Mimo jiné 
se ukázalo, že děti trápí pozitivní diskriminace, mají negativní pocit z Masarykova náměstí a rády sportují.

„Žáci byli aktivní. Překvapilo mě, jak jsou dospělí. Potěšilo mě, že se například zajímají o festival Gustava Mahlera, nebo že mezi problémy na čtvrtém místě označili chybějící koncertní síň," vyjádřil se k tématu Milan Kolář (Forum Jihlava), náměstek primátora pro oblast školství, kultury a tělovýchovy, který je patronem Fóra mladých.

„Jsem ráda, že ve výsledcích se téměř neobjevilo neaktivní trávení volného času. V City Parku pobýval rád jenom jeden člověk, mnohem více dětí tráví čas na sportovištích. Velký zájem je například o veřejné bruslení nebo veřejné zpřístupnění školních hřišť," okomentovala závěry diskuse Soňa Krátká, koordinátorka projektu Zdravé město. Děti by prý rády rovněž dostávaly zdravější a kvalitnější jídlo ve školních jídelnách nebo jevily zájem o veřejnou dopravu.

Více než šedesát žáků základních škol se k problémům vyjadřovalo na diskusi v divadle DIOD. Tam také vytvářely pocitové mapy. „Tradičně je negativně vnímáno Masarykovo náměstí, kde se většina mladých lidí cítí nebezpečně. Naopak oblíbeným místem je například zoo," podotkl Kolář.

Z diskuse vyplynulo celkem šestnáct bodů, které děti vnímají jako největší problémy města. Na předních pozicích je nespokojenost s čistotou města, problém s pozitivní diskriminací, nedokončené cyklostezky či chybějící koncertní sál.

Závěry, které vyplynuly z Fóra mladých, prověří anketa mezi žáky základních škol. „Anketní otázky jsme posílali do škol v pondělí s doporučením, aby je vyplnili žáci na druhém stupni. Budou moci hlasovat o jednom ze šestnácti problémů, nebo napsat vlastní," sdělila Soňa Krátká, koordinátorka projektu Zdravé město.

Průzkum bude uzavřen 
21. března. Výsledky budou konfrontovány se závěry diskuse v DIODu a oznámeny začátkem dubna před fórem pro širokou veřejnost. To je naplánované na 13. dubna. Proběhne opět v DIODu a začátek byl stanoven na půl pátou odpoledne.

„Když jsme to v minulosti vyhodnocovali, byly problémy dětí a dospělých podobné. Například čistota města se objevila u obou skupin. Rozdíly se samozřejmě vyskytly. Mladí lidé tolik nevnímají problémy seniorů či atmosféru vůči migrantům," uvedl Milan Kolář, patron projektu Zdravé město.

BLANKA FIŠAROVÁ