Ministr zemědělství tyto těžby nyní zakázal, ale v restituentech zůstává pachuť nespravedlnosti, přestože státní Lesy ČR tvrdí, že vše bylo v pořádku.

„Viděl jsem v restitučních lesích u Milotiček dva harvestory (speciální těžební stroje – pozn. red.), jeden je schopný vytěžit sto kubíků za den. Těžaři asi chvátali, protože těžili i o víkendech. Byly tam velké pětimetrové haldy dřeva," vysvětluje červenořečický zastupitel Jiří Jedlička.

Podle jeho odhadu se tentokrát v katastru města mohlo vytěžit od jednoho do dvou tisíc kubíků. Vzhledem k vysoké ceně dřeva může jít o dva až čtyři miliony korun.

Jak Jedlička dodává, v církevních lesích u Řečice se letos těžilo už třikrát – nejen v „arcibiskupském" lese, ale i v porostu, který se má vracet červenořečické farnosti.

Podobné těžby si všiml i správce želivského kláštera František Marek, a to v lesích u nedalekého Haštalu, které se mají vracet klášteru.

„Státní lesy se snaží vytěžit to, co musí vrátit. Problém je, že v zákoně není specifikováno, v jakém stavu přesně se lesy musí vrátit. Oni zákon nepřestupují, ale tohle je věc etiky. Navíc se často hájí tím, že už to mají nasmlouváno s firmami a že to musí vytěžit," říká František Marek.

Lesy ČR ale tvrdí, že hospodaří v souladu se zákonem a bez ohledu na to, zda jde o běžné či „restituční" pozemky. Změny ale chystají: „Připravujeme kroky, aby v procesu předávání majetku oprávněným osobám byla těžba zajištěna pouze v nutném rozsahu," sdělil pro ČTK mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.

Nicméně i na základě apelů církví ministr zemědělství Petr Bendl minulý týden Lesům ČR nařídil, aby v restitučních lesích dělaly už jen ta opatření, která lesy nutně potřebují, a ne velké těžby.

Neporušily zákon

To, že státní Lesy ČR jakožto dosavadní správce církevního majetku nepřekračují zákon, potvrzuje i oslovený odborný lesní hospodář.

Vysvětluje, že i Lesy ČR se řídí tzv. lesním hospodářským plánem (LHP), kde je v rámci desetiletí naplánován určitý objem vytěžených kubíků – ale to, kde přesně a kolik se vytěží, už musí rozhodnout příslušný odborný hospodář, kterého ale Lesy ČR mají svého. Nesmí se přitom samozřejmě porušit určité zásady: třeba těžit les mladší 80 let a udělat paseku větší než hektar.

Že Lesy ČR zákon neporušují, věří i Karel Štícha, vedoucí správy majetku pražského arcibiskupství, kterému se má vracet celý prstenec pozemků kolem Řečice.

„Je to spíš otázka slušnosti. Nejsme z toho nadšeni, ale bohužel neexistuje žádný právní krok, jak tomu zamezit," říká Štícha. Jediné, co arcibiskupství podle něj může dělat, je to, že v restituovaných lesích pak nezaměstná lidi, kteří kácení iniciovali – počítá se totiž, že církev zaměstná i část těch, kteří nyní na jejím majetku pracují.

Církev nemá ztráty jen na hodnotě dřeva, ale i v tom, že další desítky let z pozemku nebude výnos a také se musí paseky do dvou let od kácení osadit stromky. Pokud se bude žádat během roku 2013, spadne tato odpovědnost už na církev.

A jak opět potvrdil lesní hospodář, zalesnění hektaru včetně práce vyjde asi na 50 tisíc korun a další desítky tisíc může stát následné ožínání a natírání stromků proti okusu nebo stavba oplocenky.

Církve by od státu měly dostat zpět až polovinu nemovitostí za zhruba 75 miliard korun; jde hlavně o lesy a pozemky. Podle odhadů by mohly vznést nárok až na 150 000 hektarů lesa – záleží ale na dokumentaci a dalších náležitostech. Pokud si církve nepožádají o navrácení majetku od 1. ledna do konce roku 2013, tento majetek pak definitivně propadne státu.