Textilní firmy si proto své pracovníky často zaučují sami. Ne vždy se jim to ale vyplatí.

„Kvalifikované pracovníky je těžké sehnat. Přijímáme například i kadeřnice či zahradnice a dáváme jim tříměsíční prostor na zaučení. Ne každý ale práci zvládá, po zkušební lhůtě nám odchází tak osm z deseti lidí. Někdy je těžké sehnat někoho šikovného," řekl předseda oděvního družstva Vývoj Třešť Radek Chládek.

Jeho slova potvrzují ale i další. „Je hodně složité najít šikovnou švadlenu za šicí stroj, natož někoho, kdo by uměl vymyslet střih, nastřihat ho a ještě oblečení ušít," vyjádřil se majitel jihlavské textilní firmy Ardewo Petr Beneš. V kraji totiž chybí studijní obor, ve kterém by se studenti naučili to, co by správný krejčí nebo krejčová měli umět. Jinak tomu není ani jinde v republice.

Na Vysočině se obor dříve vyučoval v Třešti, dnes už ale o něj není zájem, což potvrzuje i krajský odbor školství a třešťská škola. „Obor jsme stále schopni otevřít, ale musel by se přihlásit dostatečný počet zájemců. Ani na jiných školách v republice se obor moc nevyučuje," uvedl ředitel Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Třešti František Pospíchal.

Třešťská škola jedná s úřadem práce a družstvem Vývoj i o rekvalifikačních kurzech. Ředitel školy Pospíchal také dodal, že pokud se situace nezmění, na školách v budoucnu nebude ani pedagog, který by krejčovství mohl vyučovat, protože stejně jako šikovných krejčí ubývá v tomto oboru i kvalifikovaných pedagogů.

Provozovatelé textilních firem dávají malý zájem o studium krejčovství za vinu nižšímu finančnímu ohodnocení švadlen, i když poznamenávají, že za poslední roky se dosti zlepšilo.

„Přesto ale nemůžeme zaměstnancům nabídnout tak vysoké platy, protože produkty by pak musely být dražší a nemohly by na trhu konkurovat těm levným, velmi často dovezeným z Číny. Jako další problém vidím to, že lidé zkrátka nechtějí pracovat rukama," okomentoval Radek Chládek.

Krejčí bude čím
dál více žádanější

Ředitel třešťské školy Pospíchal ale vidí situaci jinak. „Nezájem o obor je způsobený pravděpodobně tím, že se krejčovství jeví rodičům dětí jako málo perspektivní. Já si to ale nemyslím. Šít umí čím dál méně lidí a dát do kupy kvalitní dámský kostým či pánský oblek bude umět za chvíli hrozně málo lidí. O to žádanější potom krejčí bude," dodal Pospíchal.

Většině textilních firem dnes nezbývá než si své zaměstnance proškolit. „Stav pracovníků jsme schopni naplnit, ale zaměstnance často sami zaučujeme. Šití strečových materiálů je totiž trochu specifické. Většinou ale sháníme někoho, kdo už s textilem pracoval," uvedl Alexander Rauscher jednatel firmy Modeta, která v Jihlavě šije plavky.

Rauscher také dodal, že firma učební obor pro švadleny a krejčové v kraji velice postrádá a že by ho určitě ráda podpořila a byla by schopna škole nabídnout i zprostředkování praktické výuky.

Některým zaměstnavatelům ale pouze zkušenosti se šicím strojem nestačí. Požadují, aby jejich pracovníci uměli i sami vytvořit střih a látku si podle něj nastříhali.
Navrhovat modely se zájemci mohou naučit na Jihlavsku na Střední uměleckoprůmyslové škole Jihlava -Helenín. Mnozí z absolventů oboru Design oděvu ale zase neumí šít.

„Dokážou to třeba vymyslet, ale hůře už to potom realizují. Absolventi této školy se proto do naší výrobny většinou prakticky nehodí," dodal majitel firmy Ardewo Petr Beneš.

Textilní firmy hledají své zaměstnance kde se dá, a aby je nalákali, nabízejí jim i různé zaměstnanecké výhody. „Zaměstnanci k nám hodně dojíždí. Dotujeme jim proto dopravu nebo je sami svážíme," uzavřel jednatel Modety Alexander Rauscher.