Součástí stavby je i barokní kaple Čtrnácti svatých pomocníků. Původní tvrz byla o dvě století později barokně přestavěna. Součástí nejstarší etapy bylo opevnění s valy a hlubokým příkopem, dodnes patrným při jižní straně stavby. Objekt vlastnila celá řada majitelů, mimo jiné Trčkové z Lípy či Malovcové.

Velkým zásahem si budova prošla na konci 19. století, kdy kromě velké obnovy došlo i k částečné přestavbě. Dnešní podoba zámku představuje dvoukřídlou jednopatrovou stavbu, která je v exteriéru ve velké většině vytvořena 19. stoletím.

Průčelí symetricky rámují dvě válcové věže zabudované do architektury a osa hlavního vchodu je zvýrazněna bosováním, arkýřem a štítem.

Za pseudorenesanční přestavbou stojí rytířský rod Eissnerů z Eisensteinu, na něž pod arkýřem upomíná erb s páskou do tvaru písmene „X", sluncem a horou. Tito majitelé nebyli šlechtici v tradičním smyslu, ale původem sklářští podnikatelé a průmyslníci.

O jejich povýšení do rytířského stavu se zasloužil v roce 1792 Johann Ignác Eisner (1720-95), který působil na sklářských hutích v Dolní Lhotě, Herálci, Loukově či Kejžlici.

Fasádu otočenou do hospodářského dvora zdobí socha svatého Floriána, patrona profesí souvisejících s ohněm, tedy hlavně hasičů. Jako voják je oblečen do římského vojenského oděvu a opírá se o prapor v pravé ruce. Druhá ruka svírá vědro s vodou nakloněné nad hořící dům u světcových nohou.

Úkolem sochy ve výklenku bylo kromě estetického účelu také zajistit ochranu stavby před požárem.
V přízemí budovy se dochovaly barokní klenby, v patře se rozprostíraly sály. Jednolodní kaple Čtrnácti svatých pomocníků přiléhá ke komplexu ze západní strany.

Svatá čtrnáctka

Její vznik je datován do roku 1765, jak odkazuje letopočet v interiéru kaple, ale i ona prošla na konci 19. století úpravami, které zasáhly především exteriér. Zasvěcení chrámu je věnováno čtrnácti světcům, kteří mají pomáhat v nouzi, nebezpečí a smrti.

Tento nezvyklý patronát je znám a užíván od konce 13. století. Jeho vliv později ještě zesílil v souvislosti s morovými ranami pustošícími celou Evropu. Podle legendy bude totiž každý, kdo se ke čtrnácti pomocníkům před smrtí obrátí, vyslyšen.

Konkrétní světci v této skupině nebyli vždy ustáleni a často se také měnili kraj od kraje. Z nejznámějších jmenujme svatého Víta, Barboru, Jiřího či svatou Kateřinu.

Zámek v Březině je jedinečnou ukázkou stavby upravené pro rod sklářských průmyslníků. Jeho netradiční historie jistě zaujme a povzbudí k zastavení při cestě napříč krajem. V současné době se upravuje, jak potvrdil Deníku i jeho majitel, Jiří Homolka.

Anna Hamrlová - Autorka je absolventkou Dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, žije v Rynárci