Celé město včetně policistů, strážníků a kriminalistů je na nohou a snaží se odhalit toho, kdo za bezprecedentní sérií stojí. Většina lidí si myslí, že jde o skupinku výrostků, kteří se baví na účet ostatních. Nikdo jim neřekne jinak než barbaři. Psycholog ale nevylučuje ani takzvaného vlka samotáře, který je naštvaný na celý svět.

„Mohu potvrdit, že od konce ledna do dnešního dne, tedy během sedmnácti dní, bylo na území města poničeno osmnáct aut. Většinou jde o rozbitá čelní i zadní skla a poničené karosérie. Celková škoda už se vyšplhala na 177 tisíc korun. Kriminalisté případ vyšetřují jako trestný čin poškozování cizí věci. Pachatel je dosud neznámý. V případě dopadení mu hrozí až rok vězení," informovala včera odpoledne policejní mluvčí Monika Pátková.

Ničení vozů začala v sobotu 30. ledna. Zatím poslední útok se odehrál v neděli 14. února v Žižkově ulici, kde pachatel rozbil čelní sklo u taxíku.

Dotyčný řádí jako smyslu zbavený na různých místech města. Spoušť za sebou zanechal už v deseti ulicích.

Auta si pachatel vybírá náhodně v různou denní i noční hodinu. Jde o starší i nové vozy. K jejich poničení používá většinou dlažební kostky. Jediné, co většinu případů spojuje, je to, že si pachatel dává pozor, aby se vyhnul pozornosti městského kamerového systémů či jiných bezpečnostních kamer.

Minulý týden ze čtvrtka na pátek po sobě zanechal hned šest poničených aut. Ve všech případech se to stalo v noci.

V Mahenově ulici rozbil pachatel dlažební kostkou čelní sklo vozidla Fiat Panda, které zároveň poškrábal na levé straně. „Ráno přišla mamka k autu, zjistila, že nám někdo dlažební kostkou rozbil přední sklo a navíc ještě udělal rýhu přes celé dveře. Stalo se to ze čtvrtka na pátek, někdy k ránu. Auto bylo před domem. A soused ho měl také rozbité. Něco takového se stalo poprvé. V noci jsme nic neslyšeli," popsala událost Zuzana Dolejší.

V téže ulici vhodil někdo dlažební kostku proti Škodě Octavii, u níž poškodil dveře.

Markéta Štěpánková se svěřila: „V pátek ráno přišel soused, že máme v autě hozenou dlažební kostku. Byla hozená na spodní část dveří, jak se asi netrefil do okna. Kostka zůstala ležet pod autem. Volali jsme hned na policii, ale tam nám řekli, že musíme chvilku počkat, protože shodou okolností vyšetřují podobný případ kousek od nás."

Škoda na autě Štěpánkových je pětadvacet tisíc korun. „Rozbili lišty, které jsou vedle kliky, a kvůli tomu jsme museli nechat vyměnit celé dveře. Musí to dělat nějací blázni, kteří se tím baví. Určitě podáme trestní oznámení," dodala Štěpánková.

Peugeot, Renault, Fiat, Seat…

Tentýž den, tedy v pátek, hlásili poničení aut další majitelé v Masarykově ulici. U Peugeotu pachatel rozbil čelní sklo a poškrábal lak, čelní sklo rozbil také u Renaultu Laguna a Fiatu Marea. S rozbitým zadním sklem skončil i Seat Leon v Zahradnického ulici. Další poničená auta jsou hlášená z ulic Prokopa Holého, Plovárenská, Vrabčí trh, Štáflova, Bělohradská a Boženy Němcové.

Jedním z těch, kteří našli v sobotu ráno před domem svoje auto s rozbitým předním sklem, byl i Josef Soural.

„Že něco podobného udělá člověk například ze msty, to bych snad ještě dovedl pochopit. Ale že se někdo jen tak baví tím, že chodí po městě a ničí cizí auta, tak to mi hlava nebere," komentoval situaci Soural s tím, že jeho soused měl auto zaparkované na tom stejném místě o den dřív, a tomu pro změnu někdo poničil celou pravou stranu vozu. „Doufám, že se policii podaří toho člověka, co nejdřív najít," dodal Soural.

Deník v pondělí oslovil soudního znalce Jana Laška z Hradce Králové, aby se pokusil sestavit psychologický profil možného pachatele či pachatelů a jejich motivace.

„Rozhodně to bude někdo, kdo zná dokonale terén, a není vyloučeno, že ho to bude ještě nějakou dobu bavit," míní Jan Lašek.

Škody z vandalismu lze krýt pouze havarijním pojištěním. Jenže ne všichni tuto možnost využívají.

Například pojišťovna Allianz v roce 2013 zaplatila škodu za pět zničených aut, o rok později za čtyři a vloni opět za pět. „V letošním roce se nám zatím kvůli vandalem poničenému autu ozval pouze jeden šofér. Škody z havarijní pojistky však majitelé automobilů pojišťovnám oznamují zpravidla s určitým zpožděním, takže je možné, že někteří z těch, které místní vandal také navštívil, se nám ještě v následujících dnech a týdnech ohlásí," uvedl mluvčí pojišťovny Allianz Václav Bálek.

Psychologický profil pachatele

Podle psychologa a soudního znalce Jana Laška může jít o skupinku výrostků, ale i o staršího muže, který se z nějakého zatím neznámého důvodu mstí svému okolí.

Kriminalisté musí prověřit mnoho verzí a informací. Nadějí je pro ně kamerový systém, ale tomu se zatím dotyční vyhýbají. Prověřit mohou i databázi recidivistů či pohyb pacientů psychiatrické nemocnice. Ani tato varianta není nepravděpodobná. „Faktem je, že to může být někdo, kdo z nějakého důvodu nenávidí to, že lidé mají auta. Buď auto vůbec nemá, nebo o něj přišel či přišla, i když v tomto případě to vidím spíše na mužskou záležitost," odhaduje znalec. „Podle mě to může být i někdo dospělý středního věku, jenž zanevřel na všechny lidi, kterým se něco povedlo, protože u nás přece jen bylo po desítky let vlastnictví auta signálem určité-
ho společenského postavení, úspěchu a jisté prestiže, což může pachateli ležet v žaludku. Vztah k majetku je u nás všeobecně na nesmírně nízké úrovni. Zničit něco je v podstatě legrace," říká Lašek.

Stejně tak to podle něj může mít na svědomí skupinka výrostků, kteří se tím prostě jenom baví. „Není to úplně vyloučeno, nejsou to asi osmileté či devítileté děti, ale viděl bych to tak od nějakých třinácti let výš. Jen výjimečně by to mohl mít na svědomí nezletilý jedinec, něco takového se dělá většinou ve skupině," říká znalec.

To, že pachatel ničí auta i za bílého dne, je podle Laška důkazem toho, že musí mít dostatečné krytí, kdy se může rozhlédnout a vidět, jestli jej nikdo jiný nevidí, má vždy šanci někudy nepozorovaně zmizet: „Zná dokonale terén. Pokud jde o jednice, pak si vyřizuje účty se světem, nebo se patologicky baví. Může to být podivná hra člověka sociálně normálního, ale duševně někam odjetého, pokud je dospělý."

Lašek upozorňuje, že čím víc se o věci bude mluvit, tak to pro něj bude ještě větší zábava a seberealizace: „Adrenalin nepochybně hraje roli, především pokud jde o mladé lidi. U dospělého a staršího člověka by převažoval moment revanše než adrenalinu."