 20. srpna pořádá tradiční výstavu květin. Výstava je milovníkům kvetoucí krásy zpřístupněna vždy v době od 9 do 17 hodin.

Zloděj si do firmy došel pro nářadí

Světlá nad Sázavou – Případ krádeže nářadí k pracovnímu stroji prošetřují policisté z obvodního oddělení ve Světlé nad Sázavou. Ke krádeži došlo někdy v době mezi 7. a 15. srpnem v obci Příseka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení