VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Svátku bláznů se účastnily i osoby duchovní

Vysočina – Staří Keltové slavili svátek zimního slunovratu. My v tu dobu prožíváme svátky vánoční. Některé tradiční zvyky se dochovaly dodnes. Jiné, jako například svátek bláznů, už zřejmě nezažijeme.

24.12.2016
SDÍLEJ:

Historik Miloslav Lopaur (na snímku) je spoluautorem vánoční výstavy Regionálního muzea města Žďár nad Sázavou. Ta potrvá až do 15. ledna. Foto: Deník/Libor Plíhal

„Tradice svátků bláznů jsou prastaré. Setkáváme se s nimi už u římských saturnálií a určitým způsobem i u Keltů a starých Slovanů. Jde v podstatě o to, že lidé dělali něco, čím se protivili zaběhnutému řádu. Muži se převlékali za ženy a naopak. U starých Slovanů to například bylo proto, aby je nepoznaly temné síly, které se ujímaly moci, když zemřel Dažbog, bůh slunce. Ten se vždy narodil jako miminko po nejdelší noci a příští rok na konci nejkratšího dne zemřel jako sehnutý stařec. Právě to se odehrávalo v den a noc zimního slunovratu," prozradil tajemství svátku bláznů historik Miloslav Lopaur.

Nejdelší noc v roce byla podle našich předků dobou, kdy svět ovládly temné síly. „Lidé často používali masky, a to z toho důvodu, aby je temné síly nepoznaly a nechaly je na pokoji," doplnil Miloslav Lopaur.

Ovšem nejen obyčejní smrtelníci se snažili obelstít tajemné temné síly. Také osoby duchovní věřily v účinek obráceného chování. „Faráři například četli modlitby pozpátku. V kostelech se konávaly zábavy. Mniši, kteří měli dodržovat přísná pravidla řehole, si v tuto dobu dopřávali hojnosti jídla a pití. Svá roucha oblékali naruby, nedodržovali mlčení," potvrdil Miloslav Lopaur. Tato zvyklost ovšem postupně upadala a po třicetileté válce z našich zemí zcela zmizela.

V roli sluhů

Ve středověku byla v době vánoční dodržována jiná tradice, jejíž počátky lze najít už v římských saturnáliích. „Panovníci a velmoži se ujímali role sluhů a obsluhovali a obdarovávali žebráky. Ty nejubožejší. Umývali jim například nohy. Později to bylo nahrazováno souborem dobročinných akcí a opatření, jako byly třeba vývařovny pro chudé, sbírky dárků a podobně," objasnil Miloslav Lopaur.

Vánoce 18. a 19. století byly také plné magie, i když poněkud jiné než v době starých Keltů a Slovanů.

„Lidé hádali délku života z lodiček z ořechových skořápek se svíčkou plovoucích na vodě. Věřili také, že jim osud bude předurčen pomocí odlévání vosku nebo olova. Nebo že jej zjistí pod hrníčkem. Když pod ním nebylo nic, znamenalo to bídu. Prstýnek značil lásku nebo sňatek, děťátko narození dítěte, hlína smrt, peníze bohatství, chleba hodně jídla," řekl Miloslav Lopaur.

Jídlo hrálo v době Vánoc také velkou roli. „Ve středověku se mohlo jíst maso a pít alkoholické nápoje. Po třicetileté válce nikoliv. Od konce 19. století se tato omezení zase přestala dodržovat. Maso se znovu dostalo na vánoční stůl, ale nebyla to ani tak ryba, jako spíš vepřový řízek. Tehdy to bylo naprosto běžné. Ryby se sice také někde podávaly, ale spíše ve městech nebo v místech, kde bylo více rybníků a kapr byl dostupnější," informoval Miloslav Lopaur.

Ryby byly upravovány na několik způsobů. Nejoblíbenějšími recepty byl kapr na modro, na černo nebo v rosolu. „Ale jedl se také černý kuba, jahelník, ovesná kaše či pučálka. Na Vysočině byla velmi rozšířená také houbová omáčka. Nebo sladká švestková omáčka," doplnil Miloslav Lopaur.

Některé zvyky ze středověku se na Vysočině dodržovaly ještě na přelomu 18. a 19. století. „Byly to například oběti ohni nebo vodě," potvrdil historik.

Autor: Helena Zelená Křížová

24.12.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Vražda mezi cizinci: Došlo k ní na ubytovně v Humpolci

Ilustrační foto

Požár zastavil výrobu v Kronospanu. Firma tvrdí, že šlo o zkrat

V muzeu se bude mluvit o pokladech na Vysočině

Chotěboř – Zajímáte se o poklady? Rádi o nich čtete? Nebo dokonce jste jejich vášnivým hledačem? A jak to vůbec se stavem pokladů na Vysočině vypadá? Odpovědi nejenom na tyto otázky dostanete v úterý 5. září od 17 hodin v městském muzeu v Chotěboři.

Děti si ve žďárském parku hrají v balících slámy

Žďár nad Sázavou - Na šest desítek balíků ze slámy tvoří bludiště na okraji žďárského parku Farská humna. Dočasnou venkovní hernu pro děti tam vybudoval žďárský výtvarník Michal Olšiak.

Sáblíková bude pokračovat i po Pchjongčchangu

Žďár nad Sázavou – Odchod do sportovního důchodu? Ale kdeže. Láska ke sportu zvítězila. Martina Sáblíková přehodnotila své plány po olympijských hrách v Pchjongčchangu a hodlá se na dlouhém oválu se svými konkurentkami potkávat i nadále. Její fanoušci tak mohou mít radost.

O Krucemburskou kliku se bojovalo už popáté

Vysočina - V neděli se za přívětivého počasí v Krucemburku na dvou kurtech konal již 5. ročník parádního představení při turnaji čtyřher, který pro amatéry tradičně připravili Pavel a Míra Blažkovi s rodinami. Celkově panovala jako vždy uvolněná přátelská atmosféra, umocněna kvalitními výkony při zápasech a také operativním občerstvováním během náročných bojů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení