Škola základ života a Pozitivní vlna kandidovaly právě tam. A druzí jmenovaní uspěli, když získali třetinu všech hlasů a tři mandáty v zastupitelstvu obce. „Nemyslím si, že by to bylo jménem, ale spíše v našem programu, komunikaci a přístupu k voličům. A hlavně v lidech," řekl lídr Pozitivní vlny Zdeněk Souček.

Právě on je v Rudíkově největším favoritem na pozici starosty. „Do voleb jsme šli s tím, že po nich budeme spolupracovat s hnutím Pro Rudíkov, čehož se budeme držet," slíbil Souček. Obě hnutí získala dohromady pět mandátů, což už je většina. Jedno křeslo v zastupitelstvu získala i Škola základ života. „Název filmu tu už párkrát proběhl, ale podle něj jsme se nepojmenovali. Je to kvůli tomu, že jsem ředitel zdejší školy a chtěl bych ji zapojit do života obce," podotkl lídr hnutí Martin Suk. Další rudíkovskou zajímavostí je kandidatura hnutí ANO 2011. To však příliš neuspělo a získalo jeden mandát.

Úspěchem skončila kandidatura hnutí Mohelno vesnička středisková, to získalo přes 50 procent hlasů a osm z patnácti mandátů. Lídr a současný starosta Jiří Kostelník si sice od minulých voleb o tři mandáty pohoršil, ale i tak mu současný výsledek k obhajobě postu stačí. Ani mohelenské hnutí se nejmenuje podle filmu. „Mohelno vždycky bylo středisková obec," vysvětloval Kostelník.

Politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity si myslí, že dávat politickému hnutí úsměvné názvy nemá na malých obcích význam. „Název je důležitý ve větší obci nebo městě, kde není taková znalost kandidátů. Hezky to jde ukázat na příkladu Žít Brno, kteří jej dokázali využít. Ovšem ani ve městě jenom název úspěch nezaručí, musí tam být i přidaná hodnota," podotkl.

Politolog dodal, že na vesnici má cenu nazvat politický subjekt třeba Hasiči. „Za takovými lidmi je společný zájem a název vyjadřuje integritu, ale to, že se někdo jmenuje Vesnička středisková, nevyjadřuje vůbec nic," uvedl Balík.

Druhým extrémem u pojmenovávání hnutí je nedostatek invence. V jedné obci pak dvě hnutí odlišují třeba jen čísla. Podle Balíka však jde o lepší variantu. „Než se jmenovat směšně, je lepší mít technický název. Vždy ale více záleží na konkrétních lidech," upozornil politolog.

Problémy s názvy měli voliči i v Třebíči. Z kandidující třináctky měla čtyři hnutí v názvu „Třebíč" a jedno „TR". „Mít v názvu místního hnutí obec je logické. Je to snaha vymezit se vůči zavedeným stranám a říct, že my jsme ti Třebíčáci, kterým na Třebíči záleží. Když se ale podle obce jmenuje víc než dvě hnutí, je to kontraproduktivní a nepřináší to nic navíc. Voliče to akorát mate," zhodnotil Balík. Zajímavým názvem se pyšní vítězné hnutí v Želetavě. Ano pro Želetavsko starosty Radka Malého nemá s Babišovým ANO nic společného a získalo přes polovinu hlasů.