VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za čas a dárek se Indové stanou kamarády, říká fotograf Vlk

Moravské Budějovice - Pomocí fotoaparátu zachytil krásy Indie, Filipín nebo Taťány Kuchařové. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a v hlavním městě momentálně působí jako úspěšný fotograf. Vojtěch Vlk ale pochází z Moravských Budějovic a v těchto dnech se právě tam vrací, aby představil svoji novou výstavu.

7.7.2014
SDÍLEJ:

Vojtěch Vlk.Foto: Robert Švanda

V Zámeckých konírnách jsou až do konce července k vidění fotografie z jeho expedice do Indie.

Co návštěvníci uvidí na výstavě Etno v Moravských Budějovicích?

Návštěvníci mohou vidět obrazy malířky La Papuly a fotografie Vojtěcha Vlka. Obrazy jsou směsí různých etnik, ať už černochů, asiatů nebo Indů, proto se i celá výstava jmenuje Etno. Cyklus fotografií tvoří svatí muži z Váránasí, které jsem fotografoval letos na jaře v Indii.

Váránasí je považováno za svaté město hinduistů a buddhistů. Zároveň je to jedno z nejdéle trvale osídlených měst. Dá se vůbec fotoaparátem zachytit atmosféra tohoto místa?

Město je tak spletité a má tolik zákoutí, že nikdy člověk nedokáže zachytit úplně všechny pocity, které z něj sálají. Samozřejmě fotografoval jsem také běžný rušný život na ulicích a u ghátů, což jsou schody vedoucí ke Ganze, ale tentokrát jsem se zaměřil především na portréty svatých mužů.

Jak složité a důležité bylo splynout s místními domorodci, aby se fotografie povedly podle vašich představ?

Váránasí je velmi turistické město. Každý den tam přijíždí tisíce turistů z Indie i celého světa. Hodně svatých mužů je proto na fotoaparát alergických. Někteří se fotí rádi, ale za peníze, a jiní se nechtějí fotit vůbec. Důležité proto je mít ke každému individuální přístup. V Indii ale platí to, že když s někým trávíte více času a dáte mu nějaký dárek, tak pak se stane vaším kamarádem a nechá se fotit i v hodně intimních situacích. Se svatými muži jsem se tedy postupně spřátelil a některé fotografie vznikaly v průběhu více dní. Například jsem jeden den vyfotografoval portrét, nechal jej vytisknout, a když jsem druhý den přišel se zhotoveným obrázkem, tak to byla vstupenka k vyfotografování něčeho zásadnějšího, například svatých mužů při různých rituálech.

Na Filipínách jste pro změnu fotil pašijové hry, kde se lidé nechávají po vzoru Ježíše Krista přibít na kříž. Jaké to je fotografovat takto emocionálně vypjatou událost?

Z fotografií to možná vypadá velmi emočně, vypjatě a krutě, ale musíme si uvědomit, že přeci jenom je to jakési divadlo. Jsou to pašijové hry podobné těm, které známe z našeho prostředí. Pouze jsou vyvedené do extrému tím, že si Filipínci opravdu nechají probodnout ruce. Nohy si nechají pouze svázat, ale ruce si vážně nechají probodnout hřebíky, které si několik dní předtím naloží do líhu, aby byly úplně dezinfikované. Katan jim je pak zatluče do měkké tkáně mezi kostmi.

Kromě Indie a Filipín jste navštívil například Argentinu, Čínu nebo Guatemalu. Která z navštívených zemí vás uchvátila nejvíce?

Moc se mi líbí destinace v jihovýchodní Asii jako jsou Malajsie nebo Thajsko. Nejsilnější a nejzásadnější pouto mám ale právě k Indii. Myslím, že se tam jednou znovu vrátím.

Projel jste také Mexiko, které je známé svými brutálními drogovými kartely. Měl jste při cestování někdy strach o zdraví?

Samozřejmě že obavy má člověk na cestách vždy. O to víc jsou umocněné, když člověk cestuje sám, což jsem pocítil třeba právě v Indii. Nicméně žádnou tak vypjatou situaci, že bych se bál o život, jsem naštěstí nezažil ani v Mexiku, v Indii nebo kdekoliv jinde, kde jsem cestoval.

Navštívení exotických míst vám může leckdo závidět. Jde o pracovní cesty nebo o soukromou dovolenou, odkud si vozíte jiné úlovky než fotky z pláže?

Živím se jako komerční fotograf. Fotím hodně pánů v kravatách a minimálně jednou za rok si od toho potřebuji jet odpočinout do nějakého divočejšího prostředí. Je to tedy můj soukromý projekt. Vše si platím sám a žádné sponzory nemám. Nafotografované materiály se pak snažím publikovat v časopisech. Například sérii fotografií z Indie mohou lidé vidět v prázdninovém čísle časopisu Koktejl.

Kromě toho, že jste procestoval spoustu států, tak jste také fotil přední české osobnosti. Jan Švankmajer, Bolek Polívka nebo Dominik Duka. To je jen jejich výčet. Jaký je rozdíl mezi tím, když se vám postaví před objektiv takové osobnosti oproti běžnému člověku?

Ke každé portrétované osobě se snažím přistupovat individuálně. Snažím se o ní před fotografováním něco zjistit, což samozřejmě není tolik potřeba v případě osobností typu kardinála Duky nebo herce Bolka Polívky, kteří jsou mediálně velmi známí. Na základě poznatků a tématu, ke kterému má portrét vzniknout, se rozhodnu jaké použiji světlo, popřípadě rekvizity. Snažím se s fotografovaným komunikovat a trochu ho režírovat. Ne každý se samozřejmě nechá, protože někdo je silná osobnost a někdo naopak introvert, který se do ničeho posunout nenechá.

S kým bylo focení nejsložitější a s kým jste si ho vyloženě užíval?

Složitá práce byla s Ondřejem Vetchým, kterého mám velmi rád jako herce. Ondřej ale nemá rád fotografy, tudíž spolupráce byla velmi náročná. Nicméně i s ním se mi povedlo udělat pěknou sérii fotografií. Naopak krásné fotografování bylo například s Taťánou Kuchařovou, která měla čerstvě korunku světové miss.

Jaké plány máte do budoucna?

Pro letošní rok si dám od dalekých expedic chvíli klidu. Budu se více věnovat komerční práci, protože výstava i indická expedice byla přeci jen finančně dost náročná. Těším se na jaro příštího roku, kdy bych chtěl jet dokumentovat opět velikonoční rituály. S největší pravděpodobností to tentokrát bude španělská Malaga nebo podobná oblast, kde chodí procesí podobné Ku Klux Klanu, a obrazově je to velice silný zážitek.

ROBERT ŠVANDA

Autor: Redakce

7.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Obyvatele paneláku vyděsil had ve sklepě

Policie. Ilustrační foto.

Policisté dopadli zloděje traktoru

Letní kina opět táhnou, vstupné je většinou dobrovolné

Vysočina – Mezi oblíbené prázdninové kratochvíle patří letní kino.

Dolní ulice v Havlíčkově Brodě prošla opravou

Havlíčkův Brod - S dopravním omezením se museli dočasně smířit řidiči v centru Havlíčkova Brodu.

Děti se s prázdninovými kursy rozloučily tvorbou z FIMO hmoty

Havlíčkův Brod – Tématem posledního výtvarného kursu pro děti, pořádaného brodskou galerií byly hrátky s FIMO hmotou.

Právě se narodili. Podívejte se

Havlíčkobrodsko - Na Havlíčkobrodsku se narodila další miminka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení