Školy pak většinou přichází s nabídkou výuky angličtiny, němčiny, někde i francouzštiny, ruštiny, latiny či španělštiny. Současný trend ukazuje, že mezi žáky klesá v posledních letech zájem o německý jazyk, a naopak více by jich chtělo umět rusky.

Hlavním důvodem je ekonomika

Zájem o ruštinu nejen mezi dětmi, ale i mezi dospělými potvrzuje učitelka na základní škole v Horní Cerekvi Eva Hovorková, která mimo jiné doučuje ruštinu ve firmách či na soukromé škole v Obratani.

„Na naší základní škole je kroužek ruštiny a musím říct, že žáci ji mají raději než třeba němčinu. Hlavní zájem o ruštinu ale pozoruji zejména ze strany firem, protože školství většinou bývá několik let pozadu za trhem. Důvod zájmu o tento jazyk je jednoduchý, souvisí hlavně s ekonomikou," mínila Hovorková.
Na humpoleckém gymnáziu se kromě angličtiny, němčiny, francouzštiny, latiny či v loňském roce také španělštiny vyučuje ruština. Kroužek  je pro žáky lákavý.

„V poslední době se nás rodiče ptají, zda učíme i ruštinu, protože jejich děti mají základy tohoto jazyka už ze základních škol. Rodiče se sami rusky učili, a tak dobře vědí, že ruština je jednodušší než germánské jazyky. Navíc východní trh je obrovský, takže se tento slovanský jazyk rozhodně dá prakticky využít. Zatím ale ten zájem není tak značný, abychom ruštinu zařadili mezi povinné předměty," poznamenala ředitelka humpoleckého Gymnázia dr. Aleše Hrdličky Hana Havelková.

Také v nabídce cizích jazyků pelhřimovského gymnázia figuruje nepovinný ruský jazyk vedle latiny a povinné angličtiny, němčiny či francouzštiny.
O praktickém využití ruštiny třeba právě na Pelhřimovsku svědčí také obchodní styky místních firem s Východem. „Naše firma dodává své produkty na montážní linky partnerům do Ruska. Myslím, že co se týče obchodu a podnikání, tak pole pro využití ruštiny stále roste. Pro zaměstnance, kteří to ke své práci potřebují, pořádá naše firma kurzy ruštiny," komentoval obchodní ředitel Agrostroje Pelhřimov Jaroslav Habáň.

Nejen podnikatelům a obchodníkům se znalost ruského jazyka vyplatí. Své o tom ví i studentka humanitního oboru. „Na základní škole jsme si museli vybrat jeden volitelný předmět a rozhodnout se tak mezi konverzací v angličtině a ruštinou. A mě zlákala ruština, protože angličtinu už jsem měla jako povinnou. Na střední škole jsem pak ve studiu tohoto jazyka nepokračovala, ale teď na vysoké škole mám předmět Ruština pro bohemisty. Jelikož studuji český jazyk a literaturu, tak se mi znalost dalšího slovanského jazyka hodí," vyjádřila se Klára, studentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Devadesát procent všech žáků středních škol v Kraji Vysočina studuje anglický jazyk, němčinu si vybrala zhruba polovina žáků a její oblíbenost klesá, právě na úkor ruštiny.

Němčina v práci

Přitom místní firmy často po svých zaměstnancích požadují znalost němčiny, jelikož je jejich kapitál spojen s německým nebo rakouským vlastníkem.
V kraji jsou pak střední školy, které nabízí možnost kombinace angličtiny s výukou francouzského jazyka (asi šestiprocentní zájem žáků středních škol) a ruského jazyka (asi pětiprocentní zájem žáků).

Aneta Slavíková