VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ubývání zeleně ve městě mi radost nedělá, říká Urbánek

Třebíč - Správcem městské zeleně na třebíčské radnici je Petr Urbánek. Právě on doporučuje, který strom nechá žít, a který bude muset jít k zemi.

12.10.2015
SDÍLEJ:

Petr UrbánekFoto: Archiv Deníku

Proč se musí vánoční strom kácet ve městě? Nemohl by se přivézt nějaký strom odkudsi z lesa?

Stromy bereme přednostně z města. Takové, které z nějakého důvodu musí stejně dolů. Pokud někdo požádá o pokácení stromu na svém soukromém pozemku a současně je pro nás ten strom vhodný, řešíme situaci touto cestou. V letošním roce nám bohužel nikdo nic nenabízí, proto vhodné adepty vytipováváme.

Podle jakých kritérií?

Není to tak, že bychom vybírali strom, který je nejkrásnější. Vybrali jsme tři stromy. První je smrk před gymnáziem. Město mělo v úmyslu rekonstruovat park před školou a současně mělo od minulého vedení školy silný signál o tom, že učebny trpí zastíněním. A dá se říct, že ten smrk není v úplně optimální kondici z hlediska nějaké delší perspektivy. Stromy jsou tam v blízkém kontaktu, dochází k vzájemnému ovlivňování a to není dobré nechat být, protože se navzájem poškodí stromy oba. Nicméně jsme zjistili, že nové vedení školy má jiný názor, že zeleň vnímá jako pozitivní a naopak si cení její izolační funkce.

Co vy na to?

Výběr se zúžil a ten strom dnes v podstatě není ve hře. Ale z hlediska dlouhodobé perspektivy si nedovedu představit, že bychom s tím prostorem před školou nepracovali.

Smrk před gymnáziem tedy není ve hře. Zbývající dva stromy. Který z nich je podle vás vhodnějším kandidátem?

Pro sebe mám favorita, strom na Hrádku. Je to douglaska uvnitř atria bývalého Domu dětí a mládeže, který je už odsouzen k demolici. Roste v těsné blízkosti obvodové zdi. Když se bude bourat, bude to mít vliv na stabilitu kořenů. A pak je tu otázka kompoziční a estetická. Neumíme si představit, jak tam ten strom bude vypadat, když zmizí budova. Na druhou stranu je to ale strom z našeho výběru ten nejmenší, výšku má 15 metrů.

V centru města vzrostlých stromů moc není. V minulých letech poměrně hojně mizely. Nebo se mi to jen zdá?

Názory na to, kolik je tady stromů, jak moc mizí, jestli je to dobře nebo špatně, se různí. Když se budeme bavit konkrétně o Masarykově náměstí, je třeba mít na paměti, že je to zeleň, která má rok svého založení někdy na konci 19. století. Vše má svoji životnost. V minulosti se na místě prováděla intenzivní stavební činnost, docházelo k zásahům do kořenů. Všechny tyto negativní zásahy se projevují na provozní bezpečnosti stromů. Stromy téhle velikosti na tak exponovaném místě jsou zdrojem ohrožení. To musíme mít na paměti. Kácel se třeba jeden velký jírovec na rohu u zdravotní školy, ale tam to bylo na základě tahové zkoušky. Míra bezpečnosti stromu byla pod únosnou hranicí a nebyla jiná možnost, než strom skácet. Nemůžeme riskovat, že na někoho nekontrolovaně spadne.

Nahrazujete pokácené stromy novými?

Samozřejmě by bylo žádoucí s tím prostranstvím nějakým způsobem pracovat. Obnovovat ho, dosazovat, doplňovat. Zeleň by ale měla jít až naposled. Nemá smysl tam teď nekoncepčně cpát nějaké nové stromy, dokud budeme mít celkovou vizi, co s tím prostorem bude. Odvíjí se to i od problému dopravy. Čekalo se, až proběhne rekonstrukce křižovatky, teď se objevují myšlenky na kruhový objezd. Cítím jako hazardování s prostředky, pokud bychom začali od konce tím, že začneme nekoncepčně sázet stromy.

Proti tomu nemůžu říct nic. Nicméně když se podívám na třebíčská sídliště, prakticky všechna při takzvané revitalizaci přišla o vzrostlé stromy. Z jiných měst přitom znám sídliště plná vysokých stromů. Kdežto revitalizace po třebíčsku znamená, že se stromy zlikvidují, vzniknou betonové plochy a mezi to se zasázejí nějaké keříky. Proč to tak je?

To je stav, který mi nedělá radost. Mám pocit, že konkrétně v Třebíči převládá všeobecný názor, že máme zeleně dost. A možná si ani nedovedeme zeleně vážit. Každá zkušenost je dobrá a já jsem byl docela rád i nerad za letošní horko, když jsem viděl názorovou změnu u některých lidí, kdy se začali přiklánět k zachovávání zeleně. Řešili jsme například žádost o kácení z popudu obyvatele domu. A v tom letním horku ten člověk přišel, že chce vzít žádost zpátky. To je příznivý signál.

