Tak v kostce vypadá nová expozice na brtnickém zámku, věnovaná moru a morovým epidemiím. K vidění je až do konce září, denně od 10 do 17 hodin.

„Zajímavostí expozice je místnost s takzvanými aktivními zónami, kde mohou děti 
i dospělí poznávat bylin
ky, ochutnávat bylinkové čaje, luštit křížovky či vyrá-
bět amulety," prozradil Lukáš Kružík, ředitel obecně prospěšné společnosti Zámek Brtnice.

Také příští rok
Společnost plánuje, že nová expozice Černá smrt – Historie morových ran zůstane na zámku dlouhodobě. „Chceme ji oživit dalšími novými nápady, ale nic konkrétního zatím k tomu říct nemohu. Necháme ji tady i po skončení hlavní turistické sezony, k vidění by měla být pravděpodobně i příští rok," doplnil za společnost Vlastimil Zelený.

Příprava expozice, na které se podíleli i telčští památkáři, si v minulých měsících vyžádala i drobné stavební úpravy v prostorách zámku, aby byly pro návštěvníky zcela bezpečné.

Expozice věnovaná černé smrti nevznikla v Brtnici náhodou. Morové epidemie město poznamenaly hned několikrát. A právě letos uplyne 300 let do té největší. Když se začal městem v roce 1715 mor šířit, byl vydán zákaz přijímání nových cizích poddaných a byl také omezen nekontrolovatelný pohyb neznámých lidí po panství.

Následovala řada dalších opatření. Například zákaz pobytu a noclehu v hospodách pro pocestné, vést hovor mezi dvěma osobami bylo možné pouze na vzdálenost 20 kroků, po vyhlášení karantény byla Brtnice obklíčena vojskem, nikdo nesměl odejít ani přijít.

V městečku upadl obchod i živnosti, úroda nesměla být sklizena, trpěli lidé i zvířata. V roce 1715 byla v Brtnici založena lékárna, jedna z prvních v jihlavském kraji, a je velmi pravděpodobné, že její otevření souviselo s velkou morovou epidemií v tomto roce. Ve stejném období zde byl zřízen i lazaret.

Z té doby se zachoval účet lékárníka Jana Kautzmana za léky dodané do Brtnice v době moru, a to za celkovou částku 322 zlatých a 52 krejcarů. „Podle účtu byly postiženým podávány tyto léky: prášek pro pocení, benátský olej, šafrán, terpentýnová voda, muškátové oříšky, okuřovadlo proti moru, kořeny angeliky, sladké dřevo, opiáty, čaje, masti, náplasti, esence myrhové, bylinné čaje orientální a jiné," uvedla mluvčí telčského pracoviště NPÚ Ilona Ampapová.

Jakmile někoho zasáhla šířící se epidemie, byl okamžitě převezen do lazaretu. Šaty a peřiny byly v rámci hygienických opatření spáleny a ostatní členové domácnosti byli nuceni podstoupit řízenou karanténu v domech k tomuto účelu zřízených.

Zázračný konec
Situaci komplikoval i nedostatek potravin, lidé hladověli a nepomohl ani pokyn vrchnosti, která poskytla Brtnici obilí, kroupy, ocet, máslo, chléb, hrách a další potraviny. Obyvatelé města dostávali ještě postele, polštáře, prostěradla a mýdlo, dále stavební dřevo a dřevo na otop.

Dle pověsti řádění moru jako zázrakem skončilo symbolicky na den svatého Rocha, což je jeden z morových světců. Izolace města však trvala až do zimy, Brtnice byla otevřena 11. prosince 1715, kdy se i přeživší z karantény mohli vrátit do svých domovů. Mor si vzal za oběť celkem 125 obyvatel křesťanského vyznání a 59 obyvatel židovského vyznání. Morová rána měla i ekonomický dopad. Ze strachu před nákazou byla přeložena trasa císařské silnice propojující Prahu s Vídní, která vedla původně přes Brtnici. Tento čin zásadním způsobem ovlivnil další rozvoj dosud prosperujícího města.

Připomínkou této největší morové rány v Brtnici jsou takzvané morové průvody. Tradice jejich konání byla založena v roce 1926, v období druhé světové války upadla a úspěšně obnovena byla po revoluci. Morový průvod nebude chybět ani letos, a to při příležitosti brtnické pouti, která se slaví na přelomu srpna a září.

Zámek v Brtnici je až do září otevřen každý den. Léto na brtnické památce zpestří řada aktivit, jako je letní kino, přednášky, dětský příměstský tábor s výtvarnou tematikou, chybět nebudou ani tradiční červnové Brtnické kovadliny.

Stále se také pracuje na 
obnově zchátralého zámku. „Probíhala další etapa opravy střech a dojde k další opravě ohradní zdi před zámkem. Řemeslníci z kurzu Národního památkového ústavu, kteří tu loni měli praktickou část výuky, tu letos nebudou. Až příští rok," zmínil Zelený.