Kácení na sídlištích si tedy přáli sami obyvatelé?

Při zateplování často chtějí majitelé bytů kácet stromy jen proto, aby měli levnější revitalizaci. Můžou použít menší jeřáb, který bude moci přijet blíž ke staveništi a ušetří tím nějaké peníze. Bojujeme do poslední chvíle, aby se takovému kácení předešlo. Na druhou stranu, i členové společenstva vlastníků jsou voliči, a hlas lidu, hlas boží. Revitalizace paneláků mají jeden obrovský dopad na to, že lidi si najednou uvědomí, že je to jejich majetek. Dali do toho svoje peníze a mají k tomu úplně jiný vztah, než dříve. A najednou mají větší starost, v řadě případů chtějí kácet z preventivních důvodů, z obav, že tam něco spadne na fasádu.

Vyhovíte automaticky každému?

Každé kácení samozřejmě podléhá povolení, prochází schvalovacím procesem. Vždy se zvažují důvody.

Revitalizace sídlišť neobnáší jen zateplování paneláků. Je to i úprava okolních ploch. Na nich se podílí radnice a mnoho stromů bylo zlikvidovaných právě při těchto úpravách.

I tam má vliv názor obyvatel. Jeden z hlavních úkolů revitalizací je navyšování kapacit parkovacího stání. Je to často výslovné přání lidí, navíc je to takový sebeochranný reflex nás jako města, protože když je parkovací prostor poddimenzovaný, lidi berou útokem zelené plochy a parkují, kde se dá. Pod tíhou všech těchto argumentů se zkrátka někdy přistupuje k tomu, že stromy musí pryč. Je to třeba kruté to takhle říct, ale tam, kde město nenajde odvahu a dělá kompromisy, že jako my tady ten strom necháme a to parkoviště uděláme metr od něj, dochází k docela zásadním poškozením těch stromů. Protože stavební firmy jaksi s těmi revitalizacemi nedovedou pracovat.

Sám ale víte, že z mnoha důvodů je trávník lepší než beton.

Ano, otevřený travnatý povrch může vsakovat vodu, tlumí teplotní výkyvy, má pozitivní vliv na prašnost. Stejně velká betonová plocha sídliště má oproti tomu daleko větší povrchový odtok dešťových vod a když sprchne, tak potom lítají poklopy na kanálech někde níž po povodí. Snažím se na to upozorňovat. Snad se začne blýskat na lepší časy. Mojí útěchou jsou revitalizace, které se povedly, například na ulici Ivana Olbrachta. Tam si myslím, že se nemáme za co stydět. Novější revitalizace potřebují svůj čas, třeba i Borovina Za rybníkem se povedla. Je to ale o tom, na jakého narazíte projektanta, na jakou realizační firmu. Každá ta etapa je velká neznámá, dokud se nezačne realizovat.

Autor: Luděk Mahel

12.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Lidé vyběhali Pavlovu novou učebnu. Za pár dní

Krajský úřad v Jihlavě
5

Plánuje se budova pro krajské úředníky. Za 400 milionů

Na Pelhřimovsku jsou výnosy obilí slušné. Dokáží to i na dožínkách

Vysočina – Pelhřimovští zemědělci se chystají na dvanáctý Agrární a potravinářský den neboli Pelhřimovské dožínky, které se konají v sobotu 2. září od třinácti hodin na tamním Masarykově náměstí. Na rozdíl od jiných vysočinských měst tady mají bohatou tradici.

Od středy začíná vojenské cvičení. Piloti budou létat od rána do noci

Náměšť nad Oslavou - Mezinárodní vojenské cvičení Ample Strike začíná. Uskuteční se od středy 23. srpna do úterý 12. září na základně vrtulníkového letectva u Náměště nad Oslavou a na dalších místech v zemi.

Vražda v Humpolci: Obviněný Ukrajinec skončil ve vazbě

Pelhřimov, Humpolec – Okresní soud v Pelhřimově poslal ve středu do vazby jednapadesátiletého Ukrajince obviněného z vraždy jeho o šest let mladšího krajana. Krvavý incident se odehrálv pondělí brzy ráno v Pražské ulici na ubytovně v Humpolci. „Vazba byla na obviněného uvalena, protože hrozí, že by se vyhýbal trestnímu řízení a mohl by ovlivňovat případné svědky,“ zdůvodnil rozhodnutí pelhřimovský soudce Jiří Zach.

Na Vysočině v noci padaly teplotní rekordy

Vysočina - Na dvou stanicích v noci na středu padly teplotní rekordy. V Košeticích na Pelhřimovsku naměřili 5,1 stupně Celsia, tím byla o dvě desetiny překonána dosavadní rekordní hodnota 5,3 stupně z roku 1999. V Sedlci na Třebíčsku teploměr ukázal hodnotu 6,5 stupně. Dosavadní nejnižší teplota z roku 1999 byla 7,3 stupně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